BUBLINKY, NANTHEI, SONA1: Děkuji za tak pozitivní názory i hodnocení – obojí mě nesmírně těší. Vážím si toho přirovnání, i když roky, kdy jsem chtěl psát aspoň trochu skácelovsky, už mám nějakou dobu za sebou.. Tedy: nejednalo se v tomto případě o záměr - byl bych pochopitelně raději, kdyby mé psaní bylo rozpoznatelně maerorovské, ale k tomu se třeba časem ještě propíšu.. A abych to nezamluvil – radost samozřejmě převažuje.

NATASHA: Ano, já to cítím. Ale myslím, že jsem to potřeboval slyšet ještě od někoho jiného, abych si to nezačal vymlouvat. (Jedině nevím, zda je hned důvod mluvit o probouzení... i když - kéž by!)

RICARDERON: To není báseň, to je diagnóza :)

NATASHA: ;) Chrchlat je moc pěkné slovo.

NATASHA: Chlupaté zbytky zimy vychrchlat do kapesníku. ;)

NATASHA: v daném případě se obávám, že bych mohl porušit dobré mravy ještě před akcí...

SONA1: Jaro! Bujnost jakási.

***

Ostatně, táži se: kde jsou tradiční básně o jaru, ha.

NATASHA: Ano, rebelie, podporuji:) Ale že to budeš ty, kdo ji začne snovat, to bych věru nečekala;))

NATASHA: Mluv za sebe.:) Že ano.:)

RICARDERON:
FIN: Bohužel, v pravidlech se praví, že účastník nesmí svým vystoupením porušovat dobré mravy. Tím jsme vyloučeni, přátelé.