ted mi kolega vypravel storku o svoji 80 lety babi:
"... no a volaj nam ze zachranky, jestli se jako k babi do baraku dostanou, az tam prijedou. Vsichni jsme byli v praci, tak volame honem babi, co se deje, ze k ni jede zachranka a babi rika: ze ma nejaky divny buseni srdce a ze je ji divne. Kdyz jsme dojeli, tak akorat babi nesli do sanitky..... no a vis z ceho to mela? Ona si chtela udelat konopnej caj, ale misto technickyho, tam omylem dala pravy a obrovsky palice a strasne se zmastila."

Tak dnes môj vlastný. Zachytila som kútikom oka obrázkovú reklamu, kýbel jak od primalexu s nápisom "Kešu křen"
čože? aha, "Kešu krém", reklama na orechové pomazánky

Skákla jsem si do pekárny pro kafe, do toho mi volá šéf, tak to zvednu, beru kafe, obě ruce plné, loktem a kolenem otevírám dveře u kterých očekávám brano ... to tam ovšem nebylo, dvéře letí, já se je snažím zastavit .... no naštěstí se mi nic nevylilo, dveře se nevysklily, jen teda lidi kolem asi čuměli, proč vykopávám dveře a šéf se smál ...

Včera error slečny v Bageterii Boulevard:
Prázdna pobočka na rohu dole na Václaváku, slečna očividne znudená. Objednala som si patatas sebou, zaplatila kartou, slečna mi podala účtenku i s oboma číslami na odber, otočila sa a odišla dozadu. Podotýkam, že patatas majú hneď vedľa pokladne. Tak stojím a čakám. Mediztým prišla ďalšia zákazníčka. Slečna sa vrátila, namarkovala ďalšiu objednávku a podozrievavo sa na mňa díva. Ja sa na ňu dívam s úsmevom a čakám. Vtom sa slečne rozsvieti a hovorí "Vy tady čekáte pouze na ty patatas, co?" Ja na to že áno. Slečna bleskovo naberie patatas, vezme nejaký letáčik (kupónky na kafe zdrama k jedlu) a podáva mi to s ospravedlnením, že ma nechala čakať. Tak som sa zasmiala a odkráčala, pobavená, že nielen ja som mala deň blbec. ;)

Zadělávala jsem těsto na housky a nahřívala si troubu, aby mělo kde vykynout.
Akorát že nakonec jsem tu mísu málem strčila do myčky, která je hned vedle :))

není nad to udělat si čaj, pak vyndat použitý čajový sáček, způsobně ho položit na podšálek a čaj vychrstnout do koše

Pletu si Valtice a Valdice. Velice jsem se divil, že to je na mapě blíž než jsem myslel, a navíc po boleslavský - no, ve sklípku nebo v lochu, bába nebo sníh :(

Jedu v metru, příští stanice Budějovická.
Okukuju reklamní plakáty.
"Levné knihy Budějovická".
Hmm, to maj tu kontextovou reklamu ale skvěle načasovanou!
Ehm. Na plakátě. Vytištěným.

VORONDE: ... a ted si predstav, ze by sis sla dat puding.

Jdu si pro rozmíchanou hennu. Bez brýlí, samozřejmě, když si jdu barvit ty vlasy... Nebyl dobrý nápad si ji připravit na linku vedle čokoládového pudingu.

Čtu na plakátu: "Nové byty v prdeli!" Jako celkem tuším, že dobře dostupný lokality jsou už zastavěný - ale až takhle nehezky mluvit o sloníkovi...?!? Aha, "v prodeji".

Už asi potřetí se mi stala situace, kdy jsem dal jídlo péct do trouby, a zapnul ohřev s větrákem. Přijdu to za 15 minut zkontrolovat a sakra jaktože to je studený když to fouká - aha, nenastavil jsem teplotu

chvalim dceri vykres: to je ale hezke slunicko! dcera: ale to je pavouk! (pouceni: spocitejte slunicku paprsky, jestli jich nema 8)

Mela jsem jeden nabozensky preklep. Navic jsem si text po sobe neprecetla a upozornili me az za tyden.
Chtela jsem napsat neco jako
"Jsem si vedoma, ze neexistence service katalogu ma negativni dopad na nase vysledky, ujistuji vas, ze CMDB je v planu..."
Ale ze slova "planu" mi vypadlo L.
Smutne je, ze ted je ten mail mnohem uprimnejsi.

GOLDENDELICIOUS: Měli jsme zasedačku Ještěd, a v ní jakési jednání s kolegy ze severočeské sekce. Krátce po začátku schůzky volali, že teda jsou na Ještědu, a kde jsme jako my. (Vysílač patřil téže firmě, takže to byl pouze nevelký mozkový error, zato s velkým dopadem)

V práci máme místnosti pojmenované podle hor. Kolega marně hledal místnost Tahiti a přišel se zeptat, jestli nevím, kde je. Myslela jsem, že si omylem zarezervoval místnost v jiné budově, ale nakonec vyšlo najevo, že hledal Halti (https://cs.wikipedia.org/wiki/Halti). Divím se, že zatím nikdo nehledal Haiti.

Jsem v práci. Z kuchyňky jsem si vzala kávu a sklenici s vodou, že si tam hodím šumenku. Jasně že jsem si ji hodila do kávy. No nic, trochu magnezia v kávě neuškodí.

Odpoledne jsme s mužem rozebírali, kdo všechno z našich příbuzných pije alkohol přes míru. Když mi pak podal hrnek s kafem, tak jsem si s ním zcela automatizovaně ťukla...ehm

Mocná síla sugesce..
Před chvilkou jsem dovařil kotel polívky. Neumím vařit malý porce. Naštěstí mladej za chvilku doroste a porce budou akorát..
Takže polívka hotova a odstavena. Uklidím kuchyň a dám mladýho koupat atd. atd.
Když je všechno hotovo a mladej předán ženě na uspání, můj mozek vyhodnotí čas od uvaření polívky dostatečně dlouhý na to, aby polívka byla akorát, takže si vezmu neběračku vařící polívky a mocně nacpu kušnu.
Předpokládám, že normální člověk prostě vyplivne hourkou polívku, ale já ne. Hezkých pár vteřin dumám nad tím, proč je ta polívka horká, pak polknu a bez přemýšlení to ještě jednou zopakuju, dokud není naběračka prázdná..