SEAMON: myslím, že interpretovat ZP jako "někdo chce, aby se o něj společnost starala", je strašně zjednodušující.
podívej, v dnešním uspořádání je "výhodných" několik věcí: např. předstírání práce navenek, nebo vykazování vnějších rysů trvalé pracovní neschopnosti. s obojím dvojím máš slušnou šanci uspět lépe, než když na rovinu prohlásíš, že pracovat nechceš.
v podstatě mě udivuje představa, že jen kvůli zavedení ZP by najednou strašně obrovské množství lidí mohlo nebo chtělo jen tak přestat pracovat: to si možná představují ti, kteří ho požadují ve výši převyšující dnešní minimální mzdu, nebo tak. já znova opakuju, že by se to vlastně týkalo překvapivě málo lidí:
- spousta lidí dnes tak jako tak pobírá některý z typů dávek, které by byly nahrazení ZP
- spousta lidí dnes navíc pracuje načerno (ze strachu, že přijdou o dávky)
- minimální mzda zvyšuje náklady na vytvoření pracovního místa a deformuje trh
- většina lidí má takové výdaje, že by si rozhodně nemohli jen tak dovolit žít ze ZP a nepracovat.
jinými slovy: efekt zavedení ZP by nebyl zdaleka tak významný, jak různí lidé očekávají. jen naprosté minimum lidí by díky němu změnilo svůj současný životní styl (tedy: dělalo něco jiného, než teď). spíš by to mělo psychologický efekt v tom, že by se změnilo "rozložení strachu ve společnosti".
Protože by nikdo nemusel mít strach, že přijde o ZP, tak by mohlo dojít k radikálnímu omezení práce načerno. Víceméně dnes lidé pracující načerno často nemají na výběr, zatímco pak by na výběr měli. A mít potvrzení, jak si člověk vydělal peníze, se může hodit... opět, je to cesta k omezení určitého strachu. A čistě teoreticky - s prácí nevykonávanou načeno, by tedy mohl být spojený nějaký i odvod daní (i když to je fakt jen teorie... protože není jasné, jestli by ZP neměl podobu zavedení nezdanitelného minima, ze kterého by výše "stínové daně" odpovídala právě tomu ZP, jak jsem naznačoval....)