STAROJDA: uprimne, jsem trochu nekde jinde. Stravila jsem uz dost casu resenim lidi, vztahu, sebezpytovanim, a tak nejak uz vim jak se chovat ke svymu okoli, jak nastavit hranice lidem ktery me nerespektujou apod. Nepotrebuju se k tomu cvicit v klubu na nyxu o tematu, ktery s tim nesouvisi jen okrajove (coz pripoustim ze ano, protoze ty lidi co zminujes casto muzou ci chtej zasahovat do vychovy).

Nejde o klepani po zadech, uz jsem to psala: jde o sdileni informaci a inspiraci. Co nasli/vykoumali jini bych treba ja koumala jeste nejakou chvili = usetreni casu a energie & drivejsi vyreseni urciteho problemu. Ten balast okolo tohle jen komplikuje/zahlusuje.

WITCHIE: je to výborná praxe na tchýně a rodinu obecně. Internet a nyx můžeš kdykoliv vypnout, smazat, odhlásit se a tak, ale rodinu nevypneš! Takže když si tady procvičíme rétoriku proti konvenčním vychovatelům, tak o to lépe budeme moci diskutovat se vými blízkými.

Když už mluvíš o plýtvání času a energie, tak za to se dá považovat i diskuze mezi námi alternativci :). To si právě jen klepáme po zádech, jak jsme dobří a semtam si jen něco doladíme v našem osobním přístupu.

STAROJDA: jenomze se na to uplne zbytecne plytva cas a energie. K cemu? Odpurce se stejne nenecha presvedcit, takze clovek nicemu neposlouzi, a na co se obhajovat, k cemu to ma byt? Mne je uprimne srdecne jedno, co si kdo o mym pristupu mysli; co me zajima je sdilet, inspirovat se a inspirovat druhe, at uz v obecne rovine nebo pri reseni konkretnich situaci, ovsem na zaklade spolecneho vychodiska ze respektujici pristup funguje, muze ci ma fungovat. To ostatni povazuju za ztratu casu, resp. na to tu uz je x klubu, jak jsem uz rekla. Kvuli tomu nepotrebuju chodit do dalsiho.

Jako by tu klubu o "normalni" vychove nebylo uz xx :)) nechapu, co zastance toho konvencniho proudu "dite si ma zvykat na samotu" a "nevim jak jinak vysvetlit diteti ze to nema delat nez ho placnout" a "mam taky narok na svuj zivot a dite me nebude omezovat" vede k tomu chodit do dalsich a dalsich klubu ktere se zcela zrejme snazi probirat pristupy ktere jim nesednou, a donekonecna tam opakovat jak tyhle "alternativni" pristupy jsou nevhodne a nemuzou fungovat atd atp. Tak do tech klubu nelezte a chodte tam kde vam vsichni potvrzuji jak to delate spravne ne ( a vubec, kdyz jste tak presvedceni o tom ze to delate spravne, tak proc o tom potrebujete debatovat, co tu vlastne hledate za inspiraci?)? Opacne to funguje taky, bez vyjimky vzdy kdyz v tech konvencncih klubech o materstvi a vychove nekdo zmini jako reseni na nadneseny problem respektujici pristup tak ho ostatni diskutujicic vystipou jako smesneho hlupaka co nic nevi protoze bud nema zkusenosti nebo ma moc hodne dite.
Byla bych fakt rada, kdyby existoval aspon jeden klub, kde by naopak meli jiste zazemi ti, co jsou z tech ostatnich klubu takto vystipavani, misto toho, aby zastanci konvencnich pristupu k vychove zamorili dalsi klub a diskuze se i v nem opet redukovala na "ne to nemuze fungovat, je to nesmysl, neni to potreba, moc badate, nasi se s nama taky neparali, blabla".
Jediny reseni jak nevycerpavat lidi co chteji s detmi zit s respektujicim pristupem temito zbytecnymi debatami je asi zprivatnit klub/zalozit privatni, jinak to asi mozny neni, ostatnim je to proste prilis trnem v oku aby prestali mlejt porad tu svoji stejnou pisnicku.

Tak GAISAKA si založil vlastní diskusi o výchově. Mám tak pocit, že se chce utvrdit v tom, že oni vychovávají dítě normálně.

GAISAKA: Facana dvouletýmu dítěti a mluvit o něm jako o psovi - za mě přes čáru. A myslím, že i jinde s tím asi taky moc nepochodíš Mně to "normální" nepřipadá.

YMLADRIS: Tuhle metodu jsem zkusila jednou a vzdala po prvních dvou zařváních...já na to prostě nemám (řev dítěte je pro mě psychické týrání). Jak já nejsem moc na ty mimina, tak jsem si k tomu uspávání musela najít cestu časem. Chvíli mi trvalo se oprostit od toho tlaku, že dítě musí spát a já musím pracovat a ono mě zdržuje. Teď poslední rok a půl je to naopak skvělý, v posteli se tulíme, povídáme si...nikam už nespěchám...je to taková úleva.

GAISAKA: A jenom chci upozornit, že já nepatřím do skupiny následovníků Aldortové, snažím se z každého vzít něco a ještě donedávna jsem vůbec netušila, že existuje, tak prosím neškatulkovat :-)

YMLADRIS: Tohle hrozně prožívám a až mi to vehnalo slzy do očí. Je to tragické, že většina populace tento postup "jen ať se vyřve, aspon bude mít posílený plíce" nebo "no to si hold musí zvykat,že tu máma pro něj vždycky nebude, neboj ono ho to přejde".... bere za vlastní. Já pro toto pochopení nemám a v tomto s tebou plně souhlasím. A hlavně se musí ta máma sama trápit, když slyší plakat své miminko, ale kvůli nějakým odborným radám, to musí vydržet a nejít za ním, no na palici!

KOTENCE: jo no jeste mne napadlo ze kdyz by nekdo publikoval treba Vedci pri serii pokusu odebirali savci mladata samicim, ty nechaly se periodicky k nim vracet a zase je separovali a zjistovali, za jak dlouho ktere zoufale mlade vzda svou viru ze matka se vrati... nejdele vydrzel maly simpanz, rval srdceryvne, ... tak jim ochranci zvirat asi prijdou rozbit hubu. Ale u Homo sapiens je to v klidu.

ja jak ziju v tom skleniku kontaktniho rodicovstvi, tak kdyz pak vykouknu tak to proste nedavam. je fakt skoda jak si tato civilizace furt podrezava vetev tim ze narusuje potomkum jejich zakladni vztah ke svetu

YMLADRIS: Ja myslim, ze nejsi precitlivela, mne to taky prijde hrozny. Byt tu na svete v tele, ktery neumim ovladat, a sama v postylce, nepobirajic plynuti casu... strasna predstava.

Jsem v nemocnici s omrzlinami, je mi desna zima a hrozne to boli a nevim co bude dal. Prijde personal a prinese topidlo, uleva, zahrivam se, konecne!!! asi uz to bude dobry!!! Ale co to? Najednou zase odchazi pryc... rvu nechapave... zase prijdou, tak ted uz asi konecne pochopili ze mam problem a potrebuju teplo, hura!!!
Ale zase ne, nechapu, jaktoze to nechapou, zase odchazi, zima, tma, bolest. To prece neni mozny, vzdyt jsou to rozumny lidi a maji mne radi!!! Cele se to opakuje jeste mnohokrat a nakonec vysilenim usinam. Dalsi dny je to to same. Postupne pochopim ze mi se zimou tmou a osamenim nikdo nepomuze. Protoze jsem sestitydenni mimino, tak nemam koncept "zklamani", ale proste jen zaver ze v tomto zrozeni to holt neni tak, ze mama mne pochova kdykoliv si reknu. Jsem sama a budu sama.

TYVOLE!!!! s duverou ocekavam dalsi minusy a reakce ze to moc prehanim, ze to je prece normalni, navykat dite na rezim. Hlavne ho nevyndavat z postylky, to by rvalo dele a vice, nadeje totiz umira posledni.

asi jsem nejak zcitlivela nebo co