ITCHYHEAD: za mě lepší, jenom (a teď trocha Tomášova pedantství) tam chybí to, co mají krátké a většina delších básní společné - rytmus. Na výběr je jich x, ale obecně platí, že ho musíš držet, aby to bylo, takříkajíc, křupavější:
Dva chromí jezdci
snědli své koně
před koncem cesty
- zemřeli hladem
Obecně, když jsem tak ještě večer přemýšlel o té předchozí - tohle je ten typ básniček, co člověk píše konkrétní osobě, ne do pléna. Tam dávají obrazové pocitovky mnohem větší smysl - jako součást korespondence nebo vyznání. A dobrá rada na závěr - bacha, ať tyhle věci nenajdou tvoje děti, nutí pak své partnery, aby jim taky psaly básničky jako jejich fotr svým ženám ;)