• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +1
    BROZ1K: Páni - ochota naslouchat, nevidíme ji tu často. To je prima. S takovou Ti každý rád nabídne pomoc.
    Pošli něco dalšího a uvidíš.

    Skoro každý člověk zkraje má téma a silný pocit, ale selhává třeba ve snaze "být jako básník XY".
    Pak postupně najde vlastní hlas a je to lepší a lepší.
    BROZ1K
    BROZ1K --- ---
    1 odpověď
    NATASHA: dám si na to pozor, děkuji
    BROZ1K
    BROZ1K --- ---
    1 odpověď
    FIN: děkuji za reakci a názor, s vlastní autorskou tvorbou ( především v oblasti poezie a prózy) začínám a jsem rád za každý názor, který mi v začátcích může pomoci :-)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    BROZ1K: Gramatické rýmy! Okamžitě básničku posílají do kategorie "začátečník".
    Čím dřív se jich zbavíš, tím líp.
    FIN
    FIN --- ---
    1 odpověď
    BROZ1K: asi by to chtělo ještě pilovat a dopilovat, hele. problém je v tom, že "strach je jen slovo" je hrozně úderné, silné a stručné prohlášení, což je nakonec dobře, ale když se po něm příliš rozkecáš a začne to váznout, vlastně utopíš to, cos chtěl říct a číms to chtěl zdůvodnit.
    BROZ1K
    BROZ1K --- ---
    2 odpovědi
    Strach je jen slovo
    cítíš ho, vnímáš a vnitřně prožíváš,
    tohle umí jenom strach.

    Jaký strach je nejhorší,
    smrt, odcizení nebo snad provinění,
    ne, to jen vlastní fantazie ti dává všechny tyto pomyšlení.

    Vlastní fantazie, myšlenky,
    tohle všechno umí,
    a na samý pokraj deprese a zhroucení tě posílají.

    Vypni vnitřní svět imaginace a zapoj rozum.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    +3
    Někteří lidé už neumějí zdravit
    když vejdou do místnosti

    a lipám na dvorku
    zatím jen místy světlá listí
    jakoby je někdo velice neopatrný
    pokapal peroxidem

    totiž na dohled od Města
    už lidé i zvěř žijí zimou
    a děje se to právě teď
    zatímco lidé i listy ve městech
    teprve světlají.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    KONZUM23: Jo. Akvarel, rychle načrtnutý, bez zbytečných řečí.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Tady (zejm. část 1) vidím nadějný začátek něčeho příštího. Nový tón. Filmové vidění.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    ±0

    Při pohledu do koše hory děsu
    jak válí se v hlubině skalp
    zohaveného pórku

    Vlásky smáčí v pytli od raviol
    Je pozdě na rekviem
    Igelit dusí
    Čert to vem

    BOTUL
    BOTUL --- ---
    Happy end
    -----
    Nebojím se čekat, nebojím se snít.
    Odvažuji se kráčet, odvažuji se být.

    Jak zjistím, která cesta je ta správná?
    Jestli je to řeka a je splavná,
    mám plout po a nebo proti proudu?
    Jestli je to lesní úvoz,
    mám jít vlevo nebo vpravo, aby to se mnou nešlo z kopce?
    Nebo je to každá trať, kde nekladu si pod nohy otázky?

    Nechám to být. Pardon, musím jít.
    Nevím kam.
    Ale jsem na to sám a svou duši vypustím,
    až najdu sad, kde skví se jara květ.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    1 odpověď+2
    Léto 1988

    Ohromný pan Brayer jde přes dvůr
    s levou ruku za zády

    „Zavři oči a nastav dlaň."

    A já je zavřu
    ale škubají mi v ostrém slunci
    neúmyslně podvádím škvírkou mezi víčky
    ruku mám nataženou
    jako králíka na háku
    snažím se necukat
    tisknu zuby
    koprním


    - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

    Smích tvůj i pana Brayera
    popohání slzy řinoucí se mi po tvářích
    jako vystrašený kočí

    Ve snech se mi vrací
    myší ocásky
    tolik podobné hadům
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    ZMYJKA: taky mi to přijde silné, pěkný zážitek. - ještě zvažuji, zda otázka na úvod není navíc. - opakování má sice svou stupňovací cenu, ale zase ten verš z básně tak nějak trčí, taková bestsellerová grimasa, kontrastuje s nadhledem ostatních - vím, že záměrně, svým způsobem refrén. dopadá však jako "šrapnel". možná by stačilo jen jednou uprostřed. - anebo si jej zkouším představit odkládaný až na konec, tam by jej pointa zabalila do sebe. -
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    RICARDERON: Uvidíme. To záleží na Američanech, počasí a tak vůbec. Ale děkuju.
    (i FIONORovi)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď
    ZMYJKA: Tak doufám, že nakulíš další. Po dlouhé době něco, co se tu dá nejen číst, ale i dýchat.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    2 odpovědi+12
    Izrael... léto před válkou

    Řekla sem ti už, že tě miluju?
    - nad střechou z porcelánu táhnou černé mraky -
    neprší.
    Když dýchám, chrčí mi v plicích rezavý řetěz.
    Tady je i země ostnatá
    jako dráty.
    Řekla sem ti už, že tě miluju?
    Vítr je tady horký a slaný a těžký.
    Neprší.
    Na pláži leží mrtvé ryby
    a nedá se tady chodit bosky
    - leda bys měl radost z bolesti,
    leda bys chtěl krví do písku...

    - až přijde příliv,
    nebude na tom už záležet -

    že neprší.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    BUBLINKY: chybí mi trocha zdravé agrese obedientních koček
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    1 odpověď+3
    NATASHA: Dávám vám oběma za pravdu a ač je mi stydno, nechávám text zde, aby bylo patrné, že se zde jen nepoplácáme po ramenou. ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY: Problém smysluplného zaznamenání milých věcí. Jde to těžko, chybí napětí, z výsledku pak mohou až trnout zuby (jako, po pravdě, zde).
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    1 odpověď
    RICARDERON: Viď? No jo, no. A máš pravdu, viděno zpětně.;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam