Jen bych připomněl, že slovotvorba ve spoustě jazyků funguje jinak než ve slovanských; z Komerse v sobotních LN:

Každý jazyk má své zvláštnosti a podle toho vypadají i slovníky. Třeba indonéština a malajština (jazyky bezmála totožné) se nám hned z několika důvodů učí snadno: píší lehce čitelnou latinkou, neohýbají slova, nejde o tónové jazyky. Zato při listování ve slovníku vyvstanou nezvyklé potíže: abeceda sice zůstává uspořádána jako ta naše, leč slova se řadí podle kmenů. Hledáte-li tedy význam slova pengajar, musíte napřed vědět, že kmenem slova je ajar. Pod tímto výrazem pak najdete všechny odvozeniny: mengajar – učit, belajar – učit se, ajaran – teorie, berpelajaran – vzdělaný. Složitější je to tam, kde se hlásky mění: menumbuk (drtit) je odvozené od tumbuk (úder), menyuramkan (zatemnit) od suram (temný). Rozsáhlé používání přípon a předpon není cizí ani češtině, naše slovníky ale uvádějí jednotlivé odvozeniny jako samostatná hesla, což je jistě pohodlnější.

bealaö – larva, červ
ëidangëi örrotüamhiqöa – Sdílené vědomí
kawarruëäxierëi – stříbřitý chlad
lëangüe – astrální
lëangüesöbealaö – astrální larva
maöxxori - hanba
nëarrüa – Duše
qüadimaöxü – zakázaný, hříšný
qüadimaöxülleawë – Zakázané směry
sëiwhaö – prostor
ülle – směrem k
ülleawë – směr

No tak teď ještě tu apokalypsu. :D

Musím říct, že práce na slovníku, a čtení všech těch už existujících reálií okolo, ve mě vyvolalo zájem o počátky gerdánského průzkumu vesmíru. Myslím že by z toho byla skvělá gamesa ... a nebo film. Je tam to tajemství s průzkumem něčeho neznámého, dva konkurující si směry vývoje, dilema jestli jsem ochoten vyměnit normální lidskost (pomocí mycelia) za možnost odhalit tajemství. A taky čistě racionální výzkum, který se postupně pod vlivem objevených skutečností mění v čirou mystiku; vědci, kteří na začátku dělají výzkum, a na konci provádějí oběti ve jménu Akkütlixe. A tak dále.

Tady se teda blbne na qüadraat :-)

Tenhle tyden jeste mam peklo, ale pak vam nakombinuju izorstinu s baskictinou.

... qüadimaöxorreawë...

... pro "zakázané směry" by to ale fakt chtělo slovo, nejlíp jedno dlouhé, etymologicky související s "maöxorri... (to nic, to jen výkřik do tmy)...

BRAMBOREENA: tak zase pokud to vezme přes Tibet, tak třeba takové bardo... ok, bardzo duchovné, to zas jo. Nevím, ale i u umělého jazyka by ty zvuky měly naplňovt nějaké emocionální očekávání...

XCHAOS: v čem je problém s r? Že je to na duchovno moc tvrdé písmeno? :D

BRAMBOREENA: äxirëi zní překvapivě zvukomalebně... ale co to má být, to si netroufám ti radit.

hähä :-)

WITTGENSTEIN: Ono je tohle úžasně elegantní a moc se mi to líbí... akorát pokud by to chtěl člověk zkonstruovat uměle, musel by se napřed dlouze zamyslet nad systémem slepování a vyjít od těch jednotlivých komponent a aspoň rok to dávat dohromady.
Mně už teď nezbude než to akorát nějak nafejkovat... a Gaarq, který vymýšlení umělých jazyků učí na univerzitě, se nebude dívat :D

(A mezitím mám v mailu od Rücarderöna z Aërghö nástin harmonogramu. Nechci to sem psát, protože to zatím není tak oficiální, aby se to mělo ocitnout někde na Legii, ale rozhodně se zdá, že ta šestka na podzim bude a že má i dobrý smysl snažit se fofrem jako fretka ten slovníček dosmolit.)

BRAMBOREENA: To je právě to kouzlo aglutinačních jazyků, kde stačí ke slovu přidat další dílek jazykové skládačky.
Kdysi dávno jsem o tom psal do Hostu:
...Polysyntetické jazyky jsou svým způsobem fascinující: pomocí omezené množiny kořenů, jedné předpony a zhruba čtyř set přípon můžete vytvořit neomezené množství slov. Tak třeba z grónského kořena oqaq („jazyk“) lze vytvořit oqaaseq („slovo“), oqaasipiluuppaa („sekýruje ho“), oqaluppoq („mluví“), oqaatiginerluppaa („mluví o něm ošklivě“) a Oqaasileriffik („grónský jazykový sekretariát“). Na těchto stavebních kamenech lze dále stavět pomocí dalších koncovek, takže věta jako „Nijak jsem tě nechtěl navádět, abys ho sekýrovala“ by se vyjádřila jedním slovem. Pokud tyto věty vyjádřené jedním slovem počítáme jako jednotlivá slova, pak mají Eskymáci nejen tisíce slov pro sníh, ale vlastně pro všechno. Třeba Yupikové říkají malým vločkám tlatim, velkým mokrým vločkám tlamo. Kořen tla- je základem pro: prašan (tlapa), krusty sněhu (tlacringit), sníh s bahnem (tlayinq). Ano, dozajista tedy existuje i jednoslovné označení pro „ten prašan vzadu za iglú, které nám včera počůral tuleň“.