ja jenom zas nahodim aldort, ktera to komentuje tak, ze decko je v zasade schopne regulovat samo svoje potreby (jidlo, spani, hry, ... co ja vim) krome dvou veci: junk food (kokina, ...) a junk media (videohry...). Ze se opakovane setkava s tim, ze decka upadaji do zavislosti, protoze na takovy prival odmen proste nejsme evolucne pripraveni (shanet cukr a shanet pribehove/vizualni zabavnost (ci jak to rict) bylo dlouhou dobu ohromne tezky a jsme vybaveni po tom skakat jak muchy na lep)

Já jsem v tomhle trochu radikální a asi konzervativní, takže Ladě zatím nepouštím vůbec nic a ani obrázky na mobilu nebo tak, ji nedávám. I když vím, že by se jí to asi líbilo, protože kdykoliv je zapnutá televize, tak hned zbystří a kouká na to zaujatě, ale já ji s tímto nechci konfrontovat tak brzo a jelikož jsem s ní celý den doma na mateřské, tak se jí snažím věnovat co nejvíce a domácí práce,vaření atd. krásně stihnu během jejího spánku (musím ale podotknout, že spí celkem dost a pravidelně). Samozřejmě až bude větší, tak jí pohádky v telce budu pouštět, ale vždy se na to budu snažit koukat s ní a budeme to brát jako rodinnou záležitost - večer je pohádka, budeme se na to všichni společně koukat, popovídáme si o tom, probereme to atd., prostě společná chvilka... (možná si to maluju moc idylicky a ve finále to bude uplně jinak, ale zatím to takhle prostě cítím a ráda bych to tak praktikovala) ale dětské tablety a podobně, to se mi teda moc nelíbí, nejvíc nebezpečné mi na tom přijde ta závislost,kterou si na tom dítě tvoří (a nejen dítě, to víme asi všichni...:-)

STAROJDA: Já teda musím říct, že 7 měsíců mi na takhle časté sledování "televize" (byť v různých moderních podobách) připadá hodně brzo. V té době jsem dítě zabavovala hračkami, papíry ke škubání, nádobím a podobně. Prostě věcmi z reálného světa. Displeje dostala cíleně k dispozici asi v roce a půl, nejdřív v podobě jednoduchých batolecích her na tabletu (pasivní sledování ji v té době nebavilo), které jsem občas využívala k získání klidu na nějakou práci, protože to bylo pro ni nové a zajímavé a jiné hračky nějak nefungovaly. Z těch jednoduchých už vyrostla a nebavily ji, ty složitější ještě nezvládala sama a vhodný mezistupeň jsme nějak nenašli. Pak se seznámila s pohádkami typu Večerníček (nejoblíbenější je samozřejmě Krtek), už se na ně vydrží dívat dlouho, ale my se snažíme je dávkovat. Zvykla si na jednu krátkou pohádku před spaním, to dodržujeme jako rituál. Jinak to sami od sebe nepouštíme,spíš tak nějak reagujeme na poptávku - někdy kladně (a když máme čas, díváme se spolu a komentujeme), někdy nabídneme jiný program. Prostě tak nějak rozumně. Oba s mužem používáme hodně počítač i tablet, dcera to samozřejmě vidí a já se nehodlám tvářit, že to neexistuje. Naopak bych ji ráda naučila, jak s tím zacházet správně, protože dneska je to prostě běžná součást života a patří to k základní gramotnosti.

STAROJDA: my to nedelame. Poustime vyhradne naprosto nudna videa (napr amatersky zaznam jak cernosti bubnuji, kde neni zadny strih a nic, jen proste cernosi mlati do bubnu) a vyhradne spolecne s nim na to koukame. Nebo ma rad grow videa jak rostou houby.

Animovane veci ktere decka hypnotizuji bych poustela nejdriv od tri let a to jeste tezko rict jak moc. Pripada mi prehnane ze hodinu denne zena musi umyvat nadobi a pripravovat zeleninu; to bych tu zeleninu pripravovala na zemi spolecne s ditetem a na nadobi koupila mycku.

Nicmene je to jen muj pocit, poradne studie jak media pusobi na male decko jsem poradne nenasla, jen sama varovani, ze to asi je fakt dost blbe. Logicke mi prijde vysvetleni s tou "hypnozou" jak pises, tj. neco ve smyslu ze normalne kdyz Homo sapiens chce dosahnout nejakeho sveho cile / zazit odmenu ze neceho dosahl / vyleje se mu dopamin do centra odmeny, tak se kvuli tomu musi nejak soustredit, nejak aktivne poskladat telo a mysl do urciteho vykonu (napr. vhodit kosticku do vkladacky nebo co ja vim). Ale koukat na hypnotizujici obrazky, to je vlastne extremne pasivni slast-slast-slast-slast-slast - kazdou vterinu se tam stane neco zajimaveho, aniz by dite pro to cokoliv udelalo nebo to jakkoliv ovlivnilo. Obava je, ze zjisti ze takhle to taky jde, a tezce mu poklesne motivace dobyvat se k "odmenam" nejak aktivne

jestli jsem srozumitelna

Ahoj šťastným rodičům :). Sem si říkal, že bych si mohl booknout nějaké nové auditko s něčím co mě plně zajímá a koukám že je tu toto, docela nové a sympatické.

TORUVIEL: tak to je slusny!

jinak vcera jsem slysela muj nejnovejsi top #1 antihit: Jak udrzet dite v postylce samo v pokoji: rikaji mu, ze ve skrini je bubak a jestli dite z te postylky vyleze, tak po nem skoci.

Obcas mi fakt zustava rozum stat. Ale jiste timpadem rodice maji vecer klid...

YMLADRIS: dostatecne dobra v cinnosti, ktera ale presto obsahuje urcity stupen vyzvy - na kterou clovek odpovi, dokaze (vetsinou) neco noveho. Takze to cloveka bavi natolik ze ho cinnost uplne pohlti (za predpoladu ze neni rusen zvenci) a po skonceni ma pak takovy ten fajn povznasejici a uspokojujici pocit "dobre vykonane prace" a zaroven je pritomno pozitivni sebehodnoceni. Coz jak pises dusevne nabiji. V takovem rozpolozeni je pak vetsina lidi vcetne deti vlidnejsi, otevrena spolupraci a naslouchani druhym.

WITCHIE: presne, tak jsem na to monte vlastne padla: vedela jsem ze mne osobne v zivote nejvic pomaha flow -- vic nez konzum, myslenky, nebo cokoliv jineho, vic mne nabiji a stava mne vyrovnanou a laskavou, kdyz se mi dari dostatecne "dobra" cinnosti. A kdyz mi doslo ze to je presne ta polarizovana pozornost dle montessoriove, rekla jsem si oho s tou zenou jsem kompatibilni

oblibeny obrazek