MARKYSHA: Vnímám to podobně jako ty. Genderové stereotypy jsou v tom všude, od oblečení přes vánoční dárky až po popis dětské zábavy na té párty na konci školy. Netroufám si ani spekulovat o tom, jak moc se tenhle přístup matky mohl podepsat na touze té holčičky být klukem, ani o tom, jak moc to v tomhle věku může být definitivní. Ale přijde mi, že se vlastně nikam neposunuli, jenom vyměnili jedny stereotypy za druhé. Nějak bych čekala, že si ta matka spíš uvědomí, že každé dítě je originál a pohlaví je jeden jeden znak, nikoliv determinant, ale to v té zpovědi bohužel nevidím.
Jinak já taky Malvínu oblékám do sukýnek, zatím jí to nevadí, občas si sukni dokonce sama vyžádá. Růžové se v jejím šatníku taky vyskytuje dost, protože modrou já nerada a jiné barvy jsou holt nedostatkové zboží. No a? Růžová sukně jí přece nijak nebrání hrát si s vláčkama ani poprat se s o dva roky starším kamarádem.
Ale v souvislosti s tímto tématem by mě zajímalo, jak vlastně dvou- nebo tříleté děti vnímají koncept pohlaví. Počle čeho ho identifikují? Malvína už poměrně dlouho celkem bezpečně rozlišuje, kdo je "máma" a kdo "táta" - na obrázcích, figurkách třeba v legu i u živých lidí. Popravdě řečeno vůbec nevím, podle čeho to vlastně poznává.