CYNIK: ale lidi jsou ochotní dávat peníze i podvodníkům a různým šarlatánům... nebo je prohrát v hazardu a tak.
To je právě to: klesat až k materiálním podmínkám existence, to by byl návrat k Marxově materialismu a to nechci. Míru dobrovolnosti směny ve společnosti ale poměřovat lze... nejnižší je u ozbrojeného loupežného přepadení, nejvyšší je u někoho, kdo má dostatečné úspory a může si na trhu téměř neomezeně vybírat z nabídky.
ZP by ve skutečnosti nijak výrazně nezměnil situaci ve společnosti, ale rozhodně by vedl ke vzniku povědomí o tom, že kdo pracuje, tak to dělá dobrovolně, protože se chce mít lépe, než kdyby žil ze ZP. Zatímco dnes o dobrovolnosti mluvit nelze, protože tě do práce nutí existenční tlak.
Samozřejmě ZP nebude stačit někdo, aby ti někdo donesl hotové jídlo pod nos. Měl by ale stačit na to, že si dojdeš někam pro suroviny a postaráš se o sebe (v USA toto existuje a říká se tomu food stamps, ale fakticky je to forma ZP s určitým omezením typu spotřeby, v Indii máš zase dotovanou rýži, kterou můžeš ale prodat, ve Skandinávii je sociální stát vyvážen velkou daní z alkoholu.... vždy existuje něco, co přihlíží k tomu, že dnes prostě nemáš už prostor popojít do přírody živit se lovem a sběračstvím a zabrat si pozemek pro svoje obydlí... což znamená, že společnost by tento svůj útlak vůči jednotlivci měla nějak kompenzovat a tou kompenzací bude ZP)
V 19.století byly liberální úvahy o ZP nahrazeny existencí "Nového Světa" - každý měl možnost odejít z Evropy do tehdejší severní Ameriky, do Nového Světa a tam si zabrat kus půdy a živit se vlastním úsilím, což stačilo pro vytvoření nějakého pocitu dobrovolnosti u těch, kteří neodešli a posunulo to společenský konsensus o dalších 100 let, než se po 1.světové válce zhroutil. (Mimochodem, zhroucení společenského konsensu v Evropě se časově překrývá s dobou, kdy si USA začali z přistěhovalců pečlivě vybírat a nakonec se jim uzavřeli úplně... od té doby se Evropa přeorientovala z vystěhovalectví, které mimo jiné přineslo významný odliv svobodmyslných mozků, na různé formy socialismu... ale současně prošla dvěma nesmyslnými válkami, ve kterých nechala navzájem pozabíjet se spoustu svých schopných a iniciativních jedinců... takže hledání nových směrů, když už nemáme USA a Frontier, ani nechceme další války, je samozřejmě zajímavé....)
Obecně pořád nevím, co by bylo tak špatného na společnosti se ZP, zvlášť kdyby byl na občanské a ne jen rezidenční bázi (z čehož vzniknou další problémy, ale nějak se začít musí). Přece rovné volební právo teoreticky umožňuje větší pitomosti a taky se to v minulosti prokázalo (vítězství NSDAP v Německu, vítězství KSČ u nás v roce 1946, poté co lhala živnostníkům a zemědělcům o svých plánech, vítězství sebedotujícího Babiše před 4 lety...)
Např. by bohatě stačilo definovat, že ZP se vyplácí pouze z přebytků státního rozpočtu, že není mandatorním výdajem státu, a že stát není povinnen se zadlužovat, aby mohl ZP vyplácet. A bylo by vymalováno: občané by ve volbách cílili na vyrovnaný rozpočet (pokud by chtěli ZP). Sice je tu pořád otázka zdanění, či toho, zda je správné, aby sám podnikal v oborech, kde má díky svému monopolu na represi nějakou konkurenční výhodu - ale to je k diskuzi.
Jakmile ZP není manadatorním výdaje státu/společnosti, tak nikdo nemůže tvrdit, že svým makáním živí toho, kdo nemaká. Naopak zde máme zajímavý nový faktor posuzování dobrovolnosti všech transakcí, který v systémech bez ZP chybí: v systémech bez ZP je dobrovolnost deklarována, ale není fakticky ověřitelná. Bez směřování k ZP není liberalismu, není možná diskuze o svobodě v ekonomických vztazích.
ZP je jediná filosofická alternativa, jak jít proti konzervativcům i komunistům současně. V trojúhelníku volnost, rovnost, bratrství (též liberalismus, socialismus, konzervativismus/rodinné hodnoty) je to důležitá málo probádaná spojnice mezi mezi tou volností a rovnocstí... samozřejmě musí být nějak vyvážená, abychom zůstali uvnitř toho trojúhelníku a ne ve vnější zóně různých extremismů...