LYDI: To načínáš jedno téma, který si myslím, že je taky zásadní. Jaký to dítě je, zda je nějak psychicky odolné, zda to zvládne i v té "běžné" škole. Věřím (chci věřit), že když má dítě dobré rodinné zázemí, že bude sebevědomé, odolné a zvládne i ten školní systém bez nějaké újmy. Jedna věc je to ale zvládnout, "přežít"...
Jiná věc je, že, aspoň mně přijde, ty školy nevedou děti ke kreativitě. Spolužačka chodila na PORG, a co popisovala, tak to my třeba na gymplu nikdy nedělali (my jen biflovali). Oni dělali různé projekty, které zahrnovaly nějakou kooperaci i mezi třídami, kreativitu, prezentaci, a dělali to často. To mi přijde, že je potřeba, to dává mladým lidem nějakou vnitřní sílu, že jsou schopni tvořit, jsou schopni realizovat vlastní nápady a ještě je prezentovat.

TORUVIEL: Mne pripada ze je tam obrovsky rozdil v te casove perspektive. Pro decko je to treba petiletka, ktera ho ovlivni na cely zivot (nebo dalsich 30 let nez se postavi zas na nohy/vnitrne se zmotivuje atd.). Pro nas je to proste jen petiletka, moje oblibena analogie kdyz se nekdo rozhodne jet s lekarama bez hranic na pet let do ghany, tak holt jeho zivot je taky uplne jinej (.. nepohodlnej ..), ale vi proc to udelal a t d.
To myslim jako k tomu tematu, ze je slozite zkouset decku zajistit nejake vzdelavani, ktere umoznuje nasledovat touhy toho ditete. Ano, je to hodne slozite.

jeste jedna filosoficka metafora/analogie

Jsou ruzne radosti v zivote. Napriklad
- hudba
- pohyb
- poznavani
- ...

Zaroven je zivot tezkej a plnej vyzev. Je super, ze jako lidsky bytosti mame v sobe ty utesujici/nabijejici zdroje (hudba, pohyb...). Zaroven ale potrebujeme autonomii, hudbovat, pohybovat se, poznavat podle vlastniho rytmu, podle vlastnich impulsu. Je fakt kruty a debilni vzit lidskou bytost a znicit ji radost v nejake te oblasti tim, ze ji to predepiseme, zacneme ji nutit. Analogie: kazdy decko ma rado hudbu. Takze od sesti let zacneme deti trenovat na nekolik hudebnich nastroju, budou nekolik hodin denne cvicit a pak jeste doma. Budou hrat ty skladby, ktere nekdo jinej zvolil. Zpivat a tancit muzou, ale dle osnov. Budeme sledovat jak se drzi toho, jak hudbu delaji jiny lidi, a budeme je hodnotit a motivovat je, aby delali hudbu presne jak jiny lidi. Jak dlouho jim vydrzi chut na neco hrat/neco si zpivat? A to se tak tesili na to se zabyvat hudbou!
Anebo kazdy decko se rado pohybuje. Takze od sesti let vytvorime kolecka v posilovne a venku a hodiny denne budou deti chodit od stroje ke stroji a delat to, co nekdo vymyslel. Tady udelej 20 drepu, to je dobre na tvoje brisni svaly. Tady sem vylez a zase slez. Nebehej!! Ted behej! Ted si obuj brusle. Ze nechces? Ale to nejde aby si kazdy delal co chce, ted budes bruslit. Ty se bojis a nechces? No to je blby, to nejde aby ses ucil bruslit az budes mit zajem o brusleni. Ted vsichni bruslime!! A taky je zasadni jak ti to jde! Delas to blbe... Jak dlouho deckam vydrzi chut sportovat?
Poznavani/uceni/zkoumani je neco velice podobnyho. Deti jsou prirozene pritahovany k tomu ucit se novy veci. Ale PODLE SVE CHUTI A NATURY. Nutit hrat na housle dite, ktere nechce, nebo nutit bruslit dite, ktere nechce, to uz nam pripada jako blbost. Ale nutit dite nasobit, psat diktat, zakladat herbar, smirglovat hranol, ... to je potreba, protoze to budou potrebovat a kdyz je nutit nebudem, budou z nich lempli. Pritom je tam zamenena pricina a nasledek: deti jsou lempli prave proto, ze mnoho let nemohli delat, co je tesi, tak rezignovali. naucili se, ze poznavani = bolest, nuda, frustrace, ponizeni.

A to mi pripada jako HROZNY. Protoze pro mne je poznavani ohromna slast, kterou mi skola nedokazala vzit (ale kazdej to neda). Ale nekdo to tak nehroti, tak mu to nevadi (klasicka skola zabijejici radost ze svobodneho zkoumani).

KOTENCE: rozklicuj z ceho jejich strach plyne a zkus jejich strach resit. Seznam se s nejakyma rodinama, ktere vzdelavaji zpusobem kterej bys chtela, a koukej se na to, jaky ty deti jsou, jsou to lemplove? jsou divni? jsou to spratci? usporadej nejaky spolecny vylety do zoo atd. s prarodicema. Pak mas munici na debaty typu myslim si ze toto funguje a proto to takto chceme delat. Pokud teda tvoji prarodice se rozhoduji logicky nebo nejak tak. Hodne lidi ma zasadni prioritu nebyt divny, delat veci tak, jak se vzdy delaly. Pokud je to ten pripad, tak asi nemas sanci je presvedcit. Jini lidi se zase orientuji dle vnejsich autorit. Cili muzes rict ze tvuj zpusob vzdelavani ti doporucila (potvrdila) pani doktorka v psychologicke poradne nebo neco takoveho. Proste nejak mluvit jejich jazykem, dle toho jak oni funguji.

Osobne jdu na to tak, ze jsem si zjistila, co to ten prvni stupen ZS je (precetla jsem si prijimaci testy na osmileta gymnazia) a tak, ze podporuju dite v zakladnich dovednostech (cteni, psani, pocitani) a predpokladam, ze to bude umet davno pred tim, nez by mel nastoupit do skoly. Cili zakladni obava (aby mu skola nechybela) padne. Uz jsme meli veselou scenku u tchana, kdyz Theo nekde precetl nejaky slovo, tak tchan to komentoval at brzdime aby se ve skole nenudil (je mu dva a pul). Myslim si, ze nez mu bude sest, bude fakt uplne nekde jinde, frcet si svoje zajmy a projekty a prarodice uvidi ze ma radost z poznavani a uceni a neni lempl. Ale chapu, ze ma stesti, ze je orientovan tak jak je orientovan ("akademicky") cili ho nikdo nemusi nutit