FIN: No, to by mě právě zajímalo.
Ňuňu je všude habaděj.

NATASHA: to by tě asi nezajímalo. nejsem tak decentní :-D

ad LiTerra: Inu, tam získám okamžité reakce "náhodných kolemjdoucích". Což zas tady s tím mým nevyhnutelným domovským právem jaksi nenastane.

Mne by ovšem zajímalo, jak byste psali o kráse jako o ženské vy. Tak, jak já ji zakouším, to vskutku není nic měkkého a motýlkoidního. Ona do člověka hrabe pařátem a neptá se, jestli smí.

MAEROR: ten můj "už předchozí příspěvek" byl hrozně intelektuální :D

MAEROR: já jsem primitiv. když si můžu konpout, tak si kopnu :-D

FIN: Není to zbytečné? Všichni rozumíme už tomu předchozímu Tvému příspěvku... :-)

buďme upřímní:

III.
Tak rád bys ji hnal

Tedy ženeš ji kolem stolu

Nebrání se
Sama vyhrne si sukni:

Jak potom pokračovat v odmítání
Když druhou rukou
Už ji rozevíráš
V roztaženém chřípí pohlaví

musí připadat inťošům hrozně sprosté. jenže on je to život sám. takže, jestliže život sám připadá inťošům sprostý, nemýlí se, pochopitelně, život, ale inťoš :-)

NATASHA: pochopitelně. je to litera. *evil grin*

mně se to líbí moc. tedy, ne že bych rád nečetl tvé věci napříč dobou, ale zemitost a jadrnost, jistá téměř živočišná - a proto velice životná - "vulgarita" některých obrazů (konkrétně jednoho určitého:D tomu dodává hrozně pravdivý punc. což musí být psedosférickým plácalům hrozně proti srsti. aby ne.

NATASHA: a tos dobře vyvolala.:)

Fine, maerore: Jsem vám vděčná za tu diskusi, protože vím, že oba jste chápající, leč přísní.

Zkoušela jsem se na to dívat znovu a nenašla jsem zatím způsob, jak tomu pomoct, nicméně nevylučuju pozdější zásah. Momentálně s jistou zvědavostí pozoruju, co to v lidech udělá; na LiTeře jsem zatím vyvolala rozpaky až nevoli.

MAEROR: tak přesně ten pocit mám :-)

FIN: Abych byl upřímný - dokonce jsem si chvíli říkal, jestli důležité není právě jen všechno to ostatní :-)

MAEROR: "jsem chtěl označkovat důležité body" - chápu. a já myslím, žes jich označkoval (moc) málo :-)

FIN: Ještě jednou, s trpělivostí :-) - ten výřez nestavím jako báseň, jako stručnou variantu původního, jako názor, jak by to mohlo fungovat.
A jinak za sebe - trochu vybočení to možná je, ale Natashu v tom vidím pořád docela výrazně; o některých obratech bych dokonce řekl, že jsou typickou její signaturou.

ale je dost možné, že v daném případě jsem velice zaujat natašiným neobvyklým vybočením z osobního stylu :-)

MAEROR: a jak sám víš, já jsem velký zastánce zestručňování :-)

MAEROR: no, když výcuc/výřez nefunguje, je špatně - stromy se prořezávají, aby byly zdravé, ne aby v důsledku chcíply :-) a zde, zdá se mi, jsou možná ty obrazy a jejich provedení důležitější než to, co nakonec ilustrují. takže se mi zdá, že v dojmu, že obrazů je až příliš, jsi přořezal až příliš :-)

FIN: Ale já netvrdím, že jsem to ořezal na báseň - samozřejmě vím, že ten výcuc samostatně nefunguje. Jen jsem chtěl označkovat důležité body, ke kterým celek navádí, abych si tím kontrastem potvrdil svůj názor, že navršených obrazů je tam možná příliš...
Četl jsem od Natashy dost i delších básní, kde nešlo umazat ani písmenko - tady jsem ten pocit neměl. Připouštím nicméně, že včera jsem měl řezavou náladu. Však i proto - s tím vědomím - jsem se obracel na Nat s otazníkem, víš?
A ještě: mně se ta báseň docela líbí, a ano, obrazy v ní jsou důležité, právě protože jinak zrcadlí jinak samozřejmou pravdu - ale tím spíš jsem se chtěl dobrat úplně čistých kontur.

MAEROR: Je to možné. Odmítla jsem obětovat obrazy z děje; chytils mě při činu.