Možná by stálo za to reiterovat, v čem je ta hrozba robotů pro pracovní trh. Nejde vůbec o to, že nebude už nikdy žádná práce. Jde o to, že ta změna bude hodně rychlá a společnost se na ni moc (vůbec) nepřipravuje. Potřebujeme prostě nějakej plán pro přechod do novýho složení společnosti. Připravit se na to ve vzdělávání, v mezinárodních vztazích, v řízení státu a v sociálním systému.

Když na tenhle proces robotizace upozorňujeme, tak upozorňujeme na to, že tady bude dost možná jedna nebo dvě generace pracovníků v hlubokým shitu. Nejdřív to budou dělnící, pak se k nim (na rozdíl od průmyslové revoluce) přidá střední management a low level office práce a služby. Trh to zvládne, samozřejmě, ale bez anticipace a nějakýho řízení změny si zaděláváme na slušnou vlnu revolucí (když už je nám teda ta průmyslová modelovým příkladem).

Takže je otázka jak chceme, aby to proběhlo. Bude finanční elita držet svoje pozice a potom čelit střetu s masou? Nebo jí půjde vstříc tak, aby změnu tlumila a vyvázla z ní bez světových válek a totalitních režimů? V tomhle může být nepodmíněný příjem dobrým nástrojem: dá lidem jistotu, že svět je natolik solidární, že nezůstanou napospas. Ono, koneckonců, chození na barikády není úplně racionální proces, takže nějaký grafy nebo argumentace, že není čeho se bát jsou dost k ničemu...

Krásná věc na NZP je to, že narozdíl od komunismu, který vznikl za té průmyslové revoluce, není v rozporu s tržním hospodářstvím. Akorát posouvá baseline těch neomezených potřeb, mezi které se rozdělují naše omezené zdroje. Všichni znáte Maslowovu pyramidu potřeb. NZP teoretický zavádí "komunismus" na té nejnižší úrovni - lidi mají jídlo a bydlení. V těch vyšších levelech už je to ale otevřená hra, kapitalismus se vším všudy. Na kapitalismu se nic nezmění, akorát se posune osa x o kousek nahoru. Ta pyramida potřeb, ale taky říká, že když je saturovaná jedna úroveň potřeb, tak se člověk posouvá na další úroveň. Takže nehrozí, že by se lidi přestali volného trhu účastnit. Budou muset pořád pracovat a být aktivní, protože budou mít potřebu vyšší úrovně. Co víc, když se jako společnost v průměru posuneme v tomhle žebříčku nahoru, tak se dostáváme blíž k hodnotám a potřebám jako je vzdělání, vlastní sebenaplnění a zanechání nějaké stopy. Což je dobře pro nás pro všechny. Tehdy jsou lidi kreativní a podnikaví. A naopak nemají potřebu jít do války nebo volit šílence, to dělají, když mají pocit, že z pyramidy odpadávají úplně.

Tldr: při robotizaci nezáleží na faktech, ale na dojmech masy lidí, která jí bude dotčená. Pokud si chtějí alespoň elity zachovat nějakou racionalitu, měly by se tyhle dopady snažit minimalizovat. Jinak nás čekají války.

FARFELOO: tohle je celkem známý graf, ale závěr, že se během pár let zečtyřnásobila produktivita, je sice nasnadě, ale chybný. v minulé dekádě vytáhl ten output nahoru hlavně počítačový průmysl, kterému se velice dařilo a s čím metrika, kterou bea pro výpočet použila, nepočítala. aut se v americe vyrábí rok od roku méně, stejně jako možná skoro všeho ostatního, ale není to nějakou masivně zvýšenou produktivitou, jako spíš ztrátou soutěženíschopnosti z americké strany, což pravděpodobně souvisí mimo jiné i s tím, jak se v roce 2001 snížily, či spíše přestaly zvyšovat tarify na čínský import.
a pokud to všechno ještě stále někomu připadá jako pozitivní jev, tak doporučuju očíhnout nějaké fotky z detroitu, gary nebo jiných atraktivních destinací v rust beltu. 6M lidí přišlo o práci.

http://www.industryweek.com/global-economy/why-2000s-were-lost-decade-american-manufacturing

https://www.usitc.gov/...rprisingly%20Swift%20Decline%20of%20U.S.%20Manufacturing%20Employment_0.pdf

FIONOR: no, jak tak koukám kolem sebe, tak ve škole nejsme a jak tak koukám, tak sis nevygooglil, protože tvrdíš něco o očividných bulšitech. ale ok, vezmu tvrzení v předposlední větě příspěvku popořadě.

-příjmová nerovnost se zvyšuje: zrovna u tohohle jsem si myslel, že by mohl vědět každý, pro opravdu dobrý zdroj bych znovu doporučil piketty: the capital in the 21st century, třeba v economistu o té knize píšou celkem často a dokonce o ní tuším měli i nějaký seriál článků, krátké ale užitečné sumárum zde: www.economist.com/blogs/economist-explains/2014/05/economist-explains

-snižuje se podíl kompenzací pracujícím ze zisku firem: tamtéž, ale taky se to dá ukázat na grafu zvyšujících se executive salaries, původní článek je taky z the economist, ale paywall je svině, takže přejatý článek na the atlantic:

https://www.theatlantic.com/.../2013/04/whats-behind-the-huge-and-growing-ceo-worker-pay-gap/275435/

a pokud jsi skeptik a stoupající platy výkonných manažerů ti nejsou dostatečným důkazem, což dokážu pochopit, pak třeba tady jsou korporátní profity vztažené vůči gdp a gdp vůči platům zaměstnanců.

http://www.businessinsider.com/corporate-profits-hit-new-record-high-2012-11?IR=T

-platy 90% populace už čtyřicet let stagnují oproti inflaci: podotýkám, že mluvím o usa a sorry že jsem to nespecifikoval, na druhou stranu článek v respektu taky mluví o usa, takže to snad moc nevadí. souvisí velmi úzce s předešlým, ale hezky to má zpracované tenhle článek z epi, kde je těch grafů mnohem více. nejznámnější graf je ten druhý, takové to horizontální y. je rozhodně pravda, že za touhle nesrovnalosí je do značné míry masový vstup žen na pracovní trh v šedesátých letech, ale třeba taky rozvolnění zákoníku práce v sedmdesátých letech a související snížení ceny práce za účelem zvýšení konkurenceschopnosti amerického průmyslu.

http://www.epi.org/publication/charting-wage-stagnation/

byly vynalezeny kontrakty o nula hodinách: víme.
prekariát tvoří patnáct procent obyvatel uk: great british class survey of 2013, více o tomhle tématu guy standing: precariat, the new dangerous class.

a teď doufám že přijde nějaký tvůj input, jinak to bylo trochu zbytečné.