WITTGENSTEIN: Ono je tohle úžasně elegantní a moc se mi to líbí... akorát pokud by to chtěl člověk zkonstruovat uměle, musel by se napřed dlouze zamyslet nad systémem slepování a vyjít od těch jednotlivých komponent a aspoň rok to dávat dohromady.
Mně už teď nezbude než to akorát nějak nafejkovat... a Gaarq, který vymýšlení umělých jazyků učí na univerzitě, se nebude dívat :D

(A mezitím mám v mailu od Rücarderöna z Aërghö nástin harmonogramu. Nechci to sem psát, protože to zatím není tak oficiální, aby se to mělo ocitnout někde na Legii, ale rozhodně se zdá, že ta šestka na podzim bude a že má i dobrý smysl snažit se fofrem jako fretka ten slovníček dosmolit.)

BRAMBOREENA: To je právě to kouzlo aglutinačních jazyků, kde stačí ke slovu přidat další dílek jazykové skládačky.
Kdysi dávno jsem o tom psal do Hostu:
...Polysyntetické jazyky jsou svým způsobem fascinující: pomocí omezené množiny kořenů, jedné předpony a zhruba čtyř set přípon můžete vytvořit neomezené množství slov. Tak třeba z grónského kořena oqaq („jazyk“) lze vytvořit oqaaseq („slovo“), oqaasipiluuppaa („sekýruje ho“), oqaluppoq („mluví“), oqaatiginerluppaa („mluví o něm ošklivě“) a Oqaasileriffik („grónský jazykový sekretariát“). Na těchto stavebních kamenech lze dále stavět pomocí dalších koncovek, takže věta jako „Nijak jsem tě nechtěl navádět, abys ho sekýrovala“ by se vyjádřila jedním slovem. Pokud tyto věty vyjádřené jedním slovem počítáme jako jednotlivá slova, pak mají Eskymáci nejen tisíce slov pro sníh, ale vlastně pro všechno. Třeba Yupikové říkají malým vločkám tlatim, velkým mokrým vločkám tlamo. Kořen tla- je základem pro: prašan (tlapa), krusty sněhu (tlacringit), sníh s bahnem (tlayinq). Ano, dozajista tedy existuje i jednoslovné označení pro „ten prašan vzadu za iglú, které nám včera počůral tuleň“.

BRAMBOREENA: Tak předně jsem rád, že ti generátor poskytuje tak silné kulturní zážitky :-) Jinak bych rád poznamenal, že když je něco v češtině na dvě slova, neznamená, že to taky musí být dvě slova v össeinu. Třeba "hlasy a hvězdy" jsou räwë, že. Takže sdílené vědomí by klidně mohlo být jen jedno delší slovo.

BRAMBOREENA: Po odzkoušení různých permutací si říkám, že by asi stačilo přidat "a", aby se to od oleandru odlišilo: Nëarrüa.

Takže Nëarrüa jakožto "Duše".

Teď ještě Loď aby s tím zhruba ladila.

YENNEFER: Co kdyby "ëidangëi" bylo "sdílené"?

ëidangëi örrotüamhiqöa - Sdílené vědomí.

Aërrgö - to je össenské nakladatelství! :D

YENNEFER: jj, Neria oleander, latinský název pro oleandr. Ale mně se to taky líbí... ono totiž nevadí, že je to povědomé, skoro naopak; mělo by to mít takovou jakože lehkou össenskou příchuť, ale přitom to být pro nás stravitelné. Slova jako "dhüeqëxüeikëi" (to mi teď vygenerovalo) ani nezkouším, tam se člověk nemá čeho chytnout.
Tak jo, Nërrüa je Loď. Ještě se zamyslím, možná by se tam jedna slabika dala vložit, ale jako základ dobrý.

BRAMBOREENA: tohle - nërrüa - je taky hezké, ale přijde mi to jako celkem povědomý shluk písmen...
a hezky zní i ëidangëi

Tak jo, kawarruë äxierëi bude stříbřitý chlad, to je prostě kawaii! :)

BRAMBOREENA: pro duši se mi líbí äxirëi

KASUMI: právě váhám; koncovku by člověk přirozeně čekal, ale když už to má být mimozemsky, možná by se tam dala vložit nějaká spojovací částice...

Rozhodně jak na to koukám, äxierëi bude chlad, z toho slova táhne zima. :D

Ještě si sem odložím další slibné výdobytky:
kawarruë
terwüeise
bädarrimö
täsëngöa
täsëngöarrimö (slepené z obou předchozích, to určitě uplatním, protože je to ornamentálně dlouhé, a přesto vyslovitelné)
sütöahbëaxuë
xöebihüamix
äxierëi

küahäslaöer ?

jakoze kdyz koho ceho, tak koncovka nejaka? -er? :)
tedy lod laö
duse LODE laöer
a duse teda nejak kvetnata vec... tze neco, co vyjadruje viz nize? a ve vysledku küahäslaöer ? :)

jako lod a duse lode by mely mit mozna stejny zaklad
(prikladú
jako Lod laö
a duse lode küalaö
nebo küahäslaö (neco jako vnitrni obraz vnejsi reality lode) :D