• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    ANGELO1: Mě by jen zajímalo, proč jsi to smazala z Emotivní a dala sem.
    FIN
    FIN --- ---
    TOMASZ: a navíc je tam opět spousta chyb, což je především na škodu právě u takovýchto textů... podobných, vysoce formálních a o dodržování českého pravopisu se snažících.

    Princezna, jenž je - Princezna, jež je
    viz http://cs.wiktionary.org/wiki/jen%C5%BE
    Mgr. Petra Havlíčková - mluvnice - šestý ročník - Skloňování zájmen
    http://www.havape.estranky.cz/clanky/mluvnice---sesty-rocnik/sklonovani-zajmen.html

    tak i ukrutným mrazem co pálí ve tvářích - tak i ukrutným mrazem, co pálí ve tvářích

    při které opojně zavírajíc oči - včely, takže "zavírajíce", viz natasha - přechodníky před nedávnem

    Ty , která si dnem i nocí, - Ty, která jsi(sic!) dnem i nocí...

    atd.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    ANGELO1, ANGELO1: Prosím, přečti si nástěnku, především tyto pasáže jsou pro Tebe IMHO užitečné:

    FIN --- --- 10.42:57 24.3.2005 doporučená literatura pro všechny, kteří aspirují na to napsat alespoň nějakou kvalitu

    Fin - o úskalích "obrozenecké poetiky" ve 21. století (vytrženo z návaznosti na předchozí diskusi, ale to podstatné zůstalo srozumitelné)

    MOMENT, citace z 25.11.2011
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    RICARDERON: Ano, souhlasím a obávám se, že strýc Karel v tomto případě opravdu nepřijel... :(
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    ANGELO1: Princezna bude nejspíš Cimrmanův Zlatovláska. Tak pokud mu vousy nevadí...
    ANGELO1
    ANGELO1 --- ---
    Vyznání -

    smím se dotknout,
    smím snad na chvilku pohlédnout,
    smím spočinout v objetí samotné Lásky.

    V nekonečném tichu,
    v záři, která samotnému slunci se podobá,
    v teploučku a měkkoučku nejjemnějších vláken látky,
    tak se ponořit do věčnosti Lásky.

    Strach již není,
    není pochybností,
    není myšlenky,
    není samoty,
    není utrpení.
    Jediné co zůstává je dokonalé naplnění Tvé lásky,
    která svou silou se snad ani unést nedá.

    Ó Bože,
    slzy stékají po tváři,
    Tvá láska nemá žádné hranice,
    žádná omezení.

    Děkuji,
    Milovaný,
    za každý dotek,
    za každý pohled,
    za každé obejmutí,
    všechny modlitby jsou směřovány v lásce k Tobě

    - Nejvyšší Dokonalosti –
    ANGELO1
    ANGELO1 --- ---
    Princezna

    Jsi samotnou září hřejivých paprsků za letního dne,
    padající třpytivou krásou sněhových vloček.
    Princezna, jenž je samotnou temnotou těžkých oblak před bouří,
    tak i ukrutným mrazem co pálí ve tvářích.
    Omamnou vůní bílých lilií, při které opojně zavírajíc oči,
    palčivým bodnutím nevinně umírající včely .

    Jsi projevem lásky, kdy malá dítka s úžasem pohlíží matkám do tváří,
    projevem nenávisti a strachu, na bojištích prosáklé krví.
    Samotnou esencí extáze, kdy dech se tají,
    mučivou bolestí co v křeč se mění.

    Ty , která si dnem i nocí,
    na začátku všeho a u konce ničeho.
    Tisíce podob vskutku nabýváš
    a přeci v tichu žádnou nemíváš.

    Milenka, ve věčném objetí svého prince,
    spanilá a líbezná však mocnou čarodějkou zůstává….

    A tak pozornost, která je mi Tvým princem dávána,
    mohu, díky Tobě, překrásná princezno,
    s neskonalým obdivem a pokorou,
    v sobě Tvoji krásu a moc uchovat.
    ROLNICKATA
    ROLNICKATA --- ---
    soumrak prohořívá nocí
    pomocí ultrafialových paprsků
    rentgenové záření odhalilo pravou tvář
    a v poznání sám sebe nenacházím

    v příbalovém letáku nezmiňují případy
    kdy se člověk odpoutá
    a prozře skrze symboliku deštivých dní
    absence bahnitého nánosu zubní pasty

    čekáš na prázdno a přitom sníš o plnosti
    ukrutné duševní znásilnění
    cukrárenská náplň plytkých citových výstřiků

    život je hračka přitažená příliš těsně u krku
    nezbývá než vytrvat a poddat se
    za cenu smrti
    za cenu svěžího dechu

    R.I.P. pro ty, kteří zemřeli tvou vinou
    pro svět fantazie
    JANEQ
    JANEQ --- ---

    Samá rychle, rychle
    kde je
    však zabavíš se
    neboj
    skvěle.

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    TOMASZ AD VINDAL_DRAMO: S odstupem času a čerstvým vzduchem jsem si ty čtyři věci přečetl znovu. A objevil jsem, že v těch prvních dvou něco je, hlavně v 15 °C. Našel jsem tam působivé nálady, se kterými je možno se ztotožnit, pochopit. Ergo pro mě fungují. Třeba "jakýsi den se drápe po fasádě protějšího domu / a vypadá jako naše láska v agonii". Jen se to přetěžko doluje díky překážkám, které jsem popsal minule.
    SANTGEORGE
    SANTGEORGE --- ---
    One last shot-

    Osud



    Svět,
    hněv,
    slzy,
    šarlatově rudý lesk,
    tvých rtů,
    nocí,
    dnů.



    Strach,
    síla,
    vášeň,
    krajka pod tvou sukní,
    jako návnada,
    tělo,
    potrava.



    Deprese,
    stesk,
    nicota,
    vlasy černé rozpuštěné,
    houpají se na zádech,
    samota,
    nádech,
    výdech.



    Ženy,
    muži,
    krutá láska,
    jako skládanka co nepasuje,
    jako tuš co nemaluje,
    osud.


    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    Stydno

    Sám se za jiné stydím
    ač neumřu hladem
    – umřu z lidí
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Upozornění:

    Tento klub je již mnoho let věnován poezii a lidem, pro které je v životě důležitá. I nadále to tak zůstane.
    Včera jsem smazala spoustu blábolů, které jste tu psali. Přitom jsem si je musela znovu přečíst, což mne NEPOTĚŠILO.

    Resumé:
    Nezajímá mne, co/kdo se vám tu nelíbí.
    Nezajímají mě ani vaše vtipné glosy a rafinované urážky ostatních.

    Zajímají mne vaše básně a SLUŠNĚ FORMULOVANÉ názory na básně ostatních.
    Od této chvíle dostane každý hulvát a každý jedinec, který si to tu plete s chatem, zákaz zápisu. Každý.

    Děkuji za pozornost.
    SANTGEORGE
    SANTGEORGE --- ---
    Jo, dik za vysvetleni;). Loudu- loudit, skemrat...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SANTGEORGE: Já nevím, že všechny ty přechodníky tak lákají. To bude nějaký pozůstatek čítankových představ o poezii.

    Zbaveni tíže,
    zbaveni okovu,
    letí si tiše,
    letí si k domovu.

    Neznajíce závrať,
    neznajíce příkoří,
    plachtí si naznak,
    plachtí si k pohoří.

    Neznaje je tvar mužského rodu, jednotného čísla, takže bys musel plachtit sám. Chybně to máš i dále.

    A prosímtě, co je to "naznaje loudu"? :-) Víš, forma Ti strašlivě podráží nohy.

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    SANTGEORGE: Nějak je mi ta snaha porovnat "ptačí čistotu" s "lidskou špínou" povědomá. Nepřekvapuje mě ničím novým. Další problémy:
    1. přechodníky
    2. rytmus
    3. rým
    Některé pasáže jsou obzvlášť hrozné: "letí si poklidně, / děkují vzduchu", "Proto ve vzduchu si letí sami, / nechtějí nic míti s námi.".
    Mínus ode mě.
    SANTGEORGE
    SANTGEORGE --- ---
    Ptáci





    Zbaveni tíže,
    zbaveni okovu,
    letí si tiše,
    letí si k domovu.

    Neznaje závrať,
    neznaje příkoří,
    plachtí si naznak,
    plachtí si k pohoří.





    Nemaje obavy,
    nemaje strachu,
    letí si poklidně,
    děkují vzduchu.

    Hledící na svět,
    tam dole pod nimi,
    svobodný, volný let,
    s křídly mocnými.





    Pod nimi špína, žal a bolest,
    zrada, vražda a lest.
    Proto ve vzduchu si letí sami,
    nechtějí nic míti s námi.

    Zbaveni hříchu,
    zbaveni soudu,
    nemaje pýchu,
    naznaje loudu.
    ROLNICKATA
    ROLNICKATA --- ---
    RICARDERON: Prave ze nechtela! Tak jak to chape Tomasz je spravne. :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    VINDAL_DRAMO: Celkově mi to moc nesedne, přiznám se. Vnímám to jako poněkud přepjatý a "náhodný". Přepjatým myslím, že užíváš příliš silná slova na efekt, zatímco obsah textu je proti nim poněkud chabý. Náhodným myslím toto: V básních některých autorů (jmenovitě Petr Kabeš) čtu jakoby nahodilé slovní obraty a spojení v jakoby nahodile rozsekaném textu jakoby nedávajícím místy vůbec smysl, ale přitom mě mrazí, protože tam ten smysl cítím, to propojení těch zdánlivě navršených slov, toho rozsekání; zjišťuju, že tam nic není jen tak a jde to dál, než se mi podaří domyslet. V básních jiných autorů ale cítím, že by tohle buď chtěli taky, a neuspěli, nebo dokonce tak těžce nepochopili, že podlehli dojmu, že jim to nahodilé navršení a rozsekání sežereme i s chlupama. A jako ten druhý případ na mě působíš bohužel i Ty. A pak taky ta vostře lidová mluva jako ze života, vole, mě nějak nepřesvědčila o své autentičnosti.

    Ale na druhou stranu tam občas prosvitne něco nadějného. Nejvíc v té poslední: "až na konečnou atomových hodin", "jsem fundamentalista velkého Teď / ty můj světe / až odsud půjdeš / netrap se a třískni dveřma".

    VINDAL_DRAMO: A tady: ZBUDE, se píše.

    Potud můj názor na Tvoje texty, nalož s ním jak chceš.

    Ke Tvé reakci na Konzuma. Ať už si o něm myslíš, co chceš, chvilinku před Tebou se tu zrovna objevil jeden krátkej a moc zajímavej text. Když už jsi neměl tolik soudnosti, abys sám vybral přiměřený vzorek své tvorby (pokud toto byl dle Tvé úvahy přiměřený vzorek, pak jsi obyčejný grafoman) a dávkoval nám ho postupně podle reakce, a místo toho jsi ten křehkej textík úplně zasypal a zasral do země, potom jsi měl být připravený i na ostré jednoslovné odeslání tamtéž od kohokoliv a měl jsi si pomyslet o dotyčném cokoliv, ale pokud možno držet pec. To, cos předvedl, bylo poněkud dětinské a snížil ses tím zcela do nejnižší pavlačové kategorie zdejších diskutérů.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    ROLNICKATA: Já se jen bojím, žes chtěla rýmovat epitel a prdel...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam