• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    GUCKY: A kdybys to měl napsat bez těch rýmů, které Ti podrážejí nohy --- jak by to bylo?
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    GUCKY: Je to fakt dost zlý... :(
    GUCKY
    GUCKY --- ---
    2 odpovědi-4
    RUM

    Dům,
    na rohu,
    svítí,
    v okně - vopelichané, loňskými vedry zdrchané
    kvítí.
    Za oknem skříňka,
    když,
    vleze dírou v soklu myš
    do ní,
    myšnelo díru v skříni,
    co překáží u okna v síni,
    toho domu na rohu
    co má tak super polohu,
    najde - a je to um,
    když v hrdle je zátka a flašek je plný dům,
    - rum!
    Miluje ho!
    Žere ho!
    Musí se na něj dívat!
    Viděl jsem ji stát u flašky a zívat...
    Škoda,
    kdyby uměla zpívat a pod zátku se dívat,
    už stačilo by jen nasávat.
    Ale nezpívá.
    Tudíž jí nezbývá,
    když ve svém brlohu,
    v domě, co má tak blbou polohu,
    nudí se,
    civět do skla rumové láhve.

    Zívám,
    blbě na flašku se dívám.
    Co je špatně?
    Vždyť bydlím na rohu,
    v domě, co má tak super polohu.
    Často i zpívám - kupodivu i proč mívám,
    tak proč,
    nemohu!
    často změnit polohu?!
    Jen sedím,
    zívám,
    pod zátku se dívám
    - já mohu...

    :(
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    +1
    KONZUM23: Nechal bych "Vykradli poslední zbytek mozku Kurta
    Cobaina," vsadil bych to do jiných souvislostí... protože psát básničky o emařích, jakože cože? A "zatrsat" je ooodporný slovo, možná i odpornější než "disko".
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    NATASHA: Mně to pak taky napadlo. Roztáhnout ji třeba do sonetu, jen přemýšlím, jak. Ale děkuju.
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    +10
    bez sebe

    nad polem je ještě od včera pruh mlhy
    jako za anglickou vesnicí
    dívky si do ní malují své sny

    potkal jsem tam poutníka
    v začínajícím šerosvětle
    mluvili jsme jenom krátce

    ze sna se budím
    a do sna vstávám, říkal a pára stoupala z ušlapaných stébel
    přítomnost je moje jediná láska

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    BUCHVI: Je to dobře sestrojeno, příjemně se to čte, ani příběh nechybí.
    Pro mě je příliš poklidná --- ale to je otázka vkusu.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KONTRAPHUNKA: Tady by strašně záleželo na tom, jak se to přečte, co do toho dáš naživo.
    Ale bez toho, tedy bez energie v projevu, se kterou to buď vytáhneš k chytrému nadhledu, a nebo srazíš k pouhému pokusu --- krčím rameny.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    1 odpověď+1
    Že mohl na ní oči nechat,
    on brzo začal ztrácet zrak.
    Že nemuseli nikam spěchat,
    že ona nechala to tak,

    on bloudívá teď za tmy mrazem.
    Když totiž pozbyl vidění,
    i srdce ztratil jedním rázem.
    Je slepý mrtvý. Kvůli ní.
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    1 odpověď±0
    hodina mloka

    jsme v zahradě hor
    a můj táta má vor
    a tahle je hodina mloka

    když včera nějací lidé
    padali dolů ze skály
    zachytávali se o křoví

    a vor je teď u břehu
    a my jdeme nahoru
    já nevím, zda jsme tu někdy byli

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Díky všem, mám radost. Však si umíte představit.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA: I s odstupem vnímám pod povrchem mrazivý dech, který mne svírá. Ne, vůbec to není lehká báseň. Bojím se jí - a to je dobře.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Je to takové hořkosladce krásné. Je tam všechno. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Ano!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    1 odpověď
    NATASHA: Hmm, slyším v ní tvůj hlas. A jak psal Richard, je mi také blízká civilností. A také s ní vzpomínám na náš rozohovor o takových místech.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MOMENT: Velmi s Tebou cítím!
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    1 odpověď
    NATASHA: Moc pěkný. Zrovna jeden takovej byt mi teď utek o deset minut.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Hmmm! Dík. Vím, že Ty komentuješ jen nad rysku.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    +1
    BUCHVI: A nepodceňuješ čtenáře? Čtenář - aspoň takový, o kterého bys měl stát - přece ví, že slova lze seskupovat různými způsoby, ba dokonce chápe, že těmi způsoby můžeš vyjadřovat mnohé…
    Víš, já jsem pořád přesvědčený, že bys měl poezií ve čtenářích vyvolávat nějaké emoce (nelpím na libosti). Když jim dáš do rukou svou slovní stavebnici, necháváš je, aby si hledali vlastní řešení, jenže: co když přišli za Tebou právě kvůli tomu, že Tvoje řešení je jiné, osobité, zvláštní, neobvyklé?! Co když je nezajímá množství řešení? Co když kašlou na teoretické varianty? Co když si nechtějí hrát? (Třeba proto, že to umí sami, protože mezi časté čtenáře básní patří sami básníci.) Co když se chtějí nechat vláčet tvou poezií, co když se chtějí nechat unášet?
    Nedávej čtenářům hry, u kterých budou sami - dávej jim sebe.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď
    NATASHA: Z těch cyklů za poslední dobu mě tenhle baví asi nejvíc. Je civilní, odpouští si "natašovinu", ale pořád jsi to ty. Navíc je lehčí a nadýchanější než ty předchozí, není tu ta sebevážnost. Čili palec nahoru, drahá. Taky mám nos namísto.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam