• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    NATASHA: Díky za reakci. Měl jsem za to, že tu sesličku podtrhává jistý humor a pak právě to vršení, ale asi to v tom vidím jenom já :))

    MAEROR: Aspoň někdo! :) Díky!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KONTRAPHUNKA: Přijde mi, že v tom textu naháníš příliš mnoho filosofických zajíců a výsledek je pro mě vychtěně hlubokomyslný.
    Přitom téma nejistoty je dobré téma a něco by se z toho dalo vytěžit... Zkusila bych asi nevršit toho tolik na sebe. Pak bude daleko silnější ten okamžik, kdy pod čtenářem podtrhneš sesličku samozřejmě přijímaných věcí, aspoň myslím.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    KONZUM23: Dík za reakci!
    Důvod mám, jestli dobrý, to těžko říct... ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Některé věci nás nutí mlčet
    víš že jsem se tak modlil mnohokrát

    a i když je to málo
    dáváme svým tichem váhu kameni
    a sílu vodě

    a to stačí

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    KONTRAPHUNKA: Nebrat
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    KONTRAPHUNKA: místy jsem zakolísal nad slovy, která mi paradoxně dovolila dívat se jinam, než pod nohy (hlavně ve druhé a předposlední strofě), ale celkově (a na konci) mám tak silný pocit znejistění, že se mi vlastně líbí... něčím mi to připomíná přechod visutého provazového mostu...
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    o tom co víme

    o tom co víme
    netřeba mluvit?
    o kom něco víme

    a o kom
    vlastně něco víme

    narodila se tvá matka
    opravdu v lese

    a kdo si je jistý
    místem svého narození

    a kdo si je jistý
    jistotou svého narození

    poslední slovo
    předchozí sloky
    koho přesně označuje

    slova už nejsou jen o tom
    kdy se narodily naše matky
    o tom co víme
    není třeba mluvit


    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ZMYJKA: Hmmm! Já bych souhlasila.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    ZMYJKA: ;) Díky ti za reakci.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    BUBLINKY: Mně tam nějak nesedí ty přirození. Ani po několikátém přečtení. Jako by se snažily tvářit syrově a přitom to předtím řečené je mnohem syrovější, takže to je už jenom takové trochu plané gesto. Ale vůbec nevím, co s tím. Useknout to předtím by možná šlo, ale cítím tam tu potřebu gradace. Ale nemám ponětí, jak jí dosáhnout, aby z toho nebyla předčasná ejakuace.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: Děkuji. ;)
    NATASHA: ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Jsem ráda, že jsi zpět.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MAEROR: Jo!
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Hleďme, vy dva, a hezky za sebou. Cítím se jako doma.

    Tebe si ale musím přečíst ještě později, s odstupem.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Dobře, že jsi zase tu. A pro mne, abych řekla pravdu, se to podstatné děje zase v prvních dvou třetinách.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    ráno na levém břehu

    to dobře víš, že jsem se bál
    dotknout se

    že jsem se chtěl
    zbavit své nemoci
    posichrovat si noc
    která se liší od tmy tím
    že není v ní nikdo, kdo by se mne ptal:
    a proč mne nedržíš?

    že dlouhý sen
    že může trvat
    na jedno nadechnutí

    dívám se ti do vytrženého spánku
    a namlouvám si
    že smutek
    můj smutek
    za tebou nemůže

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: Ano, v té poslední strofě, tam to je! :)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    JANEQ: Děkuji za reakci.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    BUBLINKY: Hezky, klidne bych se spokojil s posledni strofou. Ja bublinkate limonady rad. Diky
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    V bytě

    kde jsem nikdy nebyla
    kam mě nikdy nepozvala

    a ona je jinde
    ona je v jiném městě
    které když nejsem zde
    společně žijeme

    a představujeme si Město
    s jejím bytem

    a často ani nemluvíme
    a přesto si ukazujeme pocity
    jako děti v příšeří sklepů
    svá přirození.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam