PETER_PAN: mícháš několik věcí dohromady... záludně :-) samozřejmě, že hranice schopností nejsou u všech stejné... ale to, do jaké míry někdo využije svůj potenciál naplno, je zase záležitost motivace. a že demotivace souvisí s depresí, to je celkem jasné, a že deprese zase souvisí s trvalou sociální deprivací (trvalým umístěním na nízké pozici v sociální hierarchii), to bylo prokázáno i při pokusech na potkanech.

mno, samozřejmě, s tím, že by jakýkoliv výuční list (včetně titulu z Plzeňských práv :-) měl doopravdy něco znamenat, to se shodneme. ale v tom důrazu na to, že všichni lidi nejsou stejně kvalitní, mi nějak přijde, že to bereš, že geny a talent jsou všechno, a že ty lidi do systému už tak nějak vstupují predestinovaní (pojem z Huxleyho, pro změnu) a úkolem vzdělání je jen ty kvality nějak změřit a odhalit a zařadit lidi s vrozenými a provždy klasifikovanými dovednostmi na jejich pozice, kde budou mít zajištěnou více-či-méně definitivu (v dobrém i špatném slova smyslu)

smyslem vzdělání je ale nějaké schopnosti rozvíjet - ne je jen detekovat. Existují nějaké hranice, jistě... ale naprostá většina full-time profesí počítá s tou 80% prostřední částí Gaussovy křivky a bezpočtem nejrůznějších pomůcek, kterými lze něco nějak kompenzovat. Právě proto je extrémní genialita je často překážkou sociálního fungovat právě z tohohle důvodu - pragamtický jedinec, který použije hotový nástroj (včetně hotové abstrakce) je cennější, než někdo, kdo si je schopen vytvořit nástroje vlastní a pak ho brzdí to, že trvá na jejich využití (to ale neznamená,že spousta těch, kteří se na toto odvolávají, není naopak nadprůměrně dementní :-))

No a teď se dostáváme k tomu, proč by dávalo smysl, aby víc lidí mělo maturitu: jde jednoduše o to, že dnes existuje obrovská konkurence na trhu právě u nekvalifikovaných pracovních míst, zatím elita, která má šanci se dostat na nějaké dejme-tomu manažerské či jinak organizační či kreativní pozice, je předem vybrána a později už takovému tlaku vystavena není (tedy u lidí, kteří projeví aspoň základní sociální dovednosti = vlezdoprdelismus).

Větší dostupnost vzdělání by znamenala větší konkurenci v těch vrstvách... no přesně těch, které dnes na malých a středních městech volí Babiše, co si budeme namlouvat. Větší konkurence znamená pokles hodnoty práce a tím i nutnost poohlížet se po jiných zdrojích sociálního statutu a jiném odůvodnění vlastní příslušnosti ke střední třídě.

No, zase jsem to trochu tldr zamotal, ale musel jsem reagovat na tu představu, že smyslem vzdělání je jen vybrat "kognitivně kvalitní" jedince, zatímco ten vytříděný zbytek se pošle někam "k pásu" - protože fakt úplně ignoruješ, že vzdělání by mělo umožnit lidem rozvíjet a právě nějaká perspektiva toho rozvoje a růstu je zase důležitou složkou motivace. (a když nemáš motivace, zbyde ti jen varianta, že vzdělání vytříděné "nekvalitní" jedince naženeš bičem někam do továrny či do dolů, což je jistě sen některých zde diskutujících, ale mě fakt nepřijde, že to stojí za to úsilí... )

XCHAOS: nezkoušel zrusit čas a zavest NZP už ten v kambodzi? pol pot jak on se jmenoval...

VYHULENY_UFO: no a co - jednou online, vždycky oline. nechápeš, že podstatou postmoderní éry je bezčasí :-) (které rozetnou až Piráti, protože je to jejich, ehm, dějinné poselství :-)

OLDASADLO: a na co jineho by te mela skola pripravovat, nez na budouci povolani? :-) Socialni skills/kontakty se buduji uz od materske skoly, na to vysokou fakt nepotrebujes. Na dobrych strednich skolach ziskavas pracovni navyky jiz behem studia - formou (povinnych) praxi. Clovek, ktery do svych 25 pozna maximalne skolu je do zivota neuzitecny - a nejen do profesniho, ale v drtive vetsine pripadu i osobniho.
OLDASADLO: mylis se - takhke dopadnout muzes, i kdyz se ucit budes. Dabel je skryt v detailu - tedy v tom, co te skola nauci a zda to je k necemu uzitecne. Aneb i filozof muze jit ve finale hazet lopatou, protoze ve svem vystudovanem oboru se jednoduse neuplatni.

PHAILO: statisticky vzato, vzdělaní lidé chodí častěji k volbám, je menší pravděpodobnost že budou volit extrémisty, vydělávají více, více se zajímají o politiku, jsou občansky aktivnější, vedou zdravější životní styl, dožívají se vyššího věku, umí víc jazyků, mají rozvinutější kritické myšlení a nevedou tak často takhle hloupé řeči.

BONGI: je celkem běžné, že jsou vysokoškoláci překvalifikovaní, nicméně jak jít vzniku jobů, které tuhle kvalifikaci využijí, naproti líp než tím, že nejdřív vzniknou schopní lidi? doba se zrychluje a nás i všechny další generace čeká život plný nepřetržitého vzdělávání, protože mnoho povolání už za našich životů zanikne a mnoho jiných vznikne. a vysoká škola je výhodou pro každého absolventa, nejen proto, že si i skladník může přečíst vergilia v originále, ale hlavně z výše uvedených důvodů. a taky že třeba teď firmám dost citelně chybí lidi a na spoustu dnešních zaměstnání se těžko studuje nějaký konkrétní obor, ale absolventi libovolným diplomem získávají obrovskou výhodu: ukazují schopnost pojmout určitý objem vědomostí, jsou schopní nějaké samostatné práce a nejsou zkrátka uplná ucha.
jistěže by průmyslové podniky chtěly více učňů, ale to, že v nich chybí 150 000 lidí je imho docela silný důkaz toho, že v nich už prostě nechce tolik lidí makat, stejně jako v západní evropě už pro nás méně kvalifikovaná práce není tak atraktivní. což je podle mne dobře, takhle se pokrok projevuje. pokud je pak nově vznikajících míst pro vš vzdělané málo, je třeba je vytvářet. kdo je vytvoří? učni asi ne.