DANYSEK: Co se mě týče, tak samozřejmě bych nejradši viděl pokles DPH někam k 15% hranici. vyšší daně nepřiměřeně zvýhodňují subjekty, které najdou způsob, jak pravidla obcházet, na úkor těch, které je dodržují. Tudy cesta nevede.

Nějak tu nikdo nezmínil výnosy z podnikání, kterému s věnuje přímo stát. Ropné emiráty to mají dost jasné, a taky nějakou formu ZP svým obyvatelům často vyplácejí (na oplátku za to, že uspořádání emirátů bývá velmi illiberální/nedemokratické). Demokratické státy ale taky podnikají v energetice, u nás je vyplacení dividendy ČEZu velmi zajímavé politické téma (stát jako většinový akcionář by si ji měl teoreticky právo vyplatit, nebo dosadit do vedení někoho, kdo by zisk zvýšil).

Hlavní podnikání státu je ale svrchovanost nad svým teritoriem. Vlastníci nemovitostí si teritorium "pronajímají" formou odvodů daně z příjmu. ZP jde jednoduše vnímat jako odškodné vyplácené těm, kteří sami žádné teritorium nezabírají. Čísla do sebe zapadnou velmi jednoduše.

CYNIK: Za předpokladu, že dnes žádné inflační mechanismy nejsou, což ale není pravda. Jsou - pouze působí ve prospěch vybraných subjektů, a ne rovnoměrně.

(proto o tom také prvně vážně uvažovali ve Švýcarsku, kde má samozřejmě centrální banka s posilováním měny nejvíce starostí na světě)

Celé je to složité, smysluplný ZP by se asi nepokryl čistě jen monetárními mechanismy, musely by tam být i fiskální mechanismy, tedy nějaké to "přerozdělování". To se ale taky děje i dnes. Otázka ale je, čím je lepší např. udržet lidi na venkově, kde bydlí ve vlastním, ale není tam práce: je lepší jim zadotovat autobus, aby jezdili za prací - a nebo rozdat ZP, aby nebylo nutné dotovat ten autobus?

Úvaha Adama Smithe, že bohatství národů pochází z práce, je oh-so-much 19th century. Dneska podíl lidské práce v řadě výrobků klesá. Nebo jde o práci vysoce kvalifikovanou, kterou většina populace není schopna sama na trhu nabízet.

Samozřejmě je tu možnost, že část populace se rozhodne např. místo domácích mazlíčků si vydržovat nějaký okruh nekvalifikované pracovní síly. V takové situaci žijeme do značné míry dnes - jde o jakýsi "postmoderní feudalismus", oligarchové se samozřejmě obklopují zástupy služebnictva a různých forem podržtašek, apod. Tenhle relativně utopický stav se ale může kdykoliv změnit a elity se můžou rozhodnout, že je osud spoluobčanů, kteří trhu nemají co nabídnout, vlastně vůbec nezajímá...

Jinými slovy, odpůrci ZP si buď věří, že jsou natolik chytří, že za všech okolností obstojí v konkurenci, se svými dovednostmi - nebo, pokud jsou přiměřeně sebekritičtí, tak jsou aspoň optimisté ohledně lidského charakteru a věří, že horní 1% prostě bude toužit být obklopeno dostatečným množstvím "lidských domácích mazlíčků", aby to zahrnulo i je (samozřejmě - jsou tu jisté tahanice, ohledně národosti, etnicity, kulturní identity, někteří se samozřejmě trochu obávají, aby si někdo z finančních oligarchů třeba nevybral moc domácích mazlíčků z druhé konce světa a nenastěhoval si je místo nich, apod.)

Další možnost je víra v jakousi neotřesitelnost byrokracie - nejvíc umělé práce samozřejmě vytváří různé byrokratické procesy, což je škála sebe-replikujících se memů, skutečný ekosystém zbytečné práce (třeba v mém oboru jde o nekonečné vyplňování různých stále zevrubnější hlášení pro ČTÚ, které chce zásadně vědět i věci, které o své síti a klientech nevíme ani my sami, ale samozřejmě velkou škálu možností nabízí i stále složitější účetní předpisy, apod.). Takže je možné, že spousta lidí skeptických k ZP prostě věří, že pokud umí aspoň trochu číst, psát a klikat, tak že je vždycky někdo posadí k nějakému formuláři nebo spreadsheetu v excellu, který bude nutné vyplnit. Samozřejmě: hladové zdi zachraňovaly ekonomiku odjakživa...

DANYSEK: Možná xchaos řeší jak zásluhy tak potřeby. Má pravicové rodiče a sociální cítění
Navíc není jasné co myslíš komunistou..
Vztah mezi kapitalismem a komunismem a demokracií je složitý stejně tak mezi komunismem a anarchismem a demokracií..

Těžko bude přímá demokracie tehdy když bude velká nerovnost či nesouměřitelnost v moci.
A to se týká jak moci ekonomické tak sociální.
Takže když světu bude vládnout korporace nebo mafie či oligarchie tak to bude pro xchaose problém.
Pokud bude mocenská autorita která vynucuje nerovnost tak to takě bude nejspíše problém protože ta mocenská autorita nejspíš bude představovat problém.
Pokud to bude schopnější podnikatel ve smyslu že bude mít monopol tak to samé.. Nemusí to být nutně monopol ale ty věci které né příliš úspěšně "řeší" například antimonopolní úrady..
Tady ta debata asi nemá moc smysl, ale nechce se mi jít spát :D

DANYSEK: ano, ale právě že je to jen prostředek směny, tak není nijak zvlášť nákladné zařídit, aby nerovnost, která je s nimi spojená, nebyla absolutní.

nicméně zase nemyslím, že by odstranila úplně všechny špatně placené profese. Ano, bylo by krásné, kdyby ZP zničil telemarketing; ale uklízet bude potřeba pořád. Myslím ale jde o to odstranit turbulence na trhu (trh je sám o sobě regulací vztahů mezi lidmi, takže se nebavíme o regulaci trhu, ale prostě jen o změně již existující regulace)

ve skutečnosti je vtipné, že jsou stoupenci ZP obviňováni z marxismu, komunismu a kdečeho, když je to přitom přesně naopak: radikálně levicové myšlenky zrušení vlastnictví a absolutní rovnosti ve skutečnosti po 100 let odváděly pozornost od mírnějšího, v novodobé éře cca 200 let existujícího požadavku minimálních sociálních práv. ZP se původně zdál jako nejpřirozenější cesta, už proto, že tehdejší "informační systémy" ve formě účetních knih a pošty přepravované dostavníky stěží umožňovaly pozdější utopické vize o nějaké centrální organizaci společnosti, se kteoru se později skutečně experimentovalo. Myšlenka ZP taky vznikla v době, kdy tolik nepřevládal materiální pohled na svět a kdy svět nebyl zjednodušen na představu materiálního potřeb, které je potřeba uspokojit produkcí a konzumem...

Myšlenka ZP je ale i nebezpečná v tom, že vlastně konkuruje jiným konceptům: v praxi např. rovné a bezplatné hlasovací právo je novější vynález, než koncept ZP. Dřív se hlasovací právo ve volbách v podstatě "kupovalo", ještě za Rakouska Uherska až do doby těsně před jeho koncem. Tehdy by se např. občan rozhodl, jestli ZP projí, nebo jestli má jiný příjem a využije ho k právu hlasovat... a právě takovou podobu ZP vidím jako nebezpečí v iliberálních zemích s nerostným bohatstvím, jako je třeba Rusko nebo Saúdi. Začnou prezentovat jako alternativu k demokracii nějakou formu ZP, garantovanou nedemokratickým úředním systém postaveným na nějaké formě kooptace (takovými organizacemi byli i komunistické strany...)

Já obhaju ZP spíš v kontextu liberálně-demokratické společnosti: tedy při zachování západního pojmu lidských práv a demokracie. Taková Čína nejspíš během cca 5 let taky dospěje ke konceptu podobnému ZP - ale mimo kontext demokracie, a budou to prezentovat spíš jako alternativu k demokracii....

XCHAOS: (citoval jsem z odkazovaného)

DANYSEK: většinou se předpokládá nějaká forma reformy centrálního bankovnictví - tedy, že tzv. kvantitativní uvolňování by probíhalo formou rovnoměrného rozdávání takto emitovaných nových peněz. nepředpokládá se financování z daní, nebo alespoň ne daní fyzických osob (i když financování ze spotřebních daní či DPH je docela dobře představitelné)

Jakkoliv jej dnes ZP možná předčasný, tak rozhodně by prvním krokem bylo snížení zdanění lidské práce. A taky je tu otázka daně z nemovitosti: dnes prostě poměr daní z nemovitosti, nájmů a mediánu mzdy je zejména v ČR naprosto mimo realiitu. Pokud ZP předpokládáš ve výši, kdy zhruba offsetuje daň z jedné normální nemovitosti, tak by docela dobře mohl být financován zdaněním držení spekulativních nemovitostí...

A pokud ti to přijde příliš radikální: uvědom si, že žijeme v době, kdy tzv. sociální stratifikace začíná být min. srovnatelná s érou, ve které 1. čsl republika byla nucena provést pozemkovou reformu a tím efektivně ukončit feudální hierarchii vlastnictví... nemáš žádnou jistotu, že historii nebude nutné opakovat, dřív nebo později... řada semi-stabilních ekonomických systémů se během historie dostala do nějakého bodu kolapsu, z různých důvodů. A tempo změn v poslední době spíše zrychluje. Příliš vysoká akumulace bohatství se může velmi snadno dotknout i tebe (protože je málo pravděpodobné, že zrovna ty se budeš moc počítat do toho horního 1%, a rozdíl v postavení mezi tebou a lidmi, kterými dnes pohrdáš jako sockami, se může stát zanedbatelný...)