Když vás vytočí dítě tak, že ho potřebujete rázně okřiknout, tak si prosím vás rozmyslete, jestli chcete použít výraz "Nech toho" nebo "Dej pokoj". Po zvolání "Dech poho!" na mě dcera koukala poněkud překvapivě. Ale přestala, to zase jo.

Dneska jsem na pumpě zaslechl rozhovor jiného zákazníka.
- máte stromečky?
- ano, tamhle vzadu vlevo.

Tak si říkám, že už fakt přichází Vánoce, ale že je divný, že zrovna na pumpě prodávají stromečky...

Vezu auto do Prahy do servisu a uz premyslim, jak pojedu zpatky, co musim zaridit a jak to zvladnu MHD.
v zastavce sroji autobus a mne napadne, ze kdyz bych odstavila auto hned tady a dal jela busem, tak se to vsechno zjednodusi!
Az teda na ten servis, no :-)

ETERNITY: Tohle je moje klasika. Jakmile jsem nacvicene dulezite a soustredene asertivni, mam zarucene neco naruby, spenat na zubech, zapomenu cast textu, neco shodim nebo vyleju a podobne. Muzu bejt proste jen drza.

Vzdy se uklidnuji, ze na tom nejsem tak spatne a muze byt hur kdyz si vzomenu na kolegu. Sel na veterinu s pejskem a kdyz na nej prisla rada, tak si vzpomnel, ze zapomnel psa doma.

HEJSEK23: Jak říkáš.

Jsem si zas musela neco vyridit s ucitelkou materske skoly. Nikdy to neni prijemne, tak jsem se pripravovala a byla jsem nervozni. Jdu vyzvednout kluka, nechavam ho prevlikat, zapojim nejvyssi level asertivity, reknu ucitelce, co si myslim a za cim si stojim (nacvicovala jsem to pred zrcadlem!) a odkracim stredem.
Bez kluka. Zvonit na ni znovu u vstupu do budovy asi ponekud ubralo na efektu.

Z téhle vlečky jsem teda byla trochu zmatená…

Šla jsem ke kávovaru s polivkovou lžící v ruce. Takže sem se vracela zpět do kanceláře pro hrníček...

Po tyzdni som sa rozhodla konecne nieco jednoduche uvarit, nech uz nemusim nic objednavat, ani zohrievat polotovary.

Postavila som vodu na cestoviny a niekolko krat si dorazne zopakovala, ze na ne nesmiem zabudnut a rozvarit ich. Jo, to nerozvarenie sa podarilo. Po pol hodine som zistila, ze som ich tam jaksi zabudla nasypat.

SALVATOR: To je od tebe milé:-)

ADELHAIDA: Tak doufám, že vám SMS kódy choděj aspoň šestimístný.

Pracuju z domova, připojuju se pres VPN. Přijde sms kód, tak ho zadávám. A nefunguje, sakra. On to totiž není sms kód, ale zůstatek na účtu.

Mám rýmu, chci si před spaním stříknout sprej do nosu, než mi to zabere, mohla bych si splnit Duolingo... Tak se opřu v posteli, v jedný ruce mobil a sluchátka, v druhý sprej, něco položím, něco jinýho vezmu a strčím si sluchátko do nosu.
Nepomohlo to, takže nedoporučuju.

TRISSIE: A navíc to umím udělat tím správným pochvalně nadšeným tónem. Ještě chybělo, abych se podrbala za ouškem.

NELLAS: tak když tě nikdo jinej nepochválí, musíš aspoň sama! :-)

Jsem zvyklá říkat démonkovi "šikovná", když se chová, jak má. Třeba nedrápe dveře, ale škrabadlo, tak je "šikovná". Nastoupí se mnou dobrovolně do výtahu a jedeme, "šikovná kočička moje".
No, tak dneska jsem jí vyčistila záchod a říkám si tak pro sebe "šikovná". Fakt mi hrabe.

SEDELAVLOKALE: Ja to umim i naopak! Nastavim si svych 140, jedu, jedu, obcas predjizdim, kdyz se mi tam neco vrtne, nebo predemnou jedou pomaleji, auto mi v jiste vzdalenosti samo zpomali, takze pohodka, co bych se otravovala... a pak sjedu z dalnice do Zlina (prirozene na sjezdu zabrzdim a tempomat se vypne), zas to rozjedu a na prvnich svetlech se divam, jak se ta prdel auta prede mnou priblizuje, priblizuje, priblizuje.... a kurvapicazadupnutypedal, protoze ono to nebrzdi samo!

Ale dneska jsem prisla taky s motoristickym. Jedu dlouho a dlouho na konec sveta, pak dlouho a dlouho zpatky, uz ani netusim, co je za den, natozpak kolik je hodin, nastavim navigaci, dojezd 16:40, ok. Za nejakou dobu koukam, dojezd 17:05. No nic moc. Jedu pod Beskydama, jde to pomalu prede mnou se plouzi v jedinem pruhu kamion.... za nejakou dobu dojezd 17:30, no budu rada, kdyz stihnu veceri, tma, couz, za chvili dojezd 17:52 a to uz mi zacalo byt divne, takze jsem se vzpamatovala a doslo mi, ze se celou dobu koukam na obycejny hodiny.