Tak jsem narazil na jednu zajímavost. Existuje něco jako plasticita mozku - tj. schopnost mozku přenastavit svoji strukturu a přizpůsobit se novým potřebám. To je věc, která se v dětství a mládí děje normálně, ale s věkem klesá, což mozek chrání proti poškození. No a údajně dnes máme lék, který dokáže plasticitu zvýšit. Jak jsem pochopil tak to dělá spíš mimochodem, ale pracuje se na dalších a lepších lécích fungujících v tomto duchu. Je naděje, že i v pozdějším věku bude možné vrátit mozku jeho plasticitu.

Použití takových léků má svoje problémy. Citace: „V nervových spojích je uložena naše osobnost. Opravdu si chceme zahrávat s tím, že zásadně změníme, kdo jsme?“ ptá se Richard Friedman a dodává, že pokud nám obnova plasticity mozku nabídne léčbu autismu, Alzheimerovy choroby nebo nápravu traumat z dětství, bude to pro nás pokušení, jemuž bude těžké odolat.

(zdroj: http://neviditelnypes.lidovky.cz/...pyri-a-jine-pribehy-d6i-/p_veda.aspx?c=A181213_212954_p_veda_wag )

A já se ptám - nefunguje takhle náhodu räwë? Popis jeho účinků se podle mě docela shoduje s tím, co mohou dělat ty léky na plasticitu mozku. Zároveň to ale znamená, že kdyby původní staří pre-össeané podávali řadu čtyř malým dětem (které ještě mají mozek tvárný od přírody), tak by räwë vůbec nebylo potřeba.

The Insect God
https://www.youtube.com/watch?v=aORctpFjw2Q

Něco prosakuje do protonace (anebo össenští vlivoví agenti chystají vstup na trh, ty mezititulky jsou jak z Rádia Peking). Ale pod stromeček místo Šestice by to na absťák nemuselo být úplně špatné…
Hofrichter, Robert: Tajný život hub - iLiteratura.cz
http://www.iliteratura.cz/Clanek/40867/hofrichter-robert-tajny-zivot-hub
Fantastické vlastnosti hub si získávají naši pozornost
Obecně nemáme houby moc rádi, neboť jsou slizké, jedovaté, někdy světélkují, žerou dřevo a způsobují nepříjemné a nebezpečné mykózy. […] A ony přitom spolu s rostlinami vytvářejí spletité informační sítě podobné internetu. […] S houbou vhodnou pro mykorhizu si [rostliny] nejprve budují vzájemnou důvěru, než dojde k jejich oboustranné hluboké vnitřní přestavbě a spojení. Jsou tu i hackeři, kteří pro trochu žvance vstoupí do komunikačního kanálu mezi rostlinou a její houbou.
Houby a lidé – partneři odnepaměti
[…] Houby doprovázejí lidský spirituální život, mnohé pomáhají navodit změněné stavy vědomí. […] A když už jsme u toho cestování – houby pronikají i hluboko do vesmíru, ať už je tam člověk posílá záměrně, ve snaze zjistit, jak reagují na extrémní podmínky, nebo si cestu v podobě všudypřítomných houbových spor na vesmírných lodích vyhledávají samy a stávají se noční můrou konstruktérů. […]
V tomto ohledu jsme tu na Zemi partnery, rovnoprávnými s houbami

Tak tohle nebude vůbec o Myceliu, ale před nějakou dobou jsme se tu bavili o zombiích, tak mě napadlo že by vás mohlo zajímat co důležitého se nedávno dělo v Železném Brodě ...

Ale jistě, řeklo sluchátko...
(Obrázek je od kreslířky Lenky Šimečkové, více jich je zde: https://www.facebook.com/lesimillustration/ )
(Ale je fakt, že tady je to obráceně - tohle je spíš ozdoba NA vánoční stromeček. :D)

BRAMBOREENA: Nebyl by na toto téma plakát Církve Akkütlixovy?

No a to se vám doneslo, JAK a KAM se na Össe věší vánoční ozdoby?! Já bych se teda tak neradovala...

JANADVORACKOVA: Musím říct, že už se össenské invaze vůbec nebojím. Vždyť je jasné že to jsou lidi jako my! Zpívají si na vánoce, na televizi koukaj ... tak co by se mohlo stát, ne?

Bojím se zeptat na tradiční sváteční pokrm...

Nebo třeba holovizní program pro dětičky.
Třeba "Princezna Zlatoočka" je už ohraná, ale furt dobrá. Děvče má jedenáct sester. Krásné jsou, ale mají všechny zrakové vady a jejich pohled s člověkem už nic neudělá, takže je táta nemůže zaboha udat.

Nebo taková ta lidová, o tom jinochovi - "Mrzák." O hrdinovi přeživším mučení, samozřejmě s trvalými následky, a jak si pak na trojspřeží Lodí domů dovezl tu pěknou kněžku.
A žili spolu šťastně...
Já tam byla. Jedla jsem a čaj pila.

"Třetí šance pro Popelku." Jak ta holka nešťastná šla v Lucasových stopách a myslela si, že zkoušku zmákne na první pokus. Dvakrát jí došla křída, ale oni jí tu třetí šanci fakt dali.
A pak ji upálili, od kteréžto doby je děvče známé jako Popelka. Původně mělo její jméno spoustu přehlásek.

Köllëdy.

Volové.

Tu třetí znám ještě v jiné verzi - "Nesem vám gömeršaül, popíjejte." :D

JANADVORACKOVA: To je pravda. Zde jsou názvy nejběžnějších koled:

- Narodil se larhdökavöar, veselme se (oslava narození nového össeana s příslib jeho šťastné budoucnosti)
- Štěstí, zdraví, smrt na aiö, vinšujeme vám (veselá písnička slibující posluchači vše nejlepší do dalšího roku)
- Nesem vám gömeršaül, poslouchejte (při tradiční össenské koledě koledníci výměnou za získané sladkosti nabízejí návykový čaj )
- Chtíc aby spal, tak obětovala (tato oblíbená lidová koleda je ve skutečnosti zašifrovanou zprávou určenou pro nejvyšší církevní představitele, aby nezapomněli jak Akkütlixe udržet mimo lidské světy)
- Půjdem spolu do klaëwentu, dudlaj dudlaj dá (tuto koledu zpívá Gäercürdahöerth vždy na vánoce Aöhrlëmëgerlovi, ale nějak to prosáklo ven a zlidovělo)

KAVEN: Ještě dodám, že tradici vánočních perníčků přijali Össeané žijící na Zemi, kam kněží zakázali dovoz všech složek pětice - což se stalo shodou okolností přesně 24. prosince. Když si uvědomili, že už nikdy legálně neochutnají gömeršaül (nehledě na všechny ostatní houby), začali si ho alespoň pietně připomínat tímto pečivem. Podle takto nově vzniklé tradice se össenské perníčky konzumují na Boží hod Vánoční, a to důkladně rozmáčené v octu, a jedině rukama s aspoň třemi dosud krvácejícími rituálními řezy.

(Jiná teorie praví, že össenští pašeráci do perníčků zapékali zakázané houby, a aby nezapomněli kde co je, tak tuto informaci důmyslně skryli do zdobení. Přítomnost össenské galerky na zemi ale církev důrazně popírá, a proto propaguje výhradně tu první zmíněnou historku. )

Össenské vánoční perníčky. Bohužel tohle jsou jediné dvě složky Pětice, které se mi tam vešly, ostatní jsou moc dlouhé.