DANYSEK: no, aspoň máš nějaká čísla, super. (chybí mi tam příspěvky na bydlení - to je úplně jiná kapitola, nebo se to jmenuje nějak jinak?) ("příspěvek na péči"? to asi ne...)

tohle je trochu jinak: důchody by se neměly valorizovat, průběžně financovaná část zůstane jaká je, výše důchodu by se měla upravovat mj. podle odpracovaných let, kdy se platilo soc. pojištění, místo podle věku odchodu do důchodu (i když od nějaké věku a počtu odpracovaných let by to mohlo být stejné), celkově by se ti částka na důchody neměla zvyšovat. takže si to představ, že místo zvyšování pouze důchodů bude toto dorovnáváno základním příjmem (pro celou populaci) (i kdyby ten ZP měl začít na stokorunách).

další poměrná reálná a průchozí možnost je nastarovat u důchodců tak, že se jim aspoň o část nově zavedeného ZP důchod sníží (tzn. budou pobírat ne o celý nově zavedený ZP více, než teď důchod - tím, že dostanou víc, než doteď, měli by to nějak snést, a že se jim to bude skládat ze dvou položek místo jedné, by měli snad ve většině případů rozdejchat). Důchodců je 2 353 691, tzn. průměrný důchod (určitě ne medián, ale že jo) je cca 13600 - pokud by - dejme tomu - zavedení hypotetického ZP ve výši 5000 bylo pojaté tak, že se průběžně financovaný důchod o 2500 sníží a důchodci tedy dostanou přidáno jen polovinu ZP, tak okamžitě ušetříš 70 miliard jen na téhle operaci (nejradikálnější krok, pravděpodobně politicky neprůchozí, by byl důchody o nově zavedený ZP snížit úplně, a tím s požadované částky získat hned 140 miliard).

věc, kterou nediskutujeme, je to, zda ZP bude offsetovat daň z příjmy fyzických osob, nebo jestli se tahle daň úplně zruší (offsetování tím ZP by z ní udělalo silně progresivní daň, z čehož by se pravice jednak zbláznila už z principu, jednak by to skutečně bylo dost demotivující). pokud by ZP daň z příjmu offsetoval (toto je už téměř to samé, co koncept "záporné daně" - v podstatě se nebráním kombinaci ZP se zápornou daní, tzn. aby prokázané nízké příjmy byly dorovnávány, i když se tím potenciálně vytvoří trh s předstíranými příjmy, kdy se bude obchodovat s doklady, které je stát ochoten dorovnat.), tak musíš odečíst od ZP dnešní nezdanitelná minima (která se vlastně transforumují do toho ZP - budou vyplácena/dorovnávána těm, kdo si nevydělají ani tu nezdanitelnou částku)

podstatná informace je, že dávky osobám se zdravotním postižením jsou 2 miliardy, a klidně se můžou tyhle dávky zachovat navíc k ZP (a ovšem i tyto se mohou o část ZP snížit, ale to jsou už drobné)

samozřejmě možných schémat ZP je více, a je jasném, že některá schémata (typu "rozdáme každému 10 000 měsíčně) jsou neprůchozí a jiná schémata jsou více průchozí.

Pokud sečteme Dávky nemocenského pojištění ~24 mld, Dávky v hmotné nouzi ~12 mld, Podpory v nezaměstnanosti 11 mld, "Aktivní politiku zaměstnanosti" ~7 mld (blbost, v rámci systému ZP chceme toto nechat na volném trhu v kombinaci se zrušením minimální mzdy) a odhadem celkem 3/4 "Ostatní výdaje organizačních složek" (předopkládám jsou v tom platy úředníků, kteří se stanou zbyteční - ale i to se mi zdá podhodnocené) asi 9 mld, tak získáš 61 mld. To není extrémně moc, ale nedůchodců nad 18 let je cca 6 milionů, tzn. se dostaneš na 10000 Kč ročně na jednoho občana (který by ovšem nepřiznával žádné příjmy - takže by si neoffsetoval tu daň z příjmu)

Popravdě, když si vezmeš, jak se švindluje třeba s těmi nemocenskými, tak nahrazení jejich většiny tím ZP by nemusel být špatný start (např. do jednoho měsíce - to odpovídá tomu, že stát lidem řekne, že mají být průměrně nemocní 1 měsíc do roka za 10000 a řešil by jen dlouhodobě nemocné, kerých je zlomek a nevyžadovali by jistě nákladné kontroly, apod.). Některé věci ti nevyjdou - např. ZP ve výši, který by nahradil podporu v nezaměstnanosti - ale pořád si myslím, že jsme nezapočítali, pod jakým označením se skrývá např. ten přídavek na bydlení.

Pořád se ale bavíme o situaci, kdy máš ZP dostávat navíc k dnešnímu nezdanitelnému minimu: pokud by se zohlednilo, že v ČR pracuje jen asi 5000000 lidí a z toho skoro 1000000 stejně zaměstnává veřejný sektor, tak ZP se jako změna týká zejména plnoletých "ekonomicky neaktivních" v předdůchodovém věku, což je překvapivě asi půl milionu lidí.

neříkám, že chci rozdělovat 60 miliard paušálně mezi cca půl milionu ekonomicky neaktivních - tam sice vyjde těch 10000 měsíčně krásně, ale není to úplně fér a motivující vůči těm ekonomicky aktivním, takže je třeba se na to podívat jinak. chceme vesměs štíhlý stát a nízké daně, že: ale lze předpokládat, že všichni úředníci se okamžitě uplatní v soukromém sektoru? i kdyby se o to snažili, tak na zesílení konkurence mohou doplatit zavedené soukromé firmy a krachovat, apod. v případě, že ZP pojmeme tak, že ZP v nějaké podobě funguje jako vyplácení nezdanitelné částky daňového základu těm, kdo si nevydělají ani na ten základ - tzn. lidem s vyššími příjmy se o to sníží daň z příjmu, ale nedostanou to navíc - tak se budeme v množství lidí, kteří skutečně dosáhnou na ZP, pohybovat někde mezi tím cca půl milionem dnes ekonomicky neaktivních nedůchodců a tak jedním a dvěma miliony pracujících lidí s nejnižšími příjmy. Ve skutečnosti by šlo spíš o to, že dnešní skupina s nepřiznanými příjmy (většina těchto lidí něco dělá načerno) by se slila se skupinou s nízkými příjmy, kteří by nebyli chráněni minimální mzdou ale jejich příjmy by doplňoval ZP. šlo by i o to, přenést odpovědnost za vyplacení minimální mzdy se zaměstnavatele (který ji musí dorovnávat z jiných zdrojů, i pokud mu ten zaměstnanec tolik nevydělá).

pointa je, že u těch úvah jsme se pořád pohybovali pouze v oblasti dnešních sociálních výdajů, a nepředpokládáme, že by se ZP dal vyplácet díky úsporám v jiných oblastech (což jsem už naznačoval dřív). A nediskutují se přínosy pro růst ekonomiky: tzn. že více lidí by si mohlo dovolit fungovat spíše podnikatelským, než zaměstnaneckým stylem života - drobnými řemeslníky a nádeníky počínaje.

každopádně já na rozdíl od různých stoupenců NZP, kteří si diktují konkrétní částky pro "důstojný život" spíš razím to, aby sociální systém pokud možno nefungoval na bázi, kdy někdo je placený za to, že posuzuje, zda někdo má či nemá na něco nárok, a teď tam vznikají na různých levelech požadavky na kontrolu, apod. je fakt, že spousta lidí by dostala méně než dnes, a pro některé regiony by to krátkodobě mohl být problém (než by se tomu ekonomika přizpůsobila).