FIN: Topolovitá konzistence, mám pocit, a tu já rád. Tahle poloha ti dost sedí, myslím, ač jím oc nehýříš. akorát to chce - hnusné slovo - pohníst. Jako těsto. Zintenzivnit.

Doufám, že je to dostatečně rozněžnělé;)

jste poslední dobou nějací strašně rozněžnělí a nakonec, natasha si o to sama řekla a frflala, že člověk nemá srát na čtenáře a pyšně si myslet jak polezou k němu do jeho klubu. tak něco z pozdě noční životní reality.


jedna moje kamarádka se nedávno rozvedla
a vždycky když se potkáme skončí to úplně
stejně bože já ale byla kráva k čemuž není
moc co dodat byla ovšem taky už jsem
párkrát skončil jako totální vůl a: kdo jsem já?
je příliš inteligentní než abych ji uklidnil
lacinými slovy a na ta drahá ani jeden z nás
nemáme. poslyš nevyspíme se spolu konečně
zeptala se nakonec a pak jsme se hrozně smáli
známe se dlouho a ta představa je dokonale absurdní
ne, ale mohli bychom stavět vodníky navrhl jsem
pravda přitakala na sněhuláky je pozdě
a písečníci se letos nějak moc sypou


na poezii jsem poslední dobou skoro zapomněl
když ty taky pořád žereš anebo spíš zkonstatovala
a pak se zeptala ale proč jó to kdybych já věděl
bude za tím nějaká povědomá touha radši si nic
nepamatovat na to se vyser řekla zapomeneš přesně
to co nechceš a zapamatuješ si totéž to je
vyzkoušený a pak se hrozně ušklíbla a já věděl
naprosto přesně že se zas budeme bavit
o nepříjemnejch věcech bylo to tak zlý zkusil
jsem mezilidskou komunikaci a ten pohled moh
vrtat skály od kdy seš tak blbej zeptala se


máme vůbec takovej dost zvláštní vztah
víš žes měl tenkrát šanci zeptala se
no jo ale odvahu ne a ani se nedivím
pravda uznala dala bych ti kvinde
okamžik pravdy nad kterym nejeden
myslitel by zaplesal di do hajzlu řekla
bejvals vtipnější a měls nápady řekla
napadá tě aspoň teď něco?
napadám na nohu, řekl jsem já
a podle vysoce vytaženého lučiště
jsem zaskóroval strašnej gól


byl to kretén řekla a měl všechny ideální vlastnosti
to jako? dokonalej manžel a nemysli si spát s ním
bylo mnohem lepší než si to představovat s tebou
to radši ponechám bez komentáře a pak?
no všechno klapalo než klapat přestalo
a vůbec jsi nechutně zvědavej. to jsem
ale kdy se zase uvidíme asi už ne ty žiješ
já kreslím duhu ach pravda ty kreslíš duhu
na mě ještě prší. přesně tak, ale tím se netrap.

Budete se mi smát ale...

Směnárna

Neznám původ, neznám ani důvod,
přesto nechávám svým myšlenkám volný průchod.
Jsou ty idee jen lucidní smění
či jen mé rozumové mnění?
Najdu ale jejich využití, když je mi z života k blití?
Uděláme směnu!
Vstaň z těch kolejí a vem si moje myšlení,
Je mi zle z tvého života mrvení.

RICARDERON: Na druhé straně, pokud je nepřítomen objevný rým "deště-ještě", dá se i trocha červencového slejváku v básni vydržet.

RICARDERON: Ano, báseň obsahuje orgány, se kterými se zachází nepěkně. Natasha se lapí a za chvíli má ruce v krvi až po ramena :)

BUBLINKY: Bude to asi divná reakce, ale mne ta báseň rozčiluje. To jest: nelíbí se mi, a zároveň ji nemohu ignorovat.
TOMASZ řekl dobře, že u těchto témat, kde je účinku možno docílit pouhým konstatováním, protože jde o život, se vlastně nemá hrát na tu neoddiskutovatelnou sílu. Ono je vůbec obtížné to nějak posunout k básni. Přemítala jsem o tom už včera.

Kolika koní
v jejichž očích
stíha šílenství

drží se střev
jak drápy

drží se jich

Ťapy ťapy
po střeše bezstarostný
déšť

BUBLINKY: Tohle by se mi líbilo -- takto napsané -- v próze. V poezii by to na můj vkus chtělo ještě dost dodělat. Vnímám to jako črtu, poznámku, na které chce autor dál pracovat. Obecně je tohle hrozně emocionální téma, které je nutné tak nějak zastřít, aby zaútočilo oklikou a ne jako vnucovaný patos.

Měl to být chlapec

Ležela
ruce podél těla

v otevřené dlani
právě porozené dítě

a tehdy všechno světlo
zaniklo

Až na Ural

mezi lihojedy

otisky prstů na hrdlech
pustá ústa

v podhůří stáda
žalozvěsti – plná ústa
od nich dál

HEEHY: Hádám, že se psaním začínáš. Dobré je, že máš témata, ale čeká Tě ještě spousta práce, aby to k něčemu vypadalo. Doporučovala bych hodně číst, klidně bez ladu a skladu, všechnu možnou poezii - tím nejsnáz zjistíš, jak vlastně má vypadat báseň a jak zařídit, aby to nebylo neohrabané láskopáskování. A určitě si text čti po sobě nahlas, tak přijdeš na to, jak moc hapruje rytmus či rýmy.