KOTENCE: no, jenže otázka je, nakolik je tam to dítě vmanimulovaný, asi o tom se bavíme. Dovedu si představit /zjednodušeně/ rozhovory s matkou typu: Ale holčičky přece mají rády růžovou! Takto se holčičky nechovají! a přirozenou reakci dítěte: tak já jsem chlapeček a basta.

Mne teda homosexualita prijde jako slaby kafe proti tomu Jakobovi. Uprimne receno, asi bych jako matka taky "hystercila" a rikala si, co se to deje s moji malou holcickou.
To neni malej problem, kdyz se dite neciti dobre ve svym tele a ma pocit, ze ho dostalo spatne.

KEIKIN: Klíčové slovo je epigenetika. Je to komplexní systém a problém, z něhož dnes chápeme jen velmi málo.

KOTENCE: já si nemyslím, ono to ani není o tom oblečení, ale spíš o tom celkovém vyznění, jak to strašně řeší, přijde mi přepjatá a afektovaná. Já bych to nehrotila, myslím si, že kdyby jí/ho nenutila do těch mašlí a šatiček a nechala na pokoji, oslovovala Mico, ve školce by si taky zvykli, tak by nemuseli mít tolik problémů.

MARKYSHA: fakt do toho nevidim, asociuje mi to dvojcatka jak pises - nekdo stejne oblika nekdo ne, a kultury kde deti maji uz od skolky uniformy - nekdo to vidi jako ze je to osvobozuje (nejsou rozdily v obleceni), nekdo ze je to svazuje..
ja bych rekla ze dite potrebuje lasku a to je tezke soudit zda konkretni matka oblika stejne a vyzniva to jalo laska (proste tak to u nas delame), nebo ne. kazdopadne ta dotycna nasloucha tomu jacobovi, to je plus. ale je to cele jen jeji pohled, takze imo je zbytecny do toho vkladat vic energie - proste nevim :)