KEIKIN: Fíha, tak pro mně je to zcela jasné, o dítěti pouze rodič(ka), .. tedy, za sebe musím říct, že ikdyž jsem vysokoškolsy vzdělaná, často i racionální žena, tak od doby, co se mi narodilo první dítě, a někdo by na něj chtěl šáhnout (nebo rohodovat jinak, než se mi líbí), tak budu jak nasraná prasnice, co jí někdo leze do prostoru..
A na mě žádně kecy typu " kolektivní odpovědnost založená na občanství k určitému státu" neplatí :-),.. tady teda malá ukázka. Neber si to osobně :) to se jen právě přesně projevily ty pocity u představ, že se to bude dít. A nejspíš i bude. Ale na to se mám doufám ješte čas připřavit.

plus ty unschoolovane deti jsou proste zvykle ridit se samy (napr se tu fyziku doucit), oproti detem, ktete jsou podvedome presvedcene ze samy nemuzou, musi cekat az co rozhodne ucitel

ale byt ministr, urcite bych unschooling plosne nezavadela. muze se ukazat ze to funguje jen detem z vysperlych rodin, kde decka vidi ze rodice jsou samostatni zvidavi zodpovedni atd. Kdyz tata je na davkach a mama na pokladne se nemuze pomalu ani jit vycurat tak je dosz chabe si myslet zi dite samo od sebe bude resit nejake 'projekty' atd...

VIKY_K: studie nejsou, jen pripady, ale v zasade kdyz v patnacti zjistis, ze nevis vubec nic formalniho o fyzice ale chces byt inzenyr, tak se to za nekolik mesicu doucis. protoze jsi motivovany a protoze kdyz si projdes ucebnice na zakladce, tak ono toho zas tak moc neni...
je to posun od predstavy ze skola te vybavi pro celozivotni praci k pristupu ze ucit se je potreba cely zivot, i v dospelosti atd

Mno a zamýšlí se unschooling/access/whatever praktikanti nad tím, co budou jejich alternativně vzdělané děti dělat, až půjdou na střední školu a budou po nich vyžadovány naučené znalosti a schopnost je vstřebat školní formou? Jako hezký nechat dítě vzdělávat se samo a jen mu vyvtvářet podmínky, ale co pak, až nebude chtít být metařem, ale něčím, na co je potřeba nějaké formální vzdělání?

INUSHKA: a proto si o to víc vážím rodičů, kteří jdou proti tomu systému i za cenu jakéhosi rizika. Čím více takových "pankáčů" bude, tím bude vytvořen větší tlak na změnu k lepšímu.

KEIKIN:
ELLINOR: S tím sice do jisté míry souhlasím, ale bohužel to nic nemění na tom, že ty jejich očekávané výstupy jsou ze zákona povinné a škola, kde je dítě zapsané, musí zajistit, aby jich dítě dosáhlo. Jako rodiči se mi unschooling může líbit sebevíc, ale když se mi nepodaří najít školu, která si tenhle přístup vezme na triko a smíří se s tím, že dítě některé z těch předepsaných témat třeba úplně mine, tak mám dost smůlu. Resp. riskuju špatné hodnocení při přezkoušení a nucený nástup k normální školní docházce.

Bavila jsem se o tom na podzim po semináři o svobodném vdělávání s Gabrielou Ježkovou z Ježka bez klece a i ta mi právě říkala, že i když se snažila svůj školní vzdělávací plán udělat co nejvolnější, opravdový unschooling to prostě být nemůže, protože by nesplnila legislativní požadavky a nedostala akreditaci. Jsem velmi zvědavá, jak se s tímhle popere Šteffl v té svojí Scio škole.

dyztak to prosim smazte - k tomu co rika o teaching se mi libilo mj toto: Bill Hull once said to me, "If we taught children to speak, they'd never learn." I thought at
first he was joking. By now I realize that it was a very important truth. Suppose we decided
that we had to "teach" children to speak. How would we go about it? First, some committee of
experts would analyze speech and break it down into a number of separate "speech skills."
We would probably say that, since speech is made up of sounds, a child must be taught to
make all the sounds of his language before he can be taught to speak the language itself.
Doubtless we would list these sounds, easiest and commonest ones first, harder and rarer ones
next. Then we would begin to teach infants these sounds, working our way down the list.
Perhaps, in order not to "confuse" the child--"confuse" is an evil word to many educators--we
would not let the child hear much ordinary speech, but would only expose him to the sounds
we were trying to teach.
Along with our sound list, we would have a syllable list and a word list.
When the child had learned to make all the sounds on the sound list, we would begin to teach
him to combine the sounds into syllables. When he could say all the syllables on the syllable
list, we would begin to teach him the words on our word list. At the same time, we would
teach him the rules of grammar, by means of which he could combine these newly learned
words into sentences. Everything would be planned, with nothing left to chance; there would
be plenty of drill, review, and tests, to make sure that he had not forgotten anything.
Suppose we tried to do this; what would happen? What would happen, quite simply, is that
most children, before they got very far, would become baffled, discouraged, humiliated, and
fearful, and would quit trying to do what we asked them. If, outside of our classes, they lived
a normal infant's life, many of them would probably ignore our "teaching" and learn to speak
on their own. If not, if our control of their lives was complete (the dream of too many
educators), they would take refuge in deliberate failure and silence, as so many of them do
when the subject is reading.

INUSHKA:ty rámcové vzdělávací plány jsou k ničemu. Je to imho taxativní výběr ze všeobecného vědění co už je dneska překonané.
Podle mně se ten systém dá nějak "přechcat"- prosím promiňte mi dámy ten výraz. Ono i záleží na konkrétní komisi, která bude přezkušovat.