Stála jsem s dcerou (4r) ve frontě v obchodáku a ona začala předbíhat, tak ji řikam:
"počkej, zastav se, než pán pojde" pán byl asi 80ti letej deda...pak, abych to napravila, jsem řekla "teda popojde"...

"Havajská sopka Kilauea sílí, hrozí masivní únik magnetů."

Hm, ok...cože?! Jo magmatu.

když vám v hlavě zní nějaká písnička, taky se rozhodnete si ji pustit když je čas? já si ji pustila, začala jsem něco dělat a po chvíli jsem si uvědomila, že hraje celej mix, tak si řikám; tyjo, taková ta jedna písnička je dobrá, tu si pustim. a začla jsem něco dělat, po chvíli si uvědomila, že hraje celej mix a říkám si, tyjo...

Prave jsem si na hotelovem pokoji nachystala na stul obed, sedla jsem si, zjistila, ze nemam pribor, zvedla se pro pribor, zase usedla... a vidim, ze v ruce drzim kartacek na zuby. Tak nic. Tak znova...

"Byla ještě i jiná válka s Filistinskými, kdežto zabil Eichmann, syn Jairův, Lachmi bratra Goliáše Gittejského, u jehož kopí bylo dřevo jako vratidlo tkadlcovské."

...cože!?! Jo aha, "Elchanan."

Přišel ke mně chlapec asi tak 18letý, jestli nemám cigaretu. Zašátrala jsem v kapse a našla jednu poslední, navíc zlomenou. Zatřásla jsem hlavou, že ne a šla si je koupit. Nastoupila sem pak na Masaryčce do tramvaje a vidím, že ten kluk sedí kousek ode mne. Přiblížím se k němu, vyndám krabičku, poklepu na ní, aby vyjela cigareta a nabízím mu ji. Kluk začne vrtět hlavou, rusky mi řiká, že nechce a jeho otec na mě zatím hází zabijácký pohled. Ještě že jsem z té tramvaje mohla příští zastávku vystoupit.

Dvě nové plísně jsou prvními společnými skladbami... cože? Jo, aha, písně.

Není nad to udělat si kafe, pak na něj v "závalu práce dodělat nahonem něco před dovolenou, abych mohla odejít trochu dřív” zapomenout a všimnout si ho na odchodu, jak se na mě v kuchyňce usmívá…
Mno, takže jsem si dala ještě kafe a odešla ve standartní dobu.

Právě jsem přemýšlela, že než opustím Německo, musím utratit všechna německá eura a pak si ve Francii vybrat francouzská.

Dostala jsem pracovní e-mail. Jsme stavební firma:
....Jelikož jsem žena a moc tomu nerozumim zeptám se mužu to pouzit na fasádu na dům ....
Pavel Rys

Platila jsem kartou v trafice a omlouvala se, že nemám hotovost, následně jdu do bankomatu. Vše mu strašně dlouho trvá, tak zatím třídím věci v peněžence, najednou mě poleje studený pot s tím, že jsem kartu musela nechat v trafice, protože ji nevidím v peněžence. Mačkám rychle kolik chci vybrat, následně v jakých bankovkách a plánuji letět do trafiky. To už ale karta vyjíždí a připomíná, jaký jsem idiot. Dostalo mě to tak, že jsem se po deseti metrech vracela pro zapomenute peníze. :D

TATONKA: Podívej se na výluky z plnění - prakticky je pojištěný "ležel na stole a najednou vybuchl," plus co vyřveš.

TATONKA: Jeden "IP67" Samsung už jsem utopil. Výrobce zamítavou reklamaci odůvodnil víceméně "je sice vodotěsný, ale jen v suché vodě."

A minulý pondělí mi z kapsy od mikiny vyklouzla peněženka rovnou do záchodové mísy.

V zimě jsem si omylem strčila zapálený cigáro do kapsy kabátu.
Vyšla jsem z hospody, značně veselá, v rukou jsem měla asi 8 věcí (klíče, peněženka, zapalovač, mobil, krabička cigaret, cigareta), který jsem potřebovala nastrkat do dvou velkých kapes kabátu. Jenomže jsem zapomněla, že jsem to jedno cigáro už stihla zapálit. No a a díra jako hrom byla na světě. Musela jsem si nechat přešít kompletně celou kapsu.

A ještě jsem si vypral peněženku, takže krom prádla věším na sušák i bankovky.

A to jste věděli, že v Beskydech hořel pes?

NELLAS: Pistáciový jogurt má mít i kožíšek?

NELLAS: Což je ovšem ta lepší varianta.

Říkám si, že ten jogurt je divně zelený. Možná to bude mít něco společného s tím, že je pistáciový.

Jak jsem ztratila adaptér ke kočárku
Byla jsem s kočárem na otočku autem v obchodě, to vždycky jenom nacvaknu autosedačku na podvozek. Nakoupila jsem, strčila tašku pod kočárek a šla k autu, vyndala sedačku, dala do auta, sundala z podvozku adaptéry (takové dvě černé plastové věci), dala do košíku k té tašce. Při skládání podvozku se ukázalo, že takhle to nepůjde, je tam těch věcí moc, takže jsem vyndala tu tašku s nákupem a dala ji bokem. Potud dobrý. Doma vyndavám kočárek a jéje, problém. V košíku je jen jeden adaptér k sedačce. No to je jasný, to mi musel vypadnout na tom parkovišti přitom, jak jsem vytahovala tu tašku. Tak nakládám dítě zpátky do auta a jedu tam, ale na parkovišti nic neleželo, ani na blízkém trávníku, ani v nejbližším odpadkovém koši. No, to je pěkný. Doma jsem zjistila, že nové adaptéry stojí šest stovek, tolik se mi za blbost dávat nechtělo, i poptala jsem se na internetu, jestli se někomu neválí doma nepotřebné a opravdu se mi jedna paní ozvala, že by je prodala za 250. Domluvila jsem si s ní schůzku.
Druhý den doprovázím s kočárkem staršího syna na kroužek a v šatně při přezouvání nevěřím vlastním očím - vpředu na černém stupátku kočárku, které je momentálně nevyužívané (jeho chvíle přijde až po přestavění na sporťák) se už druhý den nepozorovaně a tiše vozí můj ztracený černý adaptér, byl se mnou v dalším obchodě, u dětské lékařky a kdoví kde ještě.

ZUZKAOU: mám fixy, byly v prádelně mezi kolíčky na prádlo.

Se mi nějak daří, dnešní několikanásobnej. Ráno se vracím z venčení psa, vytáhnu klíče a zjistim, že jsou od auta. Tak zvonim na sousedku, ale spletla jsem si zvonek a omlouvala se pánovi. Pak zazvonim na správnej, sousedka se ozve a já se chytře zeptám, zda je doma. Kupodivu kladná odpověď. Tak mě vpustila do baráku, jdeme k mým dveřím, aby mi odemkla. Nebylo třeba, mé klíče byly připraveny z venku v zámku již od večera.

IVUSHA: jednou jsem takhle mámě volala, že si doma nechala telefon... když začal v bytě zvonit, chtěla jsem jí ještě říct, že jí i někdo volal

tenhle sice není můj, ale vzhledem k tomu, že je to výslech svědka před soudem, mozková dysfunkce je zřejmá :-D

- Pane svědku, a vy jste byl pod nějakým vlivem?
- No, byl sem na drogách.
- A to jste si vzal před tím incidentem nebo až potom?
- Předtím.
- A co jste si vzal?
- Pervitin.

Jím oběd a koukám na krabičku, ve které jsem si přinesla snídani. Obě mají stejná víčka. Krabičku od snídaně dávám hned do tašky a držím v ruce druhé víčko a hledám druhou prázdnou krabičku od jídla, abych ji tam nezapomněla. Že stojí přímo přede mnou a mám v ní právě ohřátý oběd, mi došlo až po dvojí kontrole stolu a přilehlé skříňky.

Není to tak dávno, co jsem v kanclu nemohla najít mobil, tak jsem si na něj zavolal z pevné a našla ho. Po nějaké době kouknu na mobil a vidím zmeškaný hovor, tak volám zpátky a kupodivu mi začala zvonit pevná. Pobavila jsem se svou blbostí a pracovala dál. O nějaký čas později kouknu na pevnou a tam zmeškaný hovor a už jsem to začala vytáčet zpět....