• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    SONNY1344: No, tomu se vyhnout nejde. Tím je třeba si projít. V podstatě jde o to, zda tomu podlehneš, nebo to překonáš. Tak měla znít otázka.

    Tvůj první text (ten inspirovaný Hrabětem) byl slibný. Fakt, že od té doby kvalita dramaticky klesá, je současně i odpovědí. Je potřeba hodně číst správné věci a vypěstovat si vlastní vkus i sebereflexi. Přitom, samozřejmě, není nutné přestávat psát. Právě na průběžném vývoji vlastního pohledu na texty, co jsi napsal, si mnohé uvědomíš. Jen je dobré se s tím nevytasit úplně všude. To zbytečně přinese trápení Tobě i čtenářům. V tomto duchu bych doporučil se řídit dočasně Vincentovou radou.

    A ještě jedno doporučení. Text, který je dnešní, je ještě velmi brzy publikovat. To, že jsi toho plný, patří k věci, ale nestačí. My se pak zákonitě trochu bojíme, aby to neskončilo mezi námi. Je třeba získat odstup a některý další den opatrně zjistit, zda to, co jsi při psaní cítil, má také potenciál se skrze báseň přenést na čtenáře. Nebuď ani překvapen, ani zklamán, až zjistíš, že tomu tak většinou není.

    V podstatě jde celý život jen o vnitřní souboj Tvého ega s okamžikem nejvyšší naléhavosti, ve kterém je člověk opravdu tvůrčí. Pokud zvítězí to druhé, máš šanci využít své možnosti a něčeho dosáhnout.
    SONNY1344
    SONNY1344 --- ---
    TOMASZ: rozumim, ale nevim, jak se jde vyhnout nemoci prvotin, ve 40ti pisu svy prvni basne, a jsem toho dost plnej... Tak treba dnesni, samy klise...
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    VINCENT_BU: Tady mě překvapuje, jak jako bys zužoval poesii na určitej typ poetik. Dvojtečky, výčty, opakování, "tiky" jsou jednoduchý, snad říkankovitý a "dětský", a co? Zrovna v danym případě pro mě spíš odlehčujou a "shazujou", vážnýho patosu zbavujou.
    BURKHAR
    BURKHAR --- ---
    Sonet pro neznámou

    Najednou v obrázku Tě vidím,
    pohnula vlka fotka zrakem!
    Není však třeba prát se s drakem,
    vlk přeje si být jako lidi.

    Nikdy jsem nebyl tolik plachý,
    vida obraz neznámé tváře.
    A plachá bude možná ona,
    vida - látka se všude páře.

    On není švec, švadlenu nechce,
    jehla a nit mu není tajem.
    Stačí mu déšť, pak mokrý domů.

    Chce ovšem spočítat Tvé pihy!
    A ujistit se tváře ducha,
    Že nejlíp je nám v stínu stromů.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    VINCENT_BU: Tak proto je dobře, že je nás tu s názory víc. Ona si to už přebere. :)
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    TOMASZ: rekvizity sice jsou "staré", ba dokonce i tón eposu voní knižností, mne však před takhle přímým odsudkem zdrželo aktuální poskládání obrazu, nemohl jsem mu upřít oživující posun. svěžejší druh ohlasové poezie. Argannah není bez citu.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    VINCENT_BU: Užitečné shrnutí některých oblíbených básnických nectností! Dodal bych, že "je-li třeba uvést výčet", pak asi už je taky třeba přestat psát a jít dělat něco užitečného. ;)

    Tam, kde se vyjadřuješ k textu, se rozcházíme. Mě to připadá upocené a účelově sešroubované ze starých divadelních rekvizit.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    SONNY1344: Nemoci prvotin. Patos, klišé. Ale -- možná jsem taky ovlivněn tou četbou -- je to ze života (i když mnozí nebudou souhlasit), má to směr a úžasnou sílu. Hrabě byl taky ještě trochu nezralej a možná v tom to bylo.

    SONNY1344: ...zatímco tohle je jenom srágora. Sorry. ;)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    VINCENT_BU: Děkuju za reflexi.
    FAERTIS
    FAERTIS --- ---
    Moje konvice
    ...
    Moje rychlovarná konvice
    jak už to tak bejvá
    je pomalá
    a neohřejvá.
    SONNY1344
    SONNY1344 --- ---
    A hned druhá, taky to šlo samo na prvni dobrou.

    Pro princeznu

    Pro princeznu
    mladou a krásnou
    krásnou a jasnou s drakem budu se bít
    a v turnajích vítězit a možná
    Možná jednou si mě všimne
    možná budu se jí líbit
    Ale kdo ví To víte
    princezny
    A já budu dál snít
    O krásném koni a třpytivé zbroji
    pro prince
    prince kterým nejsem
    A kterým nemůžu být
    Jsem jen žoldák cizích tajných sil
    Jen ti nejlepší se hodí pro princezny
    SONNY1344
    SONNY1344 --- ---
    Moje úplná prvotina těžce ovlivněná Blues pro bláznivou holku

    Pocta jednomu mladýmu básníkovi

    Posloucháš jazz na rádiu Mnichov
    a píšeš Nechceš být rušen
    Václave příteli půjdeme na rum do Reduty
    Já ten tvůj jazz nějak přežiju
    Kdybych tě znal dřív měl bych jazz rád
    Dneska mi toho musíš tolik říct
    Jdeme nocí poslední hnědý list javoru spadne
    v dešti do bláta
    Není potřeba psát o kráse
    ve ztracených láskách a ztracených existencích
    hledáš inspiraci
    V Redutě zavíraj skončíme v nonstopu kde na hajzlu
    dáme čáru fenmetráku a na baru další rum
    abys mi to stihl dopovědět A spoustu cigaret
    Tlustej spocenej výčepní nám řekne Hoši
    to jsou jen kecy
    Za světla půjdeme domů Dobrý den
    řekne bloňďatá copatá holčička
    s odrazkami na aktovce a bude se nás bát
    A pořád to zdaleka nebude všechno
    Půjdeš domů pustíš si sporák na zahřátí
    a zhasne ti plamen

    Příteli Václave další rum je na tebe
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    ("Fúzi" jsem odstranil, protože se mi přestala zamlouvat. Zkusím jinou.)

    Propast

    Poté, co každá cesta vedla na počátek
    kde nikdo není
    počátek a konec ničeho
    uvízlý v prázdnu po dveřích
    stokrát vyjádřená pravda
    se stává lží
    můžeme dál
    dál – kde to je?

    Nechtěli sdělit
    my však reagovali jak oživlí plyšáci
    poctivě na každý podnět

    Ze křivd ušité polštáře
    vycpávky útrpností
    věčně měknoucí
    věčně hladová zvěř

    Uříznout si hlavu bylo málo –

    Umírali jsme při vědomí
    že ani poslední tečka z nás neučiní
    neuvěřitelné zjevení
    lpěli jsme na svých detailech
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    ARGANNAH: mně se asi nelíbí ty repetice. celkově se mi v básních nezamlouvají, jsou svůdné a zrádné. instantní patos, ale zpravidla text poškozuje, než aby přidával na síle. dvojtečky jsou něco podobného. tváří se důležitě, zastavují, ukazují prstem, a přitom se text bez nich docela obejde. středníky jsou lepší, skromnější náhrada, je-li třeba pozastavit proud nebo uvést výčet. a do třetice vypravěčské tiky ("čti", "čti dobře", "a číst znovu"). báseň je moc křehká na podobné komandování. :). ale jinak nic ve zlém, vylíčený obraz má svoji hmotu, pohyb, vrstvy, něco se v něm děje. stál mi za opakované čtení (byť nevím, zda jsem četl dobře.)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    CICHLASOMA: Tak ty asi víš, že jsem srdcem především prozaik. A problém nás prozaiků je, že i v poezii prostě máme tendenci upřednostňovat obsah před formou. A podle toho to potom vypadá.

    (A s tou rytmikou máš pravdu. Bez ohledu na to, jak dlouho se s tím crcám, mi vždycky někde něco zůstane.)
    CICHLASOMA
    CICHLASOMA --- ---
    ARGANNAH: Mě tohle baví, ale předposlední strofu bych nějraději škrtl a pár veršů upravil rytmicky. :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    Zdá se, že nastal čas se tu zase pořádně pohádat...
    BURKHAR
    BURKHAR --- ---
    Spánky psů

    ***

    Oheň kamen a jinak ticho
    Psice chrní snivě
    Něco se jí zdá

    Zrychlený dech a tlapky v záběru
    Lov, ach Bogu, jak je to krásné
    Když šelma loví ve snu

    Čumák jen pomlaská
    Spokojený výdech
    A dál zas

    Něžně a pravidelně chrní
    Odměněna snem
    O úspěšném lovu
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BURKHAR: Osvěžující je ovšem ten český lipový motiv. :)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BURKHAR: Vida, kanji číslování! ;)

    S haiku je potíž. Aby to člověk napsal, musí přijmout úplně odlišné básnické paradigma, a je otázka, jestli vlastně skutečně a vnitřně chce. (Ať už si o tom myslí cokoli.)

    K haiku má nejblíž ta první. Je tam i náznak kiri. Obecně, jako trojverší, je to na mě už trošku patetické.
    BURKHAR
    BURKHAR --- ---
    Dám sem i takový haiku trio, jestli neva.


    * * *

    Odkvetlé lípy
    tolik čaje by daly
    čpícího prachem


    * * *

    Vy suché lípy
    sluncem spálené listy
    přeji vám vodu


    * * *

    Alejí spolu
    lipové holé větve
    tak jako tenkrát
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam