BROZ1K: asi by to chtělo ještě pilovat a dopilovat, hele. problém je v tom, že "strach je jen slovo" je hrozně úderné, silné a stručné prohlášení, což je nakonec dobře, ale když se po něm příliš rozkecáš a začne to váznout, vlastně utopíš to, cos chtěl říct a číms to chtěl zdůvodnit.

Strach je jen slovo
cítíš ho, vnímáš a vnitřně prožíváš,
tohle umí jenom strach.

Jaký strach je nejhorší,
smrt, odcizení nebo snad provinění,
ne, to jen vlastní fantazie ti dává všechny tyto pomyšlení.

Vlastní fantazie, myšlenky,
tohle všechno umí,
a na samý pokraj deprese a zhroucení tě posílají.

Vypni vnitřní svět imaginace a zapoj rozum.

KONZUM23: Jo. Akvarel, rychle načrtnutý, bez zbytečných řečí.

BUBLINKY: Tady (zejm. část 1) vidím nadějný začátek něčeho příštího. Nový tón. Filmové vidění.

Při pohledu do koše hory děsu
jak válí se v hlubině skalp
zohaveného pórku

Vlásky smáčí v pytli od raviol
Je pozdě na rekviem
Igelit dusí
Čert to vem

Happy end
-----
Nebojím se čekat, nebojím se snít.
Odvažuji se kráčet, odvažuji se být.

Jak zjistím, která cesta je ta správná?
Jestli je to řeka a je splavná,
mám plout po a nebo proti proudu?
Jestli je to lesní úvoz,
mám jít vlevo nebo vpravo, aby to se mnou nešlo z kopce?
Nebo je to každá trať, kde nekladu si pod nohy otázky?

Nechám to být. Pardon, musím jít.
Nevím kam.
Ale jsem na to sám a svou duši vypustím,
až najdu sad, kde skví se jara květ.

ZMYJKA: taky mi to přijde silné, pěkný zážitek. - ještě zvažuji, zda otázka na úvod není navíc. - opakování má sice svou stupňovací cenu, ale zase ten verš z básně tak nějak trčí, taková bestsellerová grimasa, kontrastuje s nadhledem ostatních - vím, že záměrně, svým způsobem refrén. dopadá však jako "šrapnel". možná by stačilo jen jednou uprostřed. - anebo si jej zkouším představit odkládaný až na konec, tam by jej pointa zabalila do sebe. -

RICARDERON: Uvidíme. To záleží na Američanech, počasí a tak vůbec. Ale děkuju.
(i FIONORovi)

ZMYJKA: Tak doufám, že nakulíš další. Po dlouhé době něco, co se tu dá nejen číst, ale i dýchat.

BUBLINKY: chybí mi trocha zdravé agrese obedientních koček

BUBLINKY: Problém smysluplného zaznamenání milých věcí. Jde to těžko, chybí napětí, z výsledku pak mohou až trnout zuby (jako, po pravdě, zde).

RICARDERON: Viď? No jo, no. A máš pravdu, viděno zpětně.;)

...světlo, déšť, kotě, vrnění, motýlí kukla...
Kůůůdla, to je kombo!

26. 8. 2013

Padá světlo
do hodiny a půl deště
z youtube

kotě chodí kolem repráků
čmuchá a začíná vrnět

něžně
jako když se z kukly
klube motýl.

GRIMALK1N: Trefné.

Miluju tyhlety zdravě sebevědomé básníky (anglicky douchebags), kteří věnují nepoměrně víc úsilí obhajobě svého díla, než tvorbě samotné. Napsal jsem jim kdysi na totemu i básničku, kterou si dovolím repostovat i tady:

Takybásníkům

Prostě to napiš a neser se s tim
nablij to náhodně přes pár řádků
náhodná množina slov a vět
náhoda stvořila nás i svět
tak je dost dobrá i tobě, ne?

Každý ti jistě rád promine
rytmus a rýmy, co by ne
hlavně že je v tom ňákej cit
tak něco ucítěj a nechaj tě být

Dalo ti to dost práce napsat
(hodinku nejmíň, buď si jist)
musí to být těžký i číst - to dá rozum!
de přece, vole, vo sdělení, ne vo um

a vůbec, stejně tomu nikdo nerozumí
jak by moh', nechápeš to ani ty
a když budou mít pořád kecy
hraj to na city

I Hitler by svůj boj obhájil
tím ultimátním argumentem
fakt se s tím příliš neser
a per do nich sentimentem

Každičkou chybu, sebevíc velkou
obhaj, ať ví, tím
že na kost své duše obnažený
a nekonečně ukřivděný
zahlásíš: Já to tak cítím!!!