***
Jsem čtenář
v nejistotě tváří na zastávce,
v padajícím dešti, který neví, že je sníh,
jsem obraceč listů,
trhám vazbu mezi předložkou
a pekinézem,
jsem lovec stropů v domech, kde se svítí,
kde se nedbá o povolené kohouty,
jsem posel potop
a soudce předsíní
s košťaty v obou komorách.
Jsem čtenář s prstem na řádku,
který vede páteří za symetrií žeber
a praští s každým nádechem,
bez záložky,
ale s touhou přeskočit
na přímou řeč,
rýpat se v přímé řeči vidličkou,
kuckat kletby
a výpustky plivat kolem.
Jsem čtenář, navždy
budu čtenářem,
tedy musím vše chránit před poškozením,
tedy musím vše vrátit
k určenému datu.