• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    MARKYSHA: ja v tom vidim rozdil. Kdyz se s nekym prestanu kamaradit, protoze na me je hnusnej, tak to nedelam proto, abych ho potrestala, ale abych sebe ochranila pred hnusnym chovanim. Trest je proti tomu zamerne vytvorena neprijemnost za to, ze nekdo udelal neco, co se mi nelibilo. Je to v podstate odplata.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    MARKYSHA: prosim ber to pro ucely debaty, nee ze se do tebe strefuju. zopakuju takovou svou analogii. kdyz by ti lekar rekl ze decko potrebuje drahy lek nebo drahou dietu, budes treba sakrovat ale ani nemrknes a zatahnes to. nedas mu alergen a pak trest ze zvraci. zatimco poridit drazsi flexibilni hlidacku kdyz je dite nemocny aby s nim sla do lesa, to je vyskakovani. neber doslova, uprav si...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    YMLADRIS: No já to tak v podstatě vyřešila, že přijel muž dřív, byli jsme venku a i v tom koutku a Tonda byl večer jak andílek. Ale vždycky to udělat nejde, on byl v karanténě kvůli nosičství streptokoků, pak nemoc, pak to chytla Alenka, já už mám taky zánět dutin, je mi blbě. V úterý jsem byla na injekci Retarpenu, to jsem nesměla na sluníčko. Jasně chápu to jeho chování, ale jsem taky jenom člověk, což jsme si vysvětlili. On to vzal. Ale taky se musí naučit chápat, že nastávají situace, kdy prostě nejde mu vyhovět. Navíc Alenka s chůvou vydrží jen za přítomnosti Tondy, tak leda poslat chůvu s ním ven, ale ona může až po šesté a nelze se s ní domlouvat nárazově. A s těma penězma...tak my chudý nejsme, ale taky musíme dodržovat rozpočet a neplánovaně si vyskakovat nemůžeme.
    KOTENCE: Ten "trest" je třebs, když se hnusně chováš k partnerovi, může se s tebou rozejít, kamarád přestane kamarádit, z práce tě můžou vyhodit apod.
    SINSEMILLA: Toník si taky při čtení vymýšlí příběhy, řekne mi stop a příběh dovypráví po svém. Já si to nahrávám, že to časem napíšu:-) Náhodou někdy to má lepší než autor knížky, aspoň se víc bavím:-)
    TIMA
    TIMA --- ---
    KOTENCE: Ja ti rozumim a v zasade i souhlasim, ale porad mi tam naskakuje otazka, jak dite naucit, ze mi nema s prominutim srat na hlavu. Predpoklad dobreho srdce a svedomi jd hezka vec, ale dite testuje limity, zkousi, kam az muze zajit. Rodic je pro tento ucel idealni trenazer. Takze ano, vztah je to vyjimecny, ale muj ukol je dite nejakym zpusobem naucit respektu (v biologicke vybave ho nemaji, aspon to moje ne) a pravidlum.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    TIMA: jenze tam je prave ta zrada. Trest prirozenej dusledek nenasimuluje. Po trestu se clovek cejti vetsinou ukrivdene. Kdyz na neho neprijemne dolehnou nasledky jeho cinu, tak ma vetsi potrebu svoje chovani prezkoumat a poucit se pro priste.
    Vztah s matkou je vyjmecnej. Neni potreba a imo ani zadouci, aby fungoval stejne jako dva cizinci na prvnim rande.
    Ja to vnimam tak, ze jsem tu proto, abych diteti predala, co jsem se dozvedela za svuj zivot o svete ja. Nemam ho za co trestat.
    TIMA
    TIMA --- ---
    KOTENCE: Nikdo ti neda trest za to, ze jsi prisla pozde na rande, ale zadne dalsi uz si s tebou nedomluvi. Na dite ovsem nic takoveho uplatnit nelze (kdyz dejme tomu nedodrzi nejakoudohodu), nemuzes se s nim proste prestat bavit. Jak ho tedy naucis, ze dohody se dodrzuji?
    Ony ty tresty jsou i v dospelem svete na kazdem kroku.
    Ja to svemu synovi takhle i vysvetluju: kritizuju ho a karam, nekdy i trestam, protoze ho mam rada. Nekdo jiny ho kritizovat nebude, zkratka si jen pomysli, ze je to blb, a nebude se snim zdrzovat.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    YMLADRIS: jo, máš pravdu. Tresty odnětí svobody mě taky napadly, ale s tím se běžný rodič nesetkává. Na pokuty jsem nepomyslela. Ale tam je to jak píše INUSHKA: , stejně tak v zaměstnání.
    Myslela jsem to spíš v běžnym životě. Nikdo nikomu nedá trest za to, že přišel pozdě na rande nebo z blbosti rozbil skleničku. Ani za to, že se vzteká, někoho uráží nebo nechce umejt nádobí... Nebo mně se to aspoň nestává. Spíš je ten druhej třeba otrávenej.
    Vlastně se mi na tom nejvíc nelíbí ten styl argumentace typu "svět je takovej, tak ať si zvykaj".
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    LUCYA: po pár dnech se najednou chytil a na ty příběhy už se soustředí... taky si povídáme o tom, co jsme kdo dělali, ale jeho vyprávění je někdy dost surreálný, jak ještě neví, odkud to vzít. a je to děsně vtipný občas
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    YMLADRIS: Musím se Markyshi zastat, protože jak jsem z toho příspěvku pochopila, Toník ven nebo mezi ostatní děti nemohl proto, že ON byl nemocný. To by asi hlídačka pro druhé dítě moc nepomohla.

    Ale jinak s těmi tresty souhlasím, i dospělí se navzájem trestají. Vidím ale dva zásadní rozdíly oproti situaci dětí - jednak se (alespoň v civilizovamém světě, ponechme stranou extrémisty typu IS a různé totalitní režimy) trestají na základě společenské shody, že nějaké jednání je nepřijatelné a trest zasluhuje. A druhak je jim předem známo, které jednání se trestá a jaký trest bude. Ať už jde o psané zákony, zvykové právo, interní předpisy různých organizací nebo o cokoliv jiného, dospělý člověk má možnost se s nimi předem seznámit a rozhodovat se s vědomím, že jeho jednání může vést k trestu. Kdežto děti jsou velmi často trestány protože to, co udělaly, se zrovna jednomu konkrétnímu dospělému nelíbilo a často ani nevědí předem, že za takovéto chování potrestány budou.
    Čili pokud někdy budu muset skutečně v pravém slova smyslu trestat (sebeobranu nebo přirozené důsledky za trest nepovažuju), doufám, že se mi podaří nastavit průhledný a jasný systém, aby Malvína předem věděla, za co jí trest hrozí.
    LUCYA
    LUCYA --- ---
    SINSEMILLA: matyáš /je teda předškolák/ má rád vyprávění před spaním, co jsme kdo dělali. Já se mu snažím popsat do každé blbosti můj den, potom vykládá on, co dělal ve školce, občas mu pomůžu nějakou otázkou. Příběh z knížky by mi byl asi taky líný odvykládat.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    KOTENCE: dala jsem ti plusik, ale pak jsem to domyslela ze keikin ma taky pravdu. Dospeli si navzajem udeluji tresty napr. odneti svobody nebo pokuty. Prosazuje to ten, kdo ma moc a to je ten, koho si lidi zvolili. ALe nekteri si nezvolili, ale proste se narodili do takoveho rezimu ktery zrovna moc drzi. Takze nase situace zas tak odlisna od te detske neni.

    Cimz neobhajuju tresty. Resila jsem to zatim teoreticky a zatim mam predbezny nazor, ze zalezi na povaze ditete. Pokud moje dite bude tak divoke a nesoustreditelne, ze jedina vec ktera ho donuti se nejak zcivilizovat budou (nejake) tresty, tak holt trestat budu. Zatim ani zdaleka v takove situaci nejsme (21 mesicu). Ale pevne doufam, ze nebudu muset byt nikdy v situaci, ze trestanim nutim dite k poslusnosti proste proto ze jsem si nezvladla nastavit zivot dostatecne pro jeho potreby. Priklad ad Markysha (neber prosim osobne), napr. kdyz dite sili z pobytu doma, tak si najmout hlidacku pro druhe dite a jit s nim ven, nebo (venku lije) aspon do jineho zajimaveho prostoru (ke znamym dospelym) atd. Proste, nas svet je pro decka fakt narocnej, byt zavreni v bytech atd. Penize budou, my nebudem.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    KEIKIN: A kdy tě kdo trestá, prosím tě?
    Mě naposledy někdo potrestal jako dítě, dospělí se navzájem netrestaj. To mi přijde vůči těm dětem nefér, protože je to přesně to používání moci, se kterym nesouhlasim. Trest neni přirozenej důsledek, je to tvoje výplata za to, že něco neni podle tebe.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    LYDI: a nějaký příklady, ráda se inspiruju, taky mě to dvakrát nebaví ho jakkoli trestat, ale zase ho nejde nechávat si dělat, co chce, zvlášť když vím, že si chce pouze změřit síly. Mocenské hry hrajeme, ale nejde to se vším, některé věci prostě musí respektovat. Měli jsme teď dost dlouhé období, kdy byl naprosto úžasný a teď je nějaký další období vzdoru, asi s blížícím se čtvrtým rokem s tím, že se prostě postaví přede mě, kouká mi do očí a prostě mi řekne, že to a to neudělá a že si to mám udělat sama a když mu něčím pohrozím, tak to otočí, že se to stane mě apod. Já mám ještě stejně starou holčiku jako máš ty, s tou je to zatím úplně bez problémů, musím říct, že je méně vzteklá, více ochotná se učit a poslouchat než Toník, víc se sama zabaví, míň si vynucuje, když se jí v něčem zamezí něco se jí nedá, co chce, pláče spíš nešťastně než vztekle apod. Jsem dost zvědavá na její období vzdoru, třeba mě překvapí a bude ještě horší než Toník, to nevylučuju:-) Jistý je, že jsou natolik odlišní, že se k nim nedá přistupovat stejně a nejen kvůli věku.
    LYDI
    LYDI --- ---
    MARKYSHA: jasan, mam holcicku, je ji teprv 1,5 roku, zatim zadne znacky jakekoli odmitani, vzdoru atd. nevim jake by to bylo treba u kluku. jasne je take ze lidi, deti jsou ruzne. ale stejne znam spoustu lidi (kteri maji i kluky, akcni kluky) a davali to podle me dost dobre a to i bez trestu...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    LYDI: mně přijde, že to s absencí jakýchkoli trestů prostě nejde, já jsem ráda, když se mi daří vynechávat ty tělesné, ale dneska se přiznám, že i tady jsem dnes udělala výjímku. Tonda už se druhý týden doma nudí a je děsně vzteklý a nechce nic dělat, co vymyslím, sám už neví, co by dělal, prostě je podebraný a dělá naschvály a úplně se mi postavil, že nepůjde do pokoje a nadával mi, že jsem se prostě neudržela a naplácala mu. Ale musím to říct, že to stejně nepomohlo. Nakonec jsem zavolala pediatře, jestli už by dneska mohl mezi děti, když nekašle, neteče mu z nosu, nic, tak máme zelenou a vsadila jsem na pozitivní motivaci, že si odpoledne pojedeme hrát do dětského koutku (ven se ho vypustit bojím, že by to přehnal, hlavně Alenka by buď plakala v kočárku nebo by moc běhala a ta je na tom o trochu hůř než Tonda), když bude hodný a zatím to funguje.
    LYDI
    LYDI --- ---
    KEIKIN: nevim, chci tu a tom diskutovat. hranice realneho sveta dite pozna tak a tak (napr nedavno sme byli v parku. letel vrtulnik. mala znackovala ze chce "jeste vic", ja ze s tim nic neudelam, zadneho dalsiho nevykouzlim. mela "stesti" a letel pak kratce na to letadlo ale pak uz fakt bylo konec :D). proc jich musime umele dodat dalsi? jak se citis ty, kdyz je neco zakazane? dodrzis vlastne "zakazy" ktere mozne mas s dobrymi umysly (myslim tim spis to - clovek si dela plan napr ze bude vic cvicit - ale fakt to dodrzi?), nemluvne teda o vecech ktere nesmis. dal realne - jako dospeli na druhe strane se chovame (snad) nejak diky informacim ktere mame a rozhodnuti na jejich zaklade. proc neumoznit toto diteti? nebo dopracovat se spolecne k resenim (nedavno sem cetla pojem "loving limits", docela se mi to libi... loving limits - jako treba tv jen ..pul hodka denne treba...) taky si myslim ze je rozumne, kdyz uz nechci aby dite neco delalo/konzumovalo atd moc ho tomu nevystavovat. nejist sam moc sladke (nebo ne kdyz je tam to dite atd)... pisu to jen tak co mi napada, doufam ze je to rozumitelne. jak rikam ale, svet je asi dost "slozite" pro decko tak i tak, proc pridat dalsi "zbytecnosti" (;
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    LYDI: jakkoli trestat ? Já mám za to, i ž trest může být výchovný. S trestem se dítě v životě setká na 100 %, tak proč ho před ním za každou cenu chránit ? Nemyslím tím trest ve formě fyzického bytí, ale např. zákaz sledování TV, poř. PC, zákaz jíst sladké apod.
    LYDI
    LYDI --- ---
    TORUVIEL: ja sem ji taky cetla. musim se ale priznat, ze mi toho bylo skoro moc o mozku a malo o detech a jake to s tim mozkem ma/"mel mit" dopady na vychovu. teda ty dopady a doporuceni tam byli, ale byli to dost pro me osobne jasne veci.. spis bych tu knizku asi nekomu doporucila, kdo furt trva na tom dite jakkoli trestat atd. pro rodic snazici se o laskavou, mirnou vychovu ve vsech ohledech mi tam zas neprislo toho tolik noveho...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Fakt moc pěkná kniha (někdo ji tu nebo jinde myslím doporučoval, tak doporučuju dál). http://www.beletrie.eu/...o-mozku-a-emocionalnim-vyvoji-ditete.html?gclid=CJrNqejbn8QCFeHLtAodTkkAww
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    SINSEMILLA: tak u nás na malém městě moc výběr není, vlastně jsem jen odstranil z výběru ty školy, kde nejsou rodiče spokojení s učitelama. Pro naši rodinu je pak rozhodující logistické (a částečně i finanční) kritérium. Tedy když už půjdu se zbytkem kavalérie do školky, tak ať je škola poblíž.
    SINSEMILLA
    SINSEMILLA --- ---
    MARKYSHA: jo to je možný, že je toho na něj ještě pořád moc. všechny jsem po nástupu do školky instruovala, aby zvolnili a nedělala nějaký extra bohatý program. asi jsem měla pocit, že už si nějak zvykne
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    SINSEMILLA: jenže u nás je to naopak - oni sice blbnou na zahradě, ale je spíš unavený psychicky než fyzicky, tak chodí ještě na Pohyb dětem cvičit, jsme odpoledne venku a když třeba prší, tak pak lítá jako splašený po bytě a k žádné intelektuální zábavě se nemá..naopak v době nemoci, prázdnin, víkendu, když si odpočine, tak je zase zvědavý jako obvykle, chce si tvořit, číst. Ono není dobré ty děti zase moc zahlcovat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam