CYNIK: ano, takovýhle výpočty prováděl kde kdo, ale to je prostě nesmysl. ZP by se nevyplácel ze sociálního pojištění, to je nesmysl. Sociální pojištění musí být v první řadě dobrovolné: kdo si ho zaplatí, bude si v důchodu žít nad rámec ZP (nebo bude dostávat i podporu nad rámec, ZP, proč ne - pokud je něco dobrovolné, tak nejsou žádná omezení)

Výpočty, že máš 10 milionů lidí, jsou taky zjednodušující. Důchodci by brali stejně jak dnes, jen by to bylo složené ze dvou složek, ZP a důchodu, který by byl nižší. Stejně tak je spousta dalších skupin, např. pro spoustu zaměstnanců by ZP byl jen daňová úleva. Stejně tak by se seškrtala spousta dávek, které je dnes možné čerpat, zůstal by jen ZP a ZP za nezletilé děti, který by pobírali jejich rodiče.

Neříkám, že je nějak jednoduché ekonomiku zahrnující ZP sestavit, ale pochopitelně tu kritiku nejde stavět na zjednodušujících modelech "všichni dostanou o ZP více a výsledkem bude inflace".

DANYSEK: ty to pořád celý nechápeš: Piráti nejsou MOJE partaj. Piráti jsou partaj, do který jsem vstoupil (pravda, jako zakládající člen, ale stejně vstoupil) proto, že prostě v nějaký moment člověk nechtěl už o politice jen nahodile žvanit online, ale chtěl se podílet na sestavení nějakého programu a propagaci nějakých kandidátů, kteří by ho prosazovali a tak. Z toho ale vůbec nevyplývá, že Piráti se budou řídit doslova mými nápady, nebo naopak že já doslova dogmaticky převezmu program Pirátů a budu ho hlásat.

Ve chvíli, kdybych byl za Piráty zvolen do nějaké veřejné funkce, se pravda dle našeho Demokratického minima musím řídit volebním programem v momentě svého zvolení (podotýkám volebním - ne nějakým obecným dlouhodobým). (Ve volebním programu proto také Piráti většinou mají celkem jednoduché, nekontroverzní záležitosti, nic světodějného...)

Moje názory na ZP se odvíjejí právě jen od toho, že jsem si udělal nějakou abstraktní představu o fungování dnešní ekonomiky i jejího vztahu ke státu (výběr a placení daní). Dejme tomu mám jakési okrajové zkušenosti a představy. Ty jsou jiné, než u člověka, který někde pobíral v pracovní době mzdu a zná jen čísla ze své výplatní pásky.

Zrušení minimální mzdy bez zavedení ZP je sebevražda. Přesun odpovědnosti za podstatnou část příjmů méně kvalifikované části populace po zrušení minimální mzdy na stát je ovšem sebevražda, pokud by nedošlo k zásadní změně ve fungování státu.

Obecně se jako hlavní zdroj příjmů státu pokládá výběr daní, ale to je jeden z možných koncept. Především bychom měli odlišit stát a veřejný sektor. Stát jako takový, tzn. aparát, ten ty by moc "podnikat" neměl, podléhá přeci jenom jinému režimu a jeho monopol na moc by mohl deformovat trh. Veřejný sektor, to je ovšem kde co dalšího: obce, státem vlastněné firmy, apod.

Nějaká forma smíšené ekonomiky je podle mě představitelná a hlavně na Západě (a nejen za Západě) úplně běžná. Např. nevidím důvod, až budeme mít dálnice dostavěné a v provozuschopném stavu, proč by výnosy z mýtného nemohly končit ve státním rozpočtu a být jedním z mnoha zdrojů, které budou financovat i ZP. Atd atd. ZP je zásadně nepředstavitelný pouze z hlediska "minimální stát, minimální daně". Pokud připustíme, že nějaký stát a veřejný sektor tu přeci jen je a že v určitých odvětvích má nezanedbatelné výhody (např. protože transparentnost může v určitých odvětvích být i konkurenční výhodou, zatímco soukromý sektor s ní může mít problémy), tak prostě takový ekonomicky životaschopný stát si jako jeden z cílů může dát i vyplácení ZP. Ostatně, kdo si nastuduje historii původního Říma coby republiky a zásad jeho občanství, tak si povšimne, občané měli jakýsi nárok na půdu - proto se také Řím rozrůstal - který byl těm, kdo ho nevyužili, kompenzován ve formě "základního příjmu v podobě obilí, později slavný "chléb a hry".

Zajímavé je, že Indie má cosi jako základní příjem vyplácený ve formě silně dotované rýže pro všechny obyvatele. Za účelem korektního naplnění tohoto příslibu dokonce vybudovali obrovskou databázi biometrických údajů obyvatelstva. Paralela s Římem a jeho obilí/chlebem a indickou rýží se přímo nabízí.

Ještě první čsl. republika kladla velký důraz na právo svých občanů na půdu. Nárok občanů na půdu je, jak jsem mnohokrát demonstroval, možné velmi jednoduše překlopit do práva na ZP pro ty, kdo se tohoto nároku zřeknou (ostatně, i dnešní dávky v hmotné nouzi jsou vypláceny pouze těm, kteří na sebe nemají napsaný žádný nemovitý majetek, pokud vím). Představa ZP je podle mě normální součástí novověkého projektu liberální společnosti - a to, že jen málo společností do téhle fáze dospělo, to souvisí spíš s vyplýtváním ohromným zdrojů ve válkách a na různé megaprojekty, než s nějakým objektivním důvodem.

(v předchozím v předchozím odstavci zbytečně zdvojeno "nenávidí" ... asi příliš horlivě obviňuju ekonomiku z nenávisti :)

NEKROMANT: prosímtě, to je úplně stejně nesmyslná škatulka, jako když Vyhulený Ucho prohlásí, že jsem marxista :-) jednou pravicové cítění, jednou komunista... co kdyby ses prostě smířil s tím, že nějak léta provozuju v různé formě podnikání - ať už jako živnost, nebo dnes spíš firmu, apod. - a že mám nějaké základy ekonomického vzdělání a že aspoň rámcově tuším, jak některé věci v ekonomice fungují?

Z pohledu toho, kdo firemní peníze vidí celé - ne z pohledu toho, kdo vidí jen svojí výplatní pásku.

-ismy bych do toho netahal vůbec. Ve skutečnosti, když se na to podíváš jinak, tak místo -ismů jsou dvě základní uspořádání společnosti: otevřená společnost, tedy společnost otevřená možnosti změny svého uspořádání a pravidel nějakou formou dohody a uzavřená společnost - kam spadají kromě různých totalit i všechny možné kmenové pospolitosti, sekty, všemožné ortodoxní a tradiční společnosti. Pravidla fungování jsou dogmatem, a sociální hierarchie se většinou navíc cení víc, než pravidla.

S tou oligarchií a mafií.. hmm, nebude to náhodou pro každého problém? Chci říct, s mafií zřejmě je možné být nějaký čas kamarád - ale protože vše stojí na principu mlčenlivosti (omerta), tak pokud s tebou mafie přestane být kamarád, nikdo se to nikdy nedozví, protože o tom všichni musí mlčet :-) takže závisí na osobní míře paranoie, jak ti takový model vyhovuje.

Takže celé bych to zjednodušil: ZP je složitý. Zařídit, aby byl něčím víc, než vojenským přídělovým systémem nebo chudinskou almužnou, není vůbec jednoduché a přímočaré, to mají jeho odpůrci pravdu. Velmi pravděpodobným důsledkem přestřeleného ZP by samozřejmě byla inflace. Na druhou stranu... některé věci, které pokládají odpůrci za vadu - např. rozpoutání inflace - mohou vnímat jeho příznvici jako neutrální či kladný rys. Protože vedlejším účinkem inflace je umazávání dluhů... a to někomu třeba může připadat jako správné...

V podstatě sám přiznáváš, že pro tebe je ZP jen přechodnou fází ke zrušení peněz jako takových, což já si myslím, že nemůže fungovat (protože zdroje jsou různě vzácné... a nějaké "bohulibé" držení vzácných zdrojů prakticky nejde odlišit od čistě spekulativního... kromě extrémních případů typu hladomor je to většinou jen otázka příběhu, který se na to nabalí...)

Prohlásit o každém, kdo chce fungující ekonomiku, že je "pravicový", je strašná zkratka. Fungující ekonomika zahrnuje spoustu věcí - např. v Bitcoinu by při dnešních výkyvech kurzu žádná firma nemohla účtovat, protože by čísla každou chvíli znamenaly něco jiného (a když by se pořád měnila i zpětně do historie, tak by si zase absolutně nešlo představit momentální hodnotu téměř čehokoliv). V podstatě máš dva přístupy k ekonomice: komunismus i ten "kasínový" spekulantský přístup společně směřuje k tomu, že hodnota či dostupnost čehokoliv v daný moment bude náhodná, mezitím máš nějaký ten nudný střed, což je svět, ve kterém si jde plus/minus udělat rodinný nebo firemní rozpočet a čísla mají nějaký smysl.

Extrémy zleva i zprava v podstatě nenávidí ekonomiku jako takovou nenávidí :-) Ať už se podíváš na utopické dobrovolné sdílení přebytků, válečný komunismus s přídělovým systémem (a jeho gulášové centralizované mutace, které se ho snaží nějak rozšířit o větší sortiment) nebo na druhé straně nějaké zcela neregulované systémy s všeobecně ozbrojenou populací, nájemnými vraždami (které akorát nesmí být příliš levné, že :), neregulovaným hazardem a drogami - oboje má společné to, že lidi prostě neradí počítají. Jsou to koncepce lidí, kteří když zrovna mají peníze, tak je prostě všechny utratí, a když je nemají, tak prostě řeší nejsnažší způsob, jak k nim příjít.

Nudný střed je cokoli, v čem se vede účetnictví .. neinflační, nedeflační. Podle mě může nudný střed zařídit i nějakou formu ZP, ale kdo ví.

CYNIK: nikdo neříká, že to bude v objemu jednoho státního rozpočtu ČR. Resp. nikdo příčetný.

Ale to už se řešilo v bodě [ NEKROMANT @ Nepodmíněný Základní Příjem ] "Bohužel vláda a hlavní politické strany začaly lidem tvrdit, že těchto dva a půl tisíce franků je právě to, co aktivisté navrhují. To byla lež."

Skutečnost je úplně jiná. ZP by byl pravděpodobně nižší, než třebas i dnešní podpora v nezaměstnanosti po vyhazovu z pozice za minimální mzdu. To znamená, že sociální tlaky v případě ztráty zaměstnání by mohly být dokonce vyšší než dnes (pokud by někdo neměl našetřeno).

Od ZP má spousta lidí spoustu očekávání, která jsou ve velké většině případů chybná. Nezapomínejme, že nahrazuje minimální mzdu. Tím pádem firmám ale klesnou mzdové náklady. Tím pádem by se ale musela změnit struktura zdanění (firmy by opravdu musely platit daně tam, kde podnikají, tzn. zaměstnávají lidi, pobírající nějaký ten ZP) - dnešní zdanění a zejména další odvody hodně závisí na odvodech z mezd, v případě kolapsu minimální mzdy je potřeba přepočítat skoro všechno.

Ve skutečnosti, v systému ZP by nejspíš stouplo ohodnocení některé vysoce žádané, i když nekvalifikované práce (ty jsou dnes lidé bez kvalifikace v podstatě nuceni dělat, rozhodně jí nedělají plně dobrovolně, resp. u nás jí tak jako tak dělají Ukrajinci - z hlediska hostující pracovní síly je ZP problematický a je to jeden z důvodů proč to není jednoduché zavést).

Tzn. suma ZP+tyto vyšší příjmy by mohla překročit dnešní minimální mzdu.

Současně ale propad v případě ztráty zaměstnání by byl pod úroveň dnešní podpory v nezaměstnanosti by byl asi na hranici nižší, než dnes (ovšem zase ta podpora se platí nejvýš asi 6 měsíců, nebo kolik?). Smysl by ztratily úřady práce, jejichž smyslem je rozlišit lidi, kteří si práci "hledají" (nebo to aspoň předstírají) a ty, kteří se o to nesnaží. Úřady práce by pořád mohly pomáhat těm, kteří si práci hledají dobrovolně (ti by třeba mohli dostávat i něco nad rámec ZP, ve specifických případech, kdy se pro ně práce fakt najít nedaří - toto je podobné jako koncept, že důchody se o ZP sníží, tedy i podpory by se o ZP snížily)