KAVEN / GAARQ/ GENTIANA: Vždyť to proboha chutná úplně jinak - a i se to jinak používá. Pažitka se jí jedině čerstvá a zasyrova, zatímco medvědí česnek lze sušit a používat jako koření do omáček.

No, a mne oplesnively narcisove cibule jen tak.

Kdyz se tu resi ty mlsoty, mate nekdo zdroj na verjus?

BRAMBOREENA: hele mně se koji taky nedaří, protože jsem lepml - tam je potřeba hlíat ty vlhkostě a teploty -většinou jsem to přehřála a skončila se sladkou kaší namísto mycélia :-D

GAARQ: Trochu mimo, ale když už jsi přišel s tím medvědím česnekem ... Žena ho před pár lety dala na zahrádku, že si ho budem pěstovat. Já na to byl taky zvědavý, když se to všude tak používá. No a nakonec, nevím jestli mi něco uniká, ale podle mě to chutná stejně jako pažitka. To mi nevadí, pažitku mám rád, ale co je na medvědím česneku tak hrozně speciálního? Proč nepoužít stejně chutnající a mnohem dostupnější a lépe rostoucí pažitku?

když už tu letí houbová kuchyně, umíte někdo udělat něco poživatelného z houževnatce (šiitake)? i když se člověk snaží, vždycky to v ústech skončí jako něčím ochucená guma...

polévky s miso, na tom ujíždím - pórek, cizrna/čočka, tenké nudle, cibule a pasta miso :) někdy i tofu s medvědím česnekem.

JONY: Ajaj, asi to vyznělo hůř, než jsem mínila... tak ne, probůh: polívky od Kojibakers kupujeme a dcery veganky je jedí celkem konzistentně a miso tu tiše kvasí a jsem na něj zvědavá :) Je to jenom věc preferencí; vlastně to první, co z té plísně vznikne, je amazake, a to je jaksi mimo mou osobní množinu oblíbených jídel.

To na zacatku melo byt jeee. Kurnik, a jeste se mi sem zkopiroval obrazek z prednasky, na kterou jsem nekdy predevcerem koukala, ze by se sem hodil.

Asi ty cipy od Bila Gejce fungujou.

KASUMI: Kolem Vánoc jsme doma koji pěstovali, měla jsem násadu štětičkovce právě od Kojibakers a taky dost jejich polívek, ujíždějí na tom mé dvě veganské dcery; ale mně vlastně ta nasládlá rýžová pachuť až tak nechutná. Pokus nasadit to na ovesné vločky pak skončil totálním fiaskem (škroby se tím rozštěpí na jednoduché cukry, čili výsledná kaše byla obludně sladká). Naši domácí vločkožrouti (což je nejmladší - neveganská - dcera a manžel) jedí ovesnou kaši neslazenou a tohle odmítli. No a pro mě to není, já jsem holt už tři roky přesvědčená lowcarbačka, čili něco tak prvoplánově sladkého by mi momentálně asi zkratovalo chuťové pohárky. Ani jednu lžíci jsem nedala. Člověk si dost odvykne, když sladké systematicky nejí. Nicméně zplesnivělou rýži jsem smíchala s vařenou cizrnou a teď je to na osmnáct měsíců odložené nahoře na skříni, a pak to buď vybuchne, shnije, nebo podle plánu vznikne miso.
Zkrátka, plíseň je kamarád :)