• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    Že mohl na ní oči nechat,
    on brzo začal ztrácet zrak.
    Že nemuseli nikam spěchat,
    že ona nechala to tak,

    on bloudívá teď za tmy mrazem.
    Když totiž pozbyl vidění,
    i srdce ztratil jedním rázem.
    Je slepý mrtvý. Kvůli ní.
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    hodina mloka

    jsme v zahradě hor
    a můj táta má vor
    a tahle je hodina mloka

    když včera nějací lidé
    padali dolů ze skály
    zachytávali se o křoví

    a vor je teď u břehu
    a my jdeme nahoru
    já nevím, zda jsme tu někdy byli

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Díky všem, mám radost. Však si umíte představit.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA: I s odstupem vnímám pod povrchem mrazivý dech, který mne svírá. Ne, vůbec to není lehká báseň. Bojím se jí - a to je dobře.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Je to takové hořkosladce krásné. Je tam všechno. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Ano!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Hmm, slyším v ní tvůj hlas. A jak psal Richard, je mi také blízká civilností. A také s ní vzpomínám na náš rozohovor o takových místech.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MOMENT: Velmi s Tebou cítím!
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    NATASHA: Moc pěkný. Zrovna jeden takovej byt mi teď utek o deset minut.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Hmmm! Dík. Vím, že Ty komentuješ jen nad rysku.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUCHVI: A nepodceňuješ čtenáře? Čtenář - aspoň takový, o kterého bys měl stát - přece ví, že slova lze seskupovat různými způsoby, ba dokonce chápe, že těmi způsoby můžeš vyjadřovat mnohé…
    Víš, já jsem pořád přesvědčený, že bys měl poezií ve čtenářích vyvolávat nějaké emoce (nelpím na libosti). Když jim dáš do rukou svou slovní stavebnici, necháváš je, aby si hledali vlastní řešení, jenže: co když přišli za Tebou právě kvůli tomu, že Tvoje řešení je jiné, osobité, zvláštní, neobvyklé?! Co když je nezajímá množství řešení? Co když kašlou na teoretické varianty? Co když si nechtějí hrát? (Třeba proto, že to umí sami, protože mezi časté čtenáře básní patří sami básníci.) Co když se chtějí nechat vláčet tvou poezií, co když se chtějí nechat unášet?
    Nedávej čtenářům hry, u kterých budou sami - dávej jim sebe.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    NATASHA: Z těch cyklů za poslední dobu mě tenhle baví asi nejvíc. Je civilní, odpouští si "natašovinu", ale pořád jsi to ty. Navíc je lehčí a nadýchanější než ty předchozí, není tu ta sebevážnost. Čili palec nahoru, drahá. Taky mám nos namísto.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Byt v podkroví

    I.
    A budu mít byt v podkroví,
    bez koberce a telefonu,

    ale s klecí výtahu
    a klecí osamění
    ve smlouvě.

    Mám nos na místo.
    Mám nos namísto svědomí.


    II.
    Ano, v bytě v podkroví
    je třeba být sám,

    jen s krabicemi, kaktusy
    a modrým sýrem.

    Modrý sýr je dobrý společník:

    každý večer nabízí se
    za přerušení v polovině,

    za pohlcení
    nedokončené.


    III.
    V bytě v podkroví
    je milenec nutně nepokojný:

    nemůže se vypínat,
    je-li shora sledován bohem,

    nechráněný
    ostatními partajemi.


    IV.
    Z bytu v podkroví
    lze plivat nejlíp:

    slina se v letu mění v anděla,

    vlídně ulpí v kadeřích
    řvoucích kolemjdoucích.

    Přivolaný policista
    odstraní anděla kapesníkem.

    Přestupkové řízení bude zastaveno
    pro všeobecný nedostatek
    rozpaků.


    V.
    V bytě v podkroví nejsou výčitky
    ani krysy.

    Většina skončí v základním táboře
    domovnice z 1b.


    VI.
    Noční město je nejkrásnější
    z bytu v podkroví.

    Proto se zde vůbec nespí,

    jen čte
    a miluje,

    čte
    a lituje let promarněných

    v nižších podlažích.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MOMENT: Máš to tam :)
    ANIT
    ANIT --- ---
    talentovana basnirka a scenaristka kristina nedvedova krti svou knihu bezhlava sardinka toto utery, 6. prosince v cafe v lese. ceka vas bohaty kulturni program, lahodne obcerstveni, krasni lide! dorazte!
    http://www.facebook.com/events/185063144915258/

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUCHVI: Tohle jsou tak jemné nuance, že si je obvykle sám autor uvědomuje jen ve chvíli plného soustředění. Rozdíl mezi nimi ve významu, kdyby se měl jako kvantifikovat, jsou desetiny až procenta. Zatímco chyba, kterou je zatížen přenos obsahu básně na jiného čtenáře, se pohybuje mezi 40 až 100 procenty a to tomu možná ještě fandím. Tohle by mělo napovědět, že asi nemá tak zásadní smysl se v tom příliš pedanticky šťourat. ;)

    (Promiňte mi, prosím, všichni, tu hříčku s čísly vycucanými z prstu, vím, že to nemáte moc rádi, ale je to holt moje odvrácená strana, a snad víte, co jsem tím chtěl říct...)

    Zkusme to z jiné strany. Možná ta násilnost pramení z toho, že je tam moc slov. Některé věci netřeba zmínit explicitně. Zima přijde schovat škody mladších bratří říká podle mě vše podstatné, i tu nezbytnost, ať už jí myslíš jakkoliv.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    TOMASZ: Jsou to nuance, vím - ale podstatné, vím:

    Proto přijde zima. Musí.
    Schovat škody mladších bratří.

    Proto přijde zima: musí
    schovat škody mladších bratří.

    Proto přijde zima, musí:
    Schovat škody mladších bratří....

    ...proto přijde. Zima musí schovat škody mladších bratří.

    Každá z těch variant má trochu jiný význam. A já se snažím najít takové vyjádření, aby tam čtenář viděl všechny ty významy. Proto bez diakritiky nebo velkých písmen, které některé z těch významů vystrkují dopředu a jiné skrývají, až znemožňují je vidět, proto tak rozsekané, aby to bylo ještě markantnější.
    (Neříkám, že se mi to daří, viditelně ne tak úplně, ale třeba na to časem přijdu. Proto moc oceňuju tyhle debaty.)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUCHVI: Osobně mám k tomu rozsekávání maličko rozporuplný postoj. Někdy to mám rád, když se to povede. Ono to pak zdůrazní tu mnohoznačnost, na které se asi shodnem. Na druhou stranu, i názor Maerora je podstatný, musí tam být něco Tvého, nesmí se z toho stát Lego. Takže asi bych se přiklonil k tomu, že se s tím prostě musí zacházet jako s kořením -- opatrně a po malých dávkách. Tahle verze je totiž opravdu mnohem, mnohem lepší. A uplatní-li se Bublinčiny škrty a doplňky, ;) je úplně nejlepší. ;)

    Vzduch zešedl, to mraky spadly.
    Tváře se ztrácí v mlze šál.


    se mi osobně moc líbí, a v té první se to úplně utopilo. A dál, odseknutí "podbřišků" od "suchých míst" (i přes nepochybné názorové neshody, které by mohly eventuelně nastat;) mi přijde dobré. Narozdíl od "musí/schovat", kde sice chápu proč a patří to tam, ale je to ještě takové násilné.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    V trojobalu zvuků

    přichází vzdálené město
    nervózně těká
    jako moucha po skle

    zaslechnu i tvůj hlas

    protože to v sobě
    jsem dnes nedovřela okno
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    BUCHVI: Jestli také mohu se svou troškou do mlýna; já bych to ještě trochu pospojovala a proškrtala.

    Podzim.
    Prší.

    bez tohoto bych se v klidu obešla, poněvadž to, co následuje, mne do té atmosféry zavede - Vzduch zešedl, to mraky spadly.
    Tváře se ztrácí v mlze šál.

    A stejně tak bez poslední strofy Konečně. Prší. , bych se obešla.

    Jako nejsilnější moment (pro mě) z celé básně je toto
    Tváře se ztrácí v mlze šál.
    Všechno
    jak za soumraku rezne.
    (Proto přijde zima: musí
    schovat škody mladších bratří)


    Na tom bych já osobně stavěla
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam