MEANKITTY11: ale to je dobrá zpráva. Obyč solí můžu solit kolik chci a tělo si jí nevezme :)

MEANKITTY11: To mi připomnelo tohle s Vankem.

Neobyčejná sůl. Když je drahá, bude asi zdravá! - MALL.TV | Seriály, pořady a filmy zdarma
https://www.mall.tv/rozum-v-troube/neobycejna-sul-kdyz-je-draha-bude-asi-zdrava

NATAKA: No, já, profesí analytik s několika semestrama lingvistiky navrch, k tomu můžu říct jen tolik, že pro mě věta o třech různých významech nemůže už z principu přesně popisovat. Nehledě na jazykovej systém se přesnost vyjádření a mnohovrstevnatost z mýho pohledu prostě vylučujou.
Souhlasím s užitečností více úhlů pohledu, v mojí práci je to třeba extrémně užitečná věc, ale pokud jde o zrovna o vědu a lékařství, klidně i tu psychiatrii, opět tady narážíme na můj materialismus - člověk pro mě není víc než extrémně složitej biologickej stroj. Všechno, co je "spatne" je podle mě vystopovatelný až k biochemii mozku. Od těžkejch psychiatrickejch onemocnění až k nějakejm traumátkům že zlý pani učitelky ve školce. Mluvíš o ochotě porozumět východním pohledu a já tvrdím, že to není potřeba. Snad to maj i správně, ale kolem je takovýho balastu o energiích a podobně, že to je pro mě na úrovni kyvadýlek a orgonitu. Proto bych to tady ukončil, protože bychom se jinak zacyklili. Nicméně díky za debatu :-)

NATAKA: A v čem vlastně vidíš přínos východních filozofií pro psycho-lidi?

SALVATOR: život je však plný kompromisů a nejde dělat všechno skvěle a přínosně pro všechny - je třeba volba - co dělat s nasazením největším a kde trošku ubrat. Karma není jen nějaký vnější koncept - taky vede a ukazuje cestu - svým tlakem donutí k volbě. Nejde být najednou vrcholový sportovec, sexy manžel, skvělý táta, bavič davů, úspěšný manažer, umělec i filozof... z tohoto pohledu není karma žádný blbý trest, ale každodenní vodítko pro člověka, aby věděl kudy dál a řešil co má.

SADAKO: chodí k doktorovi.
Tady ve městě byl kardiolog, který v téže ordinaci provozoval i čínskou medicínu za prachy. 60 let, nádor na mozku, do půlroku konec.
A taky tu paní doktorka založila homeopatickou ordinaci, 500 kč konzultace. Pak dostala rakovinu prsu a dle všeho jí operace a chemiterapie byla dobrá. Zatím žije. Má syna po mozkovém infekčním onemocnění, který je duševně mimo a 30 let ho nikdo nedokáže dát do přijatelného stavu. A nikomu to není divný.

racionální přístup je dobrý por jednotlivce, který si to zvolí sám, tu zodpovědnost za sebe. Kdyby si všem tlouštíkům typu Růžičkovi dokázala do mozku dostat sdělení, že si za nemoci mohou sami, včetně infarktu a rakovinu, naskáčou hromadně z mostu.

SALVATOR: Zaregistroval jsi články, jak Viewegovi rupla aorta a on kolem sebe házel větami "Proč se to stalo mně, když přispívám na UNICEF?"

Krásný příklad takového uvažování. Dělám dobré věci -> jsem odměňován X dělám špatné věci -> jsem trestán. Tento princip se objevuje ve spoustě náboženských systémů, včetně těch, co jsou zadrátované/ internalizované v národech indoevropského typu. Je nějaký řád. Když děláš dobré věci a pak se ti stane něco ošklivého, tak buď
1) řád nefunguje, jak by měl, či se dokonce hroutí = PANIKA, DÉMONIE, NENE!
2) jsi udělal něco špatně = uff, tak to zkusím napravit
3) děje se to za nějakým vyšším účelem = eee... tak jo, asi trpím, ale nic nerozvracím, cajk

A nemoci byly velmi často popisovány jako trest/posedlost/napadení atd.
Jako ono je na druhou stranu trochu naivní čekat, že z lidí blbých 150 let vědeckého ateismu (počítáno +/- od Darwina) vyklepe uvažování, na kterém stáli tisíce let předtím. A on i ten viktoriánský racionalismu či šířeji evropské osvícenství bylo za mě třeba ultimátně WTF. Víru v bohy (boha) nahradilo vírou v rozum.
A že třeba já nebo ty tohle zřejmě už nemáme ani intenalizováno - já sebe sama v tomto ranku považuju ze všeho nejvíc za aberantní exemplář, vesmíru na nás vůbec nezáleží a je to tak dobře je přesvědčení, které velké spoustě, jakkoli jinak materiálisticky orientovaných lidí, nedělá vůbec dobře.

NATAKA: Tak tomu i docela rozumím. Ale nějak si svoji činnost nepotřebuju vysvětlovat externíma konstrukcema zvenčí. To, co dělám, dělám proto, že to je v lepším případě přínosný pro někoho jinýho, nebo aspoň pro mě, přičemž kdyz už to není přínosný pro jiný, aspoň nikoho vědomě nepoškozuju. To mi bohatě stačí. A nemám ani pocit, že na rozlišení dobrýho a špatnýho bych měl potřebovat nějakej kodex. Prostě něco I'm druhým to, co bych nechtěl, aby činili oni mě. Zatím sem s tím vystačil :-)
Zároveň ovšem chápu to, co říká Sadako - pokud někdo vnímá třeba nemoc jako trest (i když nevím, proč), pak potřebuje nějaký vysvětlení, protože má zakotveno, že trestu předchází provinění.

SALVATOR: Je to způsob kategorizace/klasifikace. Imho se tam projevuje určitě mimo jiné lidská hrůza z biologického zániku, touha po vydělení se z přírody. Vyšší řád kromě dalšího říká, že i když to fyzické zemře (jako všechno tělesné), je zde (pře)trvání a celý obraz, v němž pozemské pinožení nevypadá tak WTF.
Eliade to nazýval "nostalgií po ráji" a touhou lidských bytostí žít v přítomnosti věčnosti (božských bytostí = moci), v onom čase, který je věčný, nikoli v čase historickém. Což taky může vycházet z toho, že přesně po tomhle toužil sám Eliade, wtz, on byl takový... roztomilý universalistní romantik.

Nicméně, já bych to fskutčnosti za až tak extra zabrušování nepovažovala, protože je docela zajímavé vzít tenhle úhel pohledu a podívat se jím na pití Sava a podobné blbnutí.
Když jsi nemocný a podstupuješ nějakou léčbu, tak to buď zabere, nebo ne, moc jiných možností není. Můžeš to pochopitelně dojebat nebo vylepšit tím, jak se během té léčby chováš (chlastat na žloutenku bude asi velký špatný), ale v zásadě před tebou stojí nemoc, která se ti stala bez toho, že bys něco špatného udělal (pomiňme teď následky životního stylu), je nesmyslná, nepochopitelná, je to trest, před kterým ale nebylo provinění. Jsi v jistém smyslu bezmocný, najednou jsi v démonii, kde přestala platit pravidla, která vnímáš instinktivně (špatné věci se dějí zlým lidem etc.), chaos tě vezme po hlavě.
Jasně, ty ne, ale očividně ne úplně malé procento lidí to může vidět i takhle. Ten čurák se Savem je schopen si z prstu vycucat nějaké odpovědi, které to zasadí do smysluplného rámce, jakkoli to nám přijde WTF (zlé farmafirmy, spiknutí iluminátů, PARAZITI!!! atd.) a nabídnout postup, který do něj zapadne a dá pacientovi do ruky možnost to ovlivnit - naprosto iluzorní, ale to je pro tenhle případ irelevantní. Pokud se to podělá a ty umřeš, tak si za to můžeš sám, dost sis neleštil karmu a Savo jsi pil za novoluní a ne za úplňku, takže chcípneš, ale to je v pořádku, protože to nebyl CHAOS, ale tvoje NEDODRŽENÍ ŘÁDU. Iluzorně se tak přesunutím viny na pacienta odstraňuje jeho pocit bezmoci vůči něčemu neovlivnitelnému; už je to selhání sebe sama, s čímž se člověk asi vyrovnává o něco lépe než s poryvem náhody.

Asi mi na to chyběj buňky, ale tuhle potřebu vyššího smyslu/řádu vážně nepobíram. Přesvědčení o tom, že všechno je chaos, entropie nás všechny semele a Bůh je mrtvej pro mě znamená volnost a svobodu. Ale to už zabrušujume od pití sava hodně hluboko do teologie.

MAR_TINA: Učení o reinkarnaci je jedním paradigmat, skrz které člověk vidí svět a naplňuje ho smyslem. Věci se nedějí chaoticky a bez příčiny, ale stojí za nimi nějaký vyšší řád.