• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Ono to tu není snadné ani pro autory, kteří sem velmi patří. Některý text je křehký. A bojíš se o něj.

    (To ovšem není nutně Ricarderonovo mínění, třeba nám odpoví sám. Tak si to vysvětluji pro sebe.)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Kroky na parapetu
    celý den
            sem tam
    čvachtají

    třesu se   zima
    najednou
            je tu
    zbyla mi fotka

    černobílá

    za oknem ty
            kroky

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Jo, to se mi líbí! Proč von nás tady vlastně masíruje urputníkama, zatímco tohle si -- škrt -- nechává jen pro sebe... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Myslím, že toto stojí za pozornost:
    [ RICARDERON @ Poetická onanie nočního křikavce ]

    Já bych tedy vyhodila ty plesnivé výpustky, čímž by to dle mého získalo na intenzitě; ovšem já mám na ně zkrátka alergii.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUBLINKY: NATASHA: Je dobré si zase připomenout, že má smysl pokoušet se....

    JANEQ: Možná to je trochu nečekané přiznání, ale i tvůj názor je pro mne přijatelný a zajímavý... a i nad ním přemýšlím.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    WHISPERMOONLITE: tohle je skvělé!!! čte se to úplně samo. Víc takových komentářů, víc takových básníků!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Tohle jsi Ty takový, jakého bych mohla číst celé hodiny a dny a pořád pryč. Tíseň a krása.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WHISPERMOONLITE: Pěkná báseň, krucinál, ještě toho trochu. Díky za poctivou reflexi, ovšem.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Z toto díky!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    JANEQ: Nekecej a ukaž! ;)
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA: "nepravděpodobní lidé" - nejprve pochyba, potom orientační běh
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    NATASHA:

    zajímavé. musím přemýšlet, co se změnilo. báseň působí zároveň rozvinutě, květnatě a poněkud ploše. jakoby přišlápnutá z prostoru na křídový papír (napadl mě i "recyklovaný", ale ten to nebude, ten ne.)

    Mám pocit, že citelný konflikt přichází až s poslední strofou. Do té doby, i přes použité motivy bolesti, smrti, vášně, stárnutí apod., čtu spíše bezproblémovou ódu. Nic proti tomu. Jednotlivé metaforické obrazy jsou vynalézavé a přesné, jak je ti to vlastní, a zaujaly mě. -

    Ale, jako by všechno bylo jasné. Než přijde závěr. - je možné vystavět napětí v básni na této jedné antitezi? Mělo v ní být více konfliktu? - Asi ne, asi to měla být více óda než litanie, říkám si. Pěkná ovšem je, to ano. :)

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    z posledních tří kusů stříká nuda a zbytečnost
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    nahoře na půdě
    je horko z tajemství

    náhle máš odvahu
    že tě až napadne zabydlet matraci
    s propadlou pravou tváří
    protože
    nahoře na půdě
    vydechne z tebe touha
    sirotčím strachem

    to jenom dole
    čekají s večeří

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Přestože vnímám, že přechod mezi bylo a je je nutný pro příběh, tíhnu k bylo. Je mi přijde jen jako ornament, najednou.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***

    Ustrneš.
    Po všem, čím jsi prošel,
    mezi rezervoáry mlhy
    a objetím lidí
    nepravděpodobných.

    Ve stroji na krásu
    dějí se věci,
    jež spatřovat se smí.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Tvá slova
    už byla cítit popelem
    čistou hlavou zítřejšího

    blýskavice tvých duhovek
    kutálejí se mi
    nocí

    v zelených elipsách
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    :--)
    SOLIVAGANT
    SOLIVAGANT --- ---
    NATASHA: 4. a 5. sloka, děkuji :)
    KLR_KDD
    KLR_KDD --- ---
    NATASHA: posledna strofa sa ma dotyka tak velmi az mi je tragikomicky. dakujem za nu.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam