LYDI: a kdy jindy? Když budu platit vysoký školný, popř. budu doma do sedmi let, takže už nedostanu na rodičáku ani korunu, tak nepůjdu nikam sedm let? Tak obětavá nejsem a navíc já třeba jsem daleko lepší máma, když si od dětí na chvíli odpočinu. A po těch sedmi letech co? On mě někdo někam vezme? Nebo budu doma zadarmo do smrti? A chtěla bych takové sebeobětování pro svou dceru, mít děti a konec, nic jiného mě na světě už nemá zajímat? Ne. Ty to fakt tak máš, že tvůj jediný účel na tomto světě je mít děti a být jim k ruce a žádné ambice, žádné zájmy, žádná potřeba si od nich odpočinout?
KEIKIN: já bych s tím taky měla problém, taky nedělám žádný vojenský režim.
Ale zase negativní kouzlo nyxu. Dneska pro Tondu do školky jdu po obědě, takže odpolední děti už byli v ložnici a Tonda si tam stavěl, chtěl si to ještě dostavit, tak tam je zvykem, že si to může schovat do druhého dne, že mu to nikdo nerozloží. Ale jak to tam měl špatně upevněný, tak se to rozpadlo a on začal brečet. Nejdřív na mě vylítla jedna učitelka, že neslyší v ložnici svého slova a ta druhá mi nedala šanci reagovat, řekla "ježišmarjá" a Tondu vyvlekla ke dveřím. Hergot, já jsem vytočená. Takže samozřejmě Tonda rozloženej, úplně se rozlítil a začal tam mlátit na schodišti do všech, kdo šel kolem - prostě bomba zážitek. Příště už nic nikde na nyxu nechválím.....