BRUMENDY: Fascinuje mě, jak jsi schopen/schopna narvat do jediné strofy tolik významově silných slov. Už jen ta první - noc, ticho bouře, moc, dobro. Takže bych frekvenci těchto slov výrazně snížila a pokusila se jim poskytnout nějakou podporu.

Další noc
ticho bouře
temná moc
co dobro zmůže?

Otázka hučí
vodopád slov
odpověď mlčí
mělký to hrob.

Samota tlačí
pečeť zapomnění
bez dechu klečí
oltář osamělý.

Tisíckrát nic
zabilo duši
pohřbilo cit
a znova mlčí.

Nemá už dech
nevnímá čas
na druhý břeh
nezvedne nás.

Ticho a noc
samota bdění
ta zvláštní moc
doufat v rozednění ....

P.S.: venovane JUL :) ... prepáč mi tú opravu, kt som vymazala z konca básne teba. Píšem za seba, 5min v inom jazyku

LIA: však ty na to přijdeš.

LIA: Pak jsem to špatně pochopil a Tvé vysvětlení přijímám :-)

MAEROR: Já ale nemám sebemenší problém myslet a mluvit česky. Jsem češtinou denně obklopena, jako výrazový prostředek ji užívám i při ústních zkouškách ve škole a to z důvodu, že některé naučené výrazy již v rodném jazyce neznám. Pocitově jsem však slovenka. To se může malinko projevit na skladbě vět a potažmo pak na skladbě veršů.
Dá se tedy říct, že s Finovým tvrzením souhlasím, ale jen do jisté míry. Toť vše.

LIA: Řekl bych, že Fin to tak myslel... Že nelze kvalitně psát jinou řečí, pokud člověk není schopen v ní fungovat - mluvit, uvažovat, cítit. Bez zaváhání - tedy pokud ho v ní slova nenapadají rovnou, pokud si v sobě překládá z mateřštiny.
I na překládání DO rodné řeči je třeba se v originálním jazyce textu pohybovat s velkým přehledem, natož pak při převodu Z ní. Natož pak v poezii...

FIN: Já jsem 100% brilantní češtinářka :)
Nie, naozaj je to zložitejšie, než sa môže na prvý pohľad zdať. Hlavne čo sa týka melodiky. Podľa mna to nieje až tak o plynulosti myšlienok v danom jazyku, ale schopnosti tým jazykom cítit. Teda aspoň u básní, pri vtipoch to bude asi zas trochu inak. V konečnom dôsledku potom záleží na jemnocite autora. :) Ja však ďakujem za podporu.

FIN: Tak.

LIA: To je přesně ono.

NATASHA: Ad mínus-plus> Plus poťeší aj bez dôvodu, mínus bez dôvodu iba zneistí. Takže si cením taký prístup.

Ad "experiment"> On to bol aj nebol. Hlavne to bola blbost nepožiadať o hodnotenie a napísať niečo v rýchlosti. Skúsim sa poučiť a prebrať sa svojími staršími veršami. Až nájdem tie správne, napíšem ich a budem vďačná za reflexiu.

NATASHA: Ok. Pak s tím souhlasím.

Jinak, Tomaszi, s tím původním a novým jménem klubu (ostatně jsem teď na základě Tvé trefné poznámky opravila název Výběru, to bylo pouze opomenutí) se to má tak, že mne už unavovalo číst obranné komentáře typu "a co na tom, že je ta báseň v tom a v tom nedokonalá, vždyť se ten klub jmenuje Amatérská poezie". Pro lidi, kteří primárně hledají porozumění a případně chválu opravdovosti svých prožitků a citů, jsou tu přece další kluby.

Ona poezie je v podstatě neustále amatérská, protože profesionální obvykle znamená "provozovaný za výdělek", což v tom našem oboru zkrátka nenastává. Ale neměla by to být pro nikoho výmluva.

OKEYA: Ano, lépe bych to nenapsal. Je to TAK.

NATASHA: Tohle bylo podstatné. S oficiálním slovníkovým významem slov "ucelená" a "konstruktivní".

Kritika může být příkrá. To ano, proč si něco nalhávat. Ale aby měla nějaký praktický smysl -- což by měla -- musí IMHO splňovat 2 kriteria. Musí být:

1) ucelená a
2) konstruktivní.

TOMASZ: To není problém, to je běžná realita. Některé básně vzbuzují ve čtenářích emoce - lhostejno nyní zda kladné či záporné - no a některé zkrátka ne. Tedy není to o tom, co jako autor chceš, ale co píšeš...

NATASHA: Rozumím. A Tvé mlčení si vykládám tak, že ačkoliv se zoufale snažím vystříhat chyb, které jsi mi vytýkala, není to dosud ani v nejmenším poznat... ;)

OKEYA: Já jsem měl celou dobu maličko dojem, že tady se nacházíme v místě, kde bychom měli být trošku ochotní si navzájem nezištně pomoci. Ten pocit vyplýval z nástěnky i z toho, že dříve (a ve výběru se dochovalo dodnes) se to tu jmenovalo Amatérská poezie. Není samozřejmě v silách nikoho vyjádřit se ke všemu, ale snad by občas někdo mohl...

Jinak to popisuješ trefně. Akorát problém je, že člověk by právě nechtěl skončit v té kategorii, která nikomu nestála ani za pochvalu, ani za urážku. A je ochoten se pro to nechat veřejně bičovat, protože bez toho to nejde.

TOMASZ: K té případné chybějící reflexi: jak píše správně Okeya, často se stane, že text zkrátka zůstane viset kdesi uprostřed. Není ani zvlášť dobrý, ani zvlášť špatný. To jest nesvádí ke komentáři.
A pak je tu ještě další věc: jestliže konkrétní autor vykazuje dlouhodobě tíhnutí k určitému druhu psaní, koho by bavilo stále opakovat stejný typ reflexe.

Takže třeba ve Tvém případě já čekám, jestli napíšeš něco jiného než to, co jsem už komentovala. Do té doby to nemá smysl ani pro jednoho z nás: neřekla bych Ti nic nového.
Možná jsou na tom podobně i další lidé tady.

TOMASZ: Tedy pokud celý ten obsáhlý text měl znamenat pouze "kdo dává mínusy bez vysvětlení, je vůl", tak připouštím, že jsem to nepochopila.

Dobrá zpráva je, že na tom se vcelku shodneme.