• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _BENNYNepodmíněný Základní Příjem
    JIMIQ
    JIMIQ --- ---
    1 odpověď
    FARFELOO: čili produktivita se zečtyřnásobila (polovina zaměstnaných udělá dvojnásobný výkon) a lidi se mají mnohem lépe než v 50. letech. Za mě dobrý
    FORTRESS
    FORTRESS --- ---
    Myslim že ta průmyslová revoluce už má vyjít ve verzi 4.0
    FARFELOO
    FARFELOO --- ---
    3 odpovědi
    JIMIQ
    JIMIQ --- ---
    +1
    web 2.0 je buzz word z jednoho prostého důvodu - neexistuje exaktní definice co to ten web 2.0 je
    DANYSEK
    DANYSEK --- ---
    +1
    VYHULENY_UFO: Zajiste, od nataceni klikou jsme se posunuli az k tlacitku Start :D /ironie
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    1 odpověď
    PETER_PAN: k ty posledni vete. muzeme se shodnout ze soucasna podoba automobilu se oproti tomu v 90's da nazvat automobil 2.0 ???
    DANYSEK
    DANYSEK --- ---
    Firmy hledají skuliny v zákoně jak zaměstnat černou pracovní sílu ze zahraničí — ČT24 — Česká televize
    http://www.ceskatelevize.cz/...daji-skuliny-v-zakone-jak-zamestnat-cernou-pracovni-silu-ze-zahranici

    Realita na pracovnim trhu... kde jsou ti zli roboti, co pry berou lidem praci? :D
    MANFRED
    MANFRED --- ---
    VYHULENY_UFO: Průšvih je, že místa okolo PC, ŘS a podobně nejsou pro blbce, protože vykydat nejni třeba.
    OLDASADLO
    OLDASADLO --- ---
    ±0
    hustě, popírání webu 2.0, tady to graduje.

    FIONOR: beze všeho, když budeš konkrétnější. jen tak narychlo od oka bych řekl, že všechna tvrzení je možné vygooglovat do minuty. zadej si do obrázkového vyhledávače corporate wage share, ceoto worker pay ratio, income inequality, wage stagnation atd atd, uvidíš ty samé křivky ve stovkách různých grafů. je to empirie, žádné feelings over facts, ty konstruktivní kritiku.
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    1 odpověď
    Kdyz se v 90.letech mluvilo o web2.0 myslelo se tim presne tohle. Webova aplikace s plnou funkcionalitou. A HTML5 je presne to na co se cekalo a o cem se mluvilo s ohledem na web2.0. Z meho pohledu je uz nejakou dobu v tomhle hotovo. Rada dalsich aplikacich samozrejmne. Muzes argumentova lagy apod., ale to je uz evolucni zalezitost, ne konceptulni. To je ale vedlejsi cast diskuze. Ke zmenam dochazi pochopitelne kontinualne a ty pojmy nejsou definovany arbitrarne, ale komunitou samotnou - at uz novinarskou, IT, sociologu apod. - to neni dulezite.

    Shodneme se alespon na tom ze soucasna podoba webu se oproti tomu v 90.let da nazvat web2.0 ? Aniz by jsme byli schopni urcit presne co uz je a co neni.
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    PETER_PAN: google doc jsou pro me jen webova aplikace, ktera je postavena nad aktualnimi technologiemi (html5, ajax..). ja sem pripojenej k siti uz 23let a v podstate podle tyhle logiky by se mel web povysit o verzi kazdy 2 roky. ;0)
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    1 odpověď
    VYHULENY_UFO: To je zajimave. Zkusenosti jinych deklasujes na uroven blabolu, svoje zkusenosti pak nad uroven soucasneho ekonomicko-socialniho state of the art. :-)

    No nic. Kazdopadne web2.0 je plne pritomny - Google Doc splnuje definici presne. Co se tyka prumysl 2.0 - myslim ze jsme ho take soucasti. Male podniky, maloseriove vyroby CNC, pomalu nastupujici 3D tisk (i pro prumyslove aplikace), automatizace na drive nemyslitelnych urovni a hlavne sprazeni s on-line svetem (zakaznik a tim myslim treba firma, zada barvu a na druhem konci evropy zacne ze linky lezt oranzovovym laminem potazena deska .. napriklad).

    Stejne tak ctvrta prumyslova revoluce nebude nic ze dne na den, pocitam ze to bude trvat tak dlouho jako penetrace vypocetni techniky do vsech koutu lidske cinnosti = minimalne 1 dekadu. Rozhodne bych v tom videl prilezitosti spise nez strach z plosneho propadu zivotni urovne. Samozrejmne rizika existuji, ale myslim ze negativni dopad bude zejmena na asijske staty s levnou pracovni silou. Nektere obory uz se do Evropy vraci, treba ten muj - "organicka chemie" v Evrope uz dokaze i cenove konkurovat te Cinske a to pred 10ti lety absolutne neplatilo. To je ale jen odbocka.

    Problem vidim nikoli v robotizaci a automatizaci, jako v soucasnosti. S neustale se zvysujicimi naroky na zamestnance at uz pozadavky na jeho kvalifikaci, kognitivnim vydeji nebo mnoztsvim hodim stravenym pracovnim procesem a externalitami, mame i pres vyrazne zvysenou efektivitu prace vlivem technologie nizsi zivotni uroven nez lide na prelomu 70. az 80. let. (myslim zapadni svet globalne) Ve skutecnosti by slo jit jeste dal, ale to uz je slozitejsi debata.

    A nemyslim tim to co si muzes koupit jako iPhone, letecky do Parize, nebo auto pro kazdeho, ale moznost se vubec zabyvat zivotem samotnym. A to je to co povazuji za problem - musis vydavat mnohem vic a mas min zivota a mene casu - mensi satisfakci. To je problem. Neni to nic z moji hlavy, pise o tom mnoho lidi kteri se tim realne zabyvaji v ramci etablovanych vednich oboru.
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    1 odpověď
    FARFELOO: zkusenosti, je to neco jako rebranding. tim ze zmenis jmeno a barvy nebo pridas nejaky cislo, zmrdskej vyrobek nezlepsis.
    FARFELOO
    FARFELOO --- ---
    1 odpověď-1
    VYHULENY_UFO: A čím to máš podložené? Můžeš se odkázat na nějaké zdroje podporující tvé feelings over facts?
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    1 odpověď+1
    ctvrta prumyslova revoluce je dalsi buzzword jako web2.0 a nebo prumysl 2.0. nepodlozeny cisly. ale hezky se o tom vypravi a krasne se proto delaji manazersky presentace.
    realny stav je takovy, ze prace bude stale dost, s roboty i bez bez nich.
    OLDASADLO
    OLDASADLO --- ---
    -2
    VYHULENY_UFO: notak zaprvé jediná čísla která se opravdu týkají ekonomiky jako celku, jsou čísla, která se týkají devatenáctého století, což jsou samozřejmě čísla jakoby relevantní, protože stejně jako tehdy přechází velká masa pracujících z jednoho ekonomického sektoru do druhého. hospodářské výsledky amazonu nejsou až tak relevantní, protože nevypovídají o celé ekonomice, ale jen o jedné společnosti, která se ke všemu výrobě věnuje jen z relativně malé části a z většiny se zabývá distribucí. jinak si přečti někdy co tak lidi ve skladech amazonu dělají, to se ti bude líbit, hitech sklady jsou vůbec nádherná místa. a o tom devatenáctém století jsme tu už mluvili, dělníci celou dobu spokojeně seděli doma, užívali si rostoucí platy a neúčastnili se několika desítek revolucí, bylo to tehdy uplně spoko.

    ale zpátky k věci, nikdo nerozporuje, že na konci procesu tzv. čtvrté průmyslové revoluce pracovní místa už budou, resp. nikdo nevidí do budoucnosti a práce zatím vždycky bylo dost. problémy jsou imho spíše následující: pracovní místa budou v průběhu změn dost možná divoce fluktuovat, s tím jak se jedny podniky budou zavírat a jiné otevírat v reakci na tržní změny, to není důvod k nějakým politickým opatřením? pochybuje někdo, že tyto změny povedou k ještě větší koncentraci kapitálu? je takový vývoj slučitelný s demokracií? a co myslíš že přijde první, továrník který si koupí volby, nebo dav s vidlema? protože to není za dvacet let, je to teď, příjmová nerovnost se zvyšuje, snižuje se podíl kompenzací pracujícím ze zisku firem, platy 90% populace už čtyřicet let stagnují oproti inflaci, byly vynalezeny kontrakty o nula hodinách, prekariát tvoří patnáct procent obyvatel uk. ale určitě to trh vyřeší sám, bude to v pohodě.
    PETER_PAN
    PETER_PAN --- ---
    Pracovní týden zhuštěný do méně dnů není zdravý, zjistili vědci - iDNES.cz
    http://ekonomika.idnes.cz/...odi-zdravi-dhs-/eko-zahranicni.aspx?c=A170308_094449_eko-zahranicni_nio
    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    VYHULENY_UFO: bystry a inteligentni ctenar si vsimne, ze autor dokonce pouzil i par cisel...

    VYHULENY_UFO
    VYHULENY_UFO --- ---
    3 odpovědi+1
    Naděje uprostřed apokalypsy. Roboti pracovní místa nevezmou, ale vytvoří • RESPEKT
    https://www.respekt.cz/...enu/nadeje-uprostred-apokalypsy-roboti-pracovni-mista-nevezmou-ale-vytvori
    Ale dřív než začnete horovat pro základní příjem (financovaný zdaněním robotické práce – zatím posledním fanouškem je Bill Gates) nebo kopat bunkr, vězte, že není třeba vidět všechno tak černě. Strach, že nám stroje seberou práci, není novinka. Nejdřív dělníci rozbíjeli tkalcovské stavy, pak přišla fobie z počítačů a dnes se totéž opakuje s roboty a umělou inteligencí. Technologický pokrok nikdy v historii nešel proti zaměstnanosti, tak proč by to tentokrát mělo být jiné, píše Quartz. Světlo naděje uprostřed robotické apokalypsy prý přece jen existuje.

    Už je to skoro 500 let, co anglický duchovní zkonstruoval automatický pletací stroj a snil o tom, jak ušetří lidem práci. Když zažádal královský dvůr o patent, královna Alžběta I. odmítla – kvůli strachu o pracovní místa. Prezident Johnson dostal v 60. letech na stůl varovnou zprávu, podle níž měly počítače přivodit masivní nezaměstnanost. Dnes se mluví o konci lidské práce kvůli nástupu robotů.

    Pletací stroje nakonec o práci nikoho nepřipravily. Naopak, během průmyslové revoluce v 19. století se počet tkalců a tkadlen v anglických továrnách zečtyřnásobil. Každý člověk mohl díky strojům vyrobit dvacetkrát víc plátna než o sto let dříve. K čemu tedy čtyřikrát víc dělníků? Podle optimistů to funguje tak, že továrny díky automatizaci ušetří náklady na práci, a díky tomu buď 1) sníží ceny, což vede k větší poptávce, k nárůstu výroby a následně i zaměstnanosti, nebo 2) vytvoří větší zisk nebo zvednou mzdy, což vede buď k větším investicím, nebo větší spotřebě, což obojí opět vede k větší produkci a zaměstnanosti. Amazon ukazuje, že stejně to může fungovat i dnes. V jeho skladech dnes pracuje 45 tisíc robotů, oproti 1400 před třemi lety. Nabírání lidí v Amazonu ale běží dál pořád stejným tempem.


    Existuje řada studií o tom, jak počítače a technologie vedou k nutnosti zaměstnat víc lidí. Obvyklá námitka je, že nová pracovní místa jsou ovšem špatně placená, ale teorie i praxe ukazují, že to tak být nemusí. Pokud podnik vydělá víc peněz se stejným počtem zaměstnanců, má peníze na to, aby jim přidal. Pokud se díky automatizaci zlevní výrobky, zaměstnanci firem si jich mohou koupit víc. Přesně to udělalo během průmyslové revoluce z Británie nejbohatší zemi světa. Tkalci brali v roce 1900 na hodinu dvakrát víc než v roce 1830.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    +1
    OLDASADLO: ono to je trochu složitější.. on někdo, kdo dělá složitější činnosti a nejen dělníka u pásu, by taky mohl začít přemýšlet. když bude přemýšlet a ještě ke všemu bude mít odvahu, tak si třeba sám založí firmu, místo aby jen byl zaměstnancem. když bude mít firmu, tak ale zjistí, že ho nebaví platit daně. Atakdál. V tomhle má ta zdejší banda v podstatě pravdu.

    Akorát, že nic z toho se netýká základního příjmu. To je záchytná síť pro ty, co nikdy podnikat nebudou. A co by pro ně pracovní místo bez dotací stejně nevzniklo. Pokud dochází k soutěži na volném trhu, tak ta soutěž má vítěze a poražené. No a ti poražení nebudou na nule, ale budou mít ZP. Vítěz má právo mít se líp - ale už nemá žádné právo na triumfální průvod a na to, aby pak ti poražení makali v dolech, nebo tak.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam