KEIKIN: Nojo, tak logistika je jedna věc, ale spokojenost druhá. Řekni, chodil bys radši do práce, kterou máš za rohem, ale kterou nesnášíš? Nebo dojížděl třeba 2 hodiny denně, jen abys mohl dělat něco, co tě baví? Děti nemaj na výběr...
Já teda ještě nevěnovala školám tady pozornost, ale je jich tady hodně a ve vedlejším městě chtějí i otvírat nějakou "alternativní" (což není záruka ničeho teda, ještě prozkoumám, jsme tu ve městě noví). Ale sama vím, že jsem byla hodně na vážkách, když dcera v září chodila ze školky pokaždé smutná a že se jí tam nelíbí...vyčkávala jsem, ale kdyby to trvalo déle, měla jsem v plánu ji vzít ze školky a dát ji až příští rok do lesní, kde se jí líbilo (tam byla na táboře). Nakonec se jí zalíbilo i v téhle...
Já jako nekritizuju, jen přemýšlím. Mám jen 1 dítě, ale špatnou finanční situaci taky, tak si nemůžu dovolit vozit dceru do vedlejšího města do lesní školky, která je přeci jen 5x dražší, než ta státní. A i kdybych na to ty finance měla, tak by to znamenalo zřejmě hledat si práci v tom vedlejším městě, aby se to dalo skloubit logisticky.
Není to jednoduchý, já vím, natož se 3 dětmi (které tuším máte), jen že to, že dcera je takto otrávená už v 1.třídě, to zní teda tragicky...
YMLADRIS: Jo, to je hrozný...A to mám já, že jsem někde po cestě tu vnitřní motivaci úplně ztratila. Stálo mě to hodně času nicnedělání, abych to v sobě zase trochu uviděla. Hodně času v tichu, abych to zas uslyšela. Hodně práce na sobě, abych svým cestám věřila.
Jsem zvědavá, ještě jsem si neprocházela místní zš, musím to někdy udělat. Ale stejně je to vždy o lidech. Ale taky hodně o systému, a ne ve všem se může i dobrá učitelka "vzpříčit" tomu systému, musí něco splňovat, hodnotit atd. Hodně mi v tomhle dávaj rozhovory se spolužačkou, která teď začíná učit.