• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    KANAREK1
    KANAREK1 --- ---
    KONZUM23: ty jsi nějaký samonasírací :))

    Dáme šanci jiným a pokud by tě to opravdu zajímalo, tak mi třeba napiš.
    KANAREK1
    KANAREK1 --- ---
    KONZUM23: nn to není vůbec o tom
    KANAREK1
    KANAREK1 --- ---
    Barvy myšlenek

    Co udělat pro oživení obrazu z obrazů nejkrásnějších? Jak rozbušit srdce když jsem v království, kde vládne královna ledu? Jak dokázat být chladným, když po každém pohledu žárem vzplanu? Jak neplakat, když z ráje zbyla poušť? Jak přežít změnu zámku v malou celu? Jak nechtít odejít, když zbylo jen…


    do vzduchu může ruka udělat prázdné gesto. Prázdné gesto. Prázdné gesto je k ničemu, když v lesknoucím oku se odráží obraz krásnější Michelangelových v barvách, které by nevystihl ani Tizian. Ruce se natahují a chtěly by hladit, chtěly by zkoumat tvary, ale ten strach. Strach, který křičí „Rozplyne se! Rozplyne se a co pak?“. Před hadím kousnutím tedy ucuknu a jen sleduji zázrak, který křesťan netroufl by si připsat Bohu.


    Sleduji ho a pozdě mi dochází, že vlastně je už pryč, že na poušti zafoukal vítr a krajina je naprosto jiná. Snažím se všechno vrátit, tak jak to bylo včera. Před týdnem? Před rokem? Před lety. Písek nedrží a nastává větší chaos, v kterém dokáží žít jen šílenci.


    Šílence, ale není radno pouštět do galerií k sbírkám nejcennějším. Závidí um jiných a snaží se ničit. Vše ve svůj prospěch. Držet na řetězu tyto bestie. Co ale když se vám zakousne do srdce? Sroste s vaším já. Odřezat ji od sebe a vykrvácet? Co když obraz z obrazů nejkrásnějších miluje stejně jako vy. Ano k obrazu se otočíme pravou stranou. Neživena jednou sama odpadne.


    Mohu zase snít. Snít o nemožném. Snít o tanci s obrazem. Není to pošetilé? Chtít upsat duši ďáblu výměnou za jeden den, za pár okamžiků, kdy Mona Lisa vyšla zpoza skla a do ucha zašeptala, dnes se smíš dívat jen ty.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Spím tence, papírově

    Stodola je zastlaná senem
    a tvými vlasy.
    Pištím, když vidím myši,
    které se mě nebojí.

    Ty se však bojíš.
    Couváš a tichneš
    očima.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TILLIT: a proč to dáváš sem? Klidně to mohlo zůstat, kde to bylo...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Noc Kampy

    Noc Kampy je taková:
    voní. Je lačná.
    Pod okny rachtá uplynulý rok,
    noc Kampy je střízlivá,
    ovšem v ruce drží sklenku,
    dva v duchu už nazí přecházejí Most milenců,
    otřesné zámky a kolo na efekt,
    ostatně všechno je tu na efekt, i já,
    jen noc Kampy je pravdivá,
    protože bolest
    jako skoba vražená do boku platanu
    hrozí mízou.
    Tady nikdy nevřískají kočky, tady
    se veškerý hluk musí zrodit v plicích.

    Nejdřív saxofon, pak klavír.
    Ani jedno neladí s nocí Kampy
    přisátou mi k prsu, jež se teprv nalévá,
    dopravní značky vyhrazují místo
    před francouzskou ambasádou,
    to místo uhlazené vášně
    přerušují jenom spreje u Zdi,
    a noc Kampy, ta bestie zrozená ke zradě
    roztahuje nohy
    před prvním taxíkem.

    Šest opilých samců pokouší
    národní píseň,
    a smích, už zase ten smích,
    připomene život, který jsem kdysi minula
    bez povšimnutí.
    Noc Kampy projíždí kolem
    v autě se silným motorem,
    z okénka vyhazuje rady,
    protože vše lze dnes koupit
    na gaskoňském trhu.
    Vytrhané vlasy visí jako klobásy
    a už po nich šplhají psi
    k velké radosti noci Kampy,
    která se těší ze všech konfliktů.

    Jen jedno může zastavit noc Kampy,
    a její výstřelky, ty chvatně
    otevřené láhve zapomnění,
    všechny ty segwaye, jež se vymykají
    kontrole,
    a její jazyky vsunuté v tajných chodbách:
    úbytek tmy
    pod talířem svítání,
    tenké dlouhé nudle
    vypraného času.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Všechno je propršené

    I oči lidí na ulici
    všechno je propršené

    muž podpírá stařenku
    snad svou matku
    v šatovce barvy melty

    a tu vyplave vzpomínka
    na všechny mé mrtvé
    loďky
    které už jsem oplakala

    a v ten okamžik
    kdy i mé oči proprší
    ptáci z náplavky
    protnou řeku
    křídly
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    INKA

    Byla tak ráda že ho vidí
    seděla na pečlivě ustlaném spacáku
    všechno tak dokonale připravené
    k svému účelu

    Dnes
    světlo prošlo garsoniérou
    neboť je napsáno:
    sedmého všedního dne odpočneš

    MAEROR
    MAEROR --- ---

    ...

    mýlil jsem se

    noc propasírovaná
    přes bílé plátno nás neskryje
    ani ne
    ani
    věta bez tečky

    vlastně není nic potřeba umět nic nemožné

    smazat noc včetně všech interpunkcí
    znamená být
    uvnitř tvých myšlenek

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    BUBLINKY: ta radost je misty nemistne nepatricna...

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Rozsvěcují se lampy
    v různých výškách města


    ale já tě vidím
    na cestě od Líšnice k lesu

    Jak vlaješ

    v navátém prachu z polí
    tvé stopy
    jako pohlednice zdaleka
    a bez podpisu

    A jistě setrváváš za humny
    v navátém prachu z polí

    V navátém čase mezi námi.
    EVA_
    EVA_ --- ---
    Tak se omlouvám.:-) Už fakt jen do šuplíku.
    HANNA
    HANNA --- ---
    EVA_: "mé meče proti mému srdci"? ne.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    EVA_: aj. ou.
    EVA_
    EVA_ --- ---
    NATASHA: Zbytek radši do šuplíku. Zatím jsou to hrdelní zvuky.:-)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    EVA_: On je na Tebe hodný. Já na Tebe nebudu hodná. Je to takový památníček. A přitom, to, o čem píšeš (ha), je zřetelně něco Něco (ha) - takže, kruciš, to musí jít zajímavěji!
    Tak ale.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    EVA_: Ukončil bych to tou něhou.:) Ale vítej zpět.:)
    EVA_
    EVA_ --- ---
    Ahoj, lehkovážná prvotina po letech.:-)

    Mezi proudem slov
    pára nad mátou
    ztěžkla netušenou,
    notně vyplašenou
    prvně probuzenou
    něhou.
    Překvapení.
    Myslela jsem už,
    že není.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    na dražbě hornorakouských býků


    kávy pité za rozednění
    té černé co se teď aortami honí
    jedeme s valníky a řetězy

    pro kořist

    do rakous.


    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR:
    MAEROR: mně se to líbí. je fakt, že bych možná drobně přitesal a odstranil několik přebytečných písmen/slabik (tak, že by to nerušilo původní verzi, tedy celkem souhlasím s mumem), na druhou stranu závěr mě bere hodně :-)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam