YMLADRIS: já jsem to s říkadly taky nepřeháněla, nejsem ten typ, co by se v tom vyžíval. A hlavně na to nemám hlavu, prostě si to nepamatuju, pamatuju si jen ta naprosto notoricky známá typu "paci paci pacičky". To samý s písničkama. Přesto jsem dítěti zpívala a hodně, spíš teda se zpěvníkem, protože dám jednu sloku a končím, nevím, jak dál pokračuje text. Dítě vnímá rytmus, rým, může tleskat nebo se hýbat do rytmu, asi to svou úlohu má i v pohybovém vývoji i ve vývoji řeči.
CHIMERA: není to nahouby. Já jsem se taky nakecala na nemluvně, že mě brněla ústa. On nemluvil, ale ode mě to pořád vyžadoval, pořád ukazoval a "he?" - rozuměj: "mámo, co je tohle?" :))) Do dvou let nemluvil (a když, tak jedině "babylonsky" (vůbec se nesnažil nic napodobovat, měl vlastní slova v nějakém neznámém jazyce), od dvou let se rozkecal tak, že teď ve 28 měsících říká i poměrně složité věty. To, co má naposloucháno, se prostě zúročilo.
BERENIKEE,
YMLADRIS: s tím řádem to mám taky tak jako vy, je to věčný boj. A taky to beru tak, že při tom dítěti a díky tomu dítěti se to prostě naučíme. Snad.