a jelikož se Asimov odkazuje ja další esej, hned ji sem hodim, ať navazuje (přestože v knize nejsou za sebou)

Isaac Asimov
Spojené inteligence

V eseji "Naše inteligentní nástroje" jsem nastínil možnost, že roboti by se mohli stát natolik inteligentními, až by nás nakonec byli schopni nahradit. S nádechem cynismu jsem podotkl, že vzhledem k trestnímu rejstříku lidstva by to vlastně mohla být docela dobrá věc.
V dnešní době se roboti rok od roku stávají stále důležitějšími a nenahraditelnějšími v průmyslové výrobě a třebaže - co se inteligence týče - jsou zhruba na úrovni idiotů, rychle se vyvíjejí.
Možná bychom se v tom případě na onu záležitost s nahrazením lidstva roboty (či vlastně počítači - které jsou skutečným řídícím mechanismem robotů) měli dívat zcela jinak. Výsledek samozřejmě závisí na tom, jak inteligentními se počítače stanou a zda budou o tolik inteligentnějšími než my, aby nás mohly považovat přinejlepším za své domácí miláčky a v nejhorším případě za dotěrný hmyz.
Inteligence patří mezi věci zcela obyčejné, takové, které lze měřit pomocí pravítka nebo teploměru (či v našem konkrétním případě pomocí inteligenčního testu) a pak je vyjádřit pouhým číslem. Pokud inteligenční kvocient průměrného člověka činí 100, pak v okamžiku, kdy průměrný počítač dosáhne na stupnici IQ 100 bodů, nastanou nám vážné problémy.
Ačkoliv, funguje to vůbec takovým způsobem? Tak těžko vystihnutelná vlastnost, jakou je inteligence, zajisté má své vlastní široké spektrum; jinými slovy - dá-li se to tak říci - existují odlišné druhy inteligence. Předpokládám, že jistou inteligenci si vyžaduje úkol napsat souvislý esej, zvolit správná slova a uspořádat je vhodným způsobem.
Také mám za to, že patřičnou inteligenci si vyžaduje úloha obeznámit se s nějakým složitým technickým zařízením, zjistit, jak funguje a jak by mohlo být vylepšeno - či opraveno, kdyby přestalo pracovat. Co se psaní týče, troufám si říci, že moje inteligence je nesmírně vysoká; ovšem s ohledem na jakékoliv řemeslnické a technické práce je povážlivě nízká. Čím v tom případě jsem - géniem či idiotem? Odpověď zní: ničím.
Jsem prostě jen dobrý v jedněch věcech a nejdou mi jiné - a to platí o většině z nás.
Zkusme se zamyslet nad původem inteligence - jak lidské, tak robotí. Lidský mozek je tvořen převážně bílkovinami a nukleovými kyselinami; je výsledkem evoluce tři miliardy let dlouhé a hnacími silami jeho vývoje bylo přizpůsobení a přežití. Počítače, na druhé straně, jsou vyrobeny převážně z kovu a elektronických součástek; jsou výsledkem zhruba čtyřicetiletého vývoje, jehož hnací silou byla touha člověka uspokojit své vlastní potřeby. Pokud existuje mnoho aspektů a druhů lidské inteligence, není už předem zřejmé, že inteligence lidí a robotů se od sebe budou diametrálně lišit už jen proto, že vznikly a vyvíjely se za velmi odlišných okolností a pod náporem rozdílných hnacích sil, a že jejich podstatou jsou zcela neporovnatelné materiály?
Mohlo by se zdát, že počítače, dokonce i ty poměrně jednoduché a primitivní, jsou v některých ohledech výjimečně dobré. Mají rozsáhlou paměť, ze které dokáží bleskurychle a neomylně vyvolat příslušná data, a také jsou schopny provádět povážlivá množství aritmetických operací, aniž by se unavily nebo dopustily omylu. Pokud by měřítkem inteligence měly být tyto schopnosti, pak jsou počítače již mnohem inteligentnější než my. Právě proto, že nás v tomto ohledu natolik převyšují, využíváme je množstvím nejrůznějších způsobů a víme, že kdyby všechny najednou přestaly pracovat, došlo by k bezprostřednímu zhroucení světové ekonomiky.
Tyto schopnosti však nejsou jediným měřítkem inteligence. Ve skutečnosti přikládáme tomuto druhu inteligence tak malou váhu, že bez ohledu na to, jak rychlý počítač je a jak ohromující jsou jeho řešení, vidíme v něm jenom přerostlé logaritmické pravítko bez špetky inteligence. Co se inteligence týče, lidskou předností se zdá být schopnost vnímat problém jako celek, přijít na jeho řešení díky intuici a jasnozřivosti; chápat nové kombinace; přicházet s novými tvůrčími nápady. Že by nešlo naprogramovat počítač, aby dokázal to samé?
Pravděpodobně ne, protože nevíme, jak na to.
Mohlo by se tedy zdát, že počítače lze vylepšovat z hlediska jejich omezené, krátkozraké inteligence a lidé (díky zvyšujícím se vědomostem a pochopení tajemství mozku, jakož i vyvíjející se technologii a genetickému inženýrství) se mohou zdokonalovat ve svém vlastním širokém spektru neohraničené, jasnozřivé, "dalekozraké" inteligence. Každý druh inteligence má své výhody a pokud zkombinujeme inteligenci lidskou a robotí - přičemž každá by zaplňovala mezery a kompenzovala slabá místa té druhé - mohli bychom se ubírat kupředu tempem mnohem rychlejším než každá z těchto inteligencí izolovaně. Nepůjde přitom o soupeření nebo vystrnadění jedné druhou, ale o spojení inteligencí, fungujících v rámci přírodních zákonů mnohem výkonněji, než by to dokázala každá z nich samostatně.

tak jsem narazila konečně na ty Asimovy eseje o robotice, začnu tím asi nejvíc se vztahujícím k našemu tématu, ale postupně je sem asi dám všechny. takže zde je první:

Isaac Asimov
Naše inteligentní nástroje

Roboti nemusí být příliš chytří, aby byli dostatečně inteligentní.
Byli bychom navýsost spokojeni, kdyby robot dokázal plnit jednoduché příkazy a vykonávat domácí práci, nebo rutinním, neustále se opakujícím způsobem řídit primitivní stroje.
Zkonstruovat robota není snadné, protože pokud má mít alespoň přibližně lidský tvar, musíte do jeho lebky instalovat velmi kompaktní počítač. A vyrobit dostatečně složitý počítač, stejně kompaktní jako lidský mozek, je také nesmírně obtížné.
Ovšem pomineme-li roboty, nač si lámat hlavu s výrobou tak kompaktního počítače? Součástky, které tvoří počítač, jsou stále menší a menší - od elektronek přes tranzistory k nepatrným integrovaným obvodům a silikonovým čipům. Jak by to asi dopadlo, kdybychom za použití těchto miniaturních součástek vyrobili "supersložitý" umělý mozek?
Příliš velký mozek by nakonec začal ztrácet svou výkonnost, protože nervové impulzy by se nepřenášely dostatečně rychle. Dokonce i ty nejrychlejší nervové impulzy cestují rychlostí pouze okolo 3,75 mil za minutu. To znamená, že nervový impulz dokáže urazit vzdálenost z jednoho konce mozku na druhý za jednu čtyřistačtyřicetinu sekundy, ovšem v mozku devět mil dlouhém, umíme-li si takový vůbec představit, by nervovému impulzu trvalo překonat vzdálenost z jednoho konce na druhý 2,4 minuty. Veškeré přednosti tohoto enormně velkého mozku by přišly vniveč díky dlouhé době potřebné k předání a zpracování informací.
Počítače však využívají elektrické impulzy, které se pohybují rychlostí převyšující 11 milionů mil za minutu. V tomto případě by jedna čtyřistačtyřicetina sekundy byla potřebná k tomu, aby elektrické impulzy překonaly vzdálenost z jednoho konce na druhý v počítači, který by měl 400 mil na šířku. To znamená, že dokonce i počítač velikosti asteroidu by dokázal zpracovávat informace stejně rychle jako lidský mozek.
Zkusme si tedy představit počítače konstruované ze stále dokonalejších a miniaturnějších součástek, stále složitěji a důmyslněji mezi sebou propojených, a představme si také, že jsou stále větší a větší. Nedopadlo by to nakonec tak, že počítače by byly schopné zastávat veškeré funkce lidského mozku?
Existují teoretické hranice, omezující inteligenci počítače?
Nikdy jsem o žádných neslyšel. Mám dojem, že pokaždé, když se nám podaří vtěsnat do daného prostoru větší množství složitějších součástek, získáme dokonalejší počítač. A stroj, který dokáže víc, získáme i tehdy, když při zachování stejné hustoty a složitosti součástek na daný prostor vyrobíme větší počítač.
Až nakonec dokážeme zkonstruovat počítač dostatečně složitý a dostatečně velký, proč by nemohl dosáhnout lidské inteligence?
Vždy se najdou lidé, kteří nevěřícně zavrtí hlavou a namítnou: "Ale jak by počítač mohl například složit velkou symfonii, vytvořit vynikající umělecké dílo či přijít s převratnou vědeckou teorií?"
A já vždy odolávám pokušení odpovědět na jejich otázku další otázkou: "A vy to snad dokážete?" Ano, jistě, jsou lidé s inteligencí průměrnou a jsou mezi námi géniové. Jejich genialita je ovšem dána pouze jistým, velmi složitým uspořádáním atomů a molekul v mozku.
Jejich mozky v sobě skutečně neskrývají nic jiného než jen obyčejné atomy a molekuly. Pokud bychom stejně složitým způsobem dokázali uspořádat atomy a molekuly v počítači, byl by stejně inteligentní jako kterýkoliv lidský génius; a skutečnost, že jednotlivé součásti by nebyly tak drobné a jemné jako ty v lidském mozku, by bylo možné kompenzovat většími rozměry.
A zas už v duchu slyším námitky: "Počítače ale přece dokáží dělat jen to, k čemu jsou naprogramované."
Odpověď zní: "To je pravda. Lidské mozky ale také dokáží jenom to, k čemu jsou naprogramované - svými geny. Součástí naprogramování mozku je schopnost učit se, a tato schopnost by byla i součástí komplexního naprogramování počítače."
Pokud tedy dokážeme zkonstruovat počítač stejně inteligentní jako člověk, proč by vlastně nemohl být ještě inteligentnější?
Vskutku, proč ne? Možná právě toto je podstatou evoluce. Tři miliardy let trvalo, než v důsledku nahodilého vývoje atomů a molekul konečně došlo ke vzniku druhu natolik inteligentního, aby dokázal další krok ve vývoji učinit během staletí či dokonce pouhých desetiletí.
Teprve pak se věci skutečně mohou dát do pohybu.
Pokud se ale počítače stanou inteligentnějšími než lidé, nemohlo by se stát, že nás zcela nahradí? A proč by nemohly? Možná by byly stejně laskavé, jako jsou inteligentní a prostě by naši rasu nechaly v klidu vyhynout. Možná by si nás držely jako domácí mazlíčky nebo by pro nás vyhradily rezervace.
Zamyslete se také nad tím, co v současné době provádíme sami sobě - všem živým bytostem a planetě, kterou obýváme. Možná už nastal čas, abychom byli nahrazeni. Možná, že skutečné nebezpečí spočívá v tom, že nestačíme vyvinout dostatečně inteligentní náhradu dřív, než bude příliš pozdě.
Zamyslete se nad tím!

Tuto úvahu čtenáři předkládám pouze jako jedno z témat k zamyšlení. Se zcela jiným názorem přicházím v eseji "Spojené inteligence", který najdete dál v této knize.

KAKAO23: takove odlehcene a sem tam vtipne

MOD_A: tak trochu poštuduj, mimoni:)
Umělá inteligence – Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Um%C4%9Bl%C3%A1_inteligence

MOD_A: no trochu mimo, slovo "inteligentní" se dneska používá v marketingu na kdeco a znamená to, že je to šikovně naprogramovaný a vyrobeny, umí to spoustu užitečných věcí. My tady ale mluvíme o jiné inteligenci:)) Překvapivě nemusí být ani tolik užitečná, jako hlavice na topení a přesto je jim nadřazená :))

Budoucnost patří kyborgům, ne kmenovým buňkám, říká neurochirurg Beneš - iDNES.cz
http://zpravy.idnes.cz/mozek-micha-benes-chirurgie-df8-/domaci.aspx?c=A141106_202536_domaci_hv