• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YEETKA: nevim co ti odpovedet, protoze nevim, jakej mas zamer. Kdyz to vyhrotim, zda prednejsi je "pravda" nebo prednejsi jsou "vztahy". Pravda by bylo proste potvrzovat jeji pocity a rikat svuj nazor furt dokola (Rozumim, myslis ze skola neskodi. No ja myslim ze skodi. [dal nerozmazavat]) coz ale muze vest na rozkol cim dal vetsi ze (Ta snacha se mnou nekomunikuje furt se usmiva a ignoruje me!!!) nebo whatever.
    Pokud po nich nic nechces, muzes to tak delat, jako ze je na nich aby se prizpusobili. Jenze vetsina lidi po prarodicich neco chce, protoze nase kultura je nastavena divne (lidi v produtivnim veku maji hypoteky, dluhy, problemy, chodi do prace, ocenili by hlidani atd., .... zatimco duchodci, kteri by v jine kulture uz byli na vejminku a uz by nemeli moc vliv, tak ti maji majetky, baraky, zdroje... cili neni strategicke se chovat stylem PRAVDA, pokud by to nakonec poskodilo decka (babicka se urazi natolik ze uz je priste na hory nevezme a nezaplati jim to).

    Nebo jsou prednejsi "vztahy" - snazit se mit v ucte ze ona je jako by z jine kultury. Predstavit si, kdyz bys byla s detma na navsteve nekde total jinde v monglosku a tam se proste v jidle nerypaji. Jak bys to resila? Asi by ses predem s holkama snazila domluvit, babicce vadi rypani, muzem jim v tom nejak ulevit? (Asi ne, jsou fakt male, na nejakou empatii jeste kaslou.) Ale vyjadrovat ji pochopeni - ze tomu rozumis, ze je to pro ni dulezite. Ze to, ze holky nechavas rypat, nemyslis jako projev neucty k jejimu jidlu. Ze se s ni chces domluvit, co s tim: napr davat na talire fakt malo a at si holky pridavaji. Proste nejak jako by kooperovat, i kdyz fakticky to nic moc nezmeni. Mozna to nadnest jako tema: Babicko, premyslela jsem o tom rypani. Urcite holky nechci nutit nebo trestat, protoze vim, ze kazdy natlak vede jen k bojkotu. Ale rozumim, ze ti vadi, ze to stydne nebo se to vyhazuje. Jsem fakt stastna ze zijem v dobe kdy je dost jidla, za tveho mladi to muselo byt fakt tezke! Co s tim muzeme udelat? Mam holkam nakladat mene? Mam to po nich dojist? ... no a je nekolik moznych vyvoju situace a) tobe toto (budovani vztahu, prokazovani respektu, hledani pro ni pouzitelneho chovani) bude pripadat jako falesny, protoze je to jeji problem, jeji ego hra... a nebudes to schopna hrat uprimne tak aby ona z toho fakt brala, ze ti jde o jeji pocity. Tak to radsi zabal, nez to delat nejak na silu. Zalezi zda je fakt tak jina, ze ji fakt NECHAPES nebo ji v zasade chapes, akorat zpravidla nemas silu starat se o ni jak o dalsi decko (o jeji pocity).
    b) nebude to k nicemu, protoze ji nejde o konstruktivni reseni rypani jidla, ale o to, ze deti maji POSLOUCHAT a tvoje deti NEPOSLOUCHAJI, delaji si CO CHTEJI. Coz je proste spatne a nikdy to nebude akceptovano. Pak muzes vyse zminene nejak provadet (prokazovat ji uctu, potvrzovat jeji pocity...) ale bez nadeje ze se tim neco vyresi. Akorat tim holkam modelujes, ze i s nesouhlasim clovekem se da jednak nejak vstricne a hledat reseni. Snazit se pochopit jeho potreby. Zbytek je na nem.
    c) oceni to a vztah se zlepsi.

    Jeste muzes posilit prevenci: pochopit v cem tchyne vidi svou hodnotu. Co pro vas dela nebo co si myslis ze si ONA MYSLI ze je fakt dobry. Snazit se to pravidelne uprimne ocenit, ujistovat ji, ze jsi rada ze holky maji babicku. Opravdu byt rada, ze holky maji babicku. To muze pomoct az zazracne.

    Celkove je to ale spis beznadejny, zadny recept neexistuje a kdyz uz je ten konflikt kolem neceho, neni zadna rada co mas nebo nemas. To je desne individualni.

    Priklad od Aldort na tema stat si za svym nazorem a do boje se vubec nepoustet (to je z pozice kdy ona od prardiocu nic nepotrebuje a nechce): http://www.moudrakocka.cz/index.php/unschooling/23-unschooling-a-kritika-pribuznych-naomi-aldort
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    YMLADRIS: no přesně v tomto vzorci jede tchyně..."když my jsme přežili klasickou školu, přežijí to i děcka", "kdybych se takto v jídle rýpala já, už by mě táta vyhnal od stolu"..
    takže jak s tím pracovat? dalo by se v takovou chvíli na jejich zranění nějak upozornit? jako třeba "no, tak to jste měla těžké, ještě že tato generace už tohle prožívat nemusí".. není to moc?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YEETKA: hodne zdroju se shoduje v nazoru, ze to je tim, co sami (starsi generace) zazivali, kdyz byli uplne maly decka. Bud by si ted museli priznat ze jejich rodice jim tezce ublizili. To je slozite. Nebo jet dal tu predstavu, ze tak jak se to delalo, je ok, a je treba to tak delat dal.
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    tak vidím, že je to u mnohých hodně podobné.. čím to je, že ta starší generace má takový problém s egem/vlastní důležitostí a respektem ke svým dětem..
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    HUJERKA: Nevim no, toto mě skutečně udivuje. Já byla naučena, že jsem-li někam pozvána, je slušný donést lahev vína/kytku/bonboniéru dle příležitosti. Donést si vlastní občerstvení, to je pro mě fakt moc... (kdyby šlo jen o nějakou drobnost, ale ne, ona doveze 3! pekáče chlebíčků, dort, buchtu, sladkosti, basu piv - pro synáčka,...). Když to udělala poprvé, sbírala jsem svou čelist ze země asi dost dlouho :-))
    HUJERKA
    HUJERKA --- ---
    TORUVIEL: No, trochu je útěcha, že to je častý jev :-) Já jsem při prvních narozeninách byla úplně rozsekaná, když taky byly dva dorty - můj a tchýnin, který nebyl vhodný pro roční dítě, ale stejně jí tam i tu svíčku zapíchnula a fotila ji s ním, ne s mým, se kterým jsem se dělala a mohla ho jíst...
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    TORUVIEL: Ze je to mozny?! Mne se vzdycky zda, ze po vikendu u babicky je dite tlustsi. Rikala jsem si, ze me sali mysl, protoze jsem nastvana za ty sladkosti, ale minule si toho vsiml i muz. Oni ji tam proste vykrmujou, tchyne porad drzi diety, tak to aspon pere do ostatnich, kdyz sobe odpira... Kdyby ji radsi vzali poradne ven, to maj deti stejne nejradsi.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    HUJERKA: Tím jídlem mě dovede tchýně naštvat nejvíc, tak snad když je pozvaná k nám na oslavu, a navíc jsem ji upozorňovala, že jídlo bude, dort bude, tak proč sakra vozí svoje? To bych se klidně i mohla urazit, jakože moje nechce jíst nebo co! :-) A já si k nim jednou přivezla ananas, protože jsem nechtěla, aby se přes víkend zkazil, a dostala jsem za to skoro vynadáno. Pakárna tohleto :-))
    HUJERKA
    HUJERKA --- ---
    HUJERKA: a to ještě všechno oblečení je RŮŽOVÝ! :-)
    HUJERKA
    HUJERKA --- ---
    SEVERINE:
    PAVLINKA: Skoro tříletá dcera Anežka měla včera svátek, po zkušenosti z Vánoc, kdy byla zahlcená dárky, jsem volala tchýni a prosila ji o donesení 1 - 3 dárků. Souhlasila ochotně a ve výsledku toho přinesli hromadu (5 kusů oblečení, 3 hračky, 1 čelenku). A kupovaný dort a chlebíčky bez předchozí domluvy, když jsem se dělala s domácím dortem a občerstvením. Nevím, taky snad už zbývá jen vyhrožovat, že jestli toho nanosí tolik, tak je na oslavu nepozveme. Děsím se narozenin :-)
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    SEVERINE: To tchýně dělá taky. Ale naštěstí aspoň je přístupná řečem o nezdravých barvivech a nekvalitních tucích a kvalitě spíš než kvantitě, takže sama z vlastní iniciativy kupuje sladkosti třeba jen ve zdravé výživě. Nebo vozí teda svoje domácí výrobky. Aspoň tak, i když samozřejmě pro mě je tam to největší zlo ten cukr-mouka-tuk :D Ale mlčím, protože toho nekupuje/nevozí zas tolik, a dcera tam není každý týden...V průměru tak jednou měsíčně, to se snese. Ale po týdnu u babči přijela o kilo těžší teď...
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    PAVLINKA: Ty sladkosti to je mor, hlavně když to vidí a já to pak chci vyhodit. Ale to dělá zejména prateta a prababička, tam už na to rezignuju, hlavně prababička má rakovinu, Tonda se jí bojí, protože jí vidí málo a prababička má vývod a tímhle má pocit, že si ho získává. Tak to vezmu, dám mu trochu a postupně tajně vyhazuju. Ale teď se mi to nevyplatilo, Tonda na to chodil tajně, měl ho zrovna na starosti muž a ten z toho měl srandu, jenže Tonda toho snědl skoro půl kila. Prababička to nechápe, Tondovi nechci říkat, že prababička dává špatné bonbony, to jí popularitu moc nezvýší, zkusím jí říct, ať dává ovoce.
    BILAKOBRA
    BILAKOBRA --- ---
    SEVERINE: a dávat jim seznam toho co by se ti líbilo? že jako můžou cokolik a kolik chtějí z toho seznamu?
    PAVLINKA
    PAVLINKA --- ---
    SEVERINE: Helco, pokud to nerespektuji, dle me je jedina cesta bud primhourit oko a o darku pak s ditetem(pokud je nevhodny, neprijatelny) mluvit, ale byla by to asi pekna zrada mu ho vzit...anebo se s prarodici nevidat, coz je strasna cesta, ale nicej si ji sami. My to mame taky tak, jen to neni tak drsny, ale jsem unavena a vytocena z neustalyho vysvetlovani proc nedavat kostiky, olmiky, brumiky a podobny srajdy, nechapu, staci si precist slozeni, a to je tchyne zdravotnik, moje mama doktorka, ta se naucila pomerne rychle chodit do zdrave vyzivy a kdyz uz cokoladu, tak lindt. nebo opravdovou coko..ale cele to zacalo na velikonoce, kdy tenkrat jeste jen starsi Matej dostal od vsech doslova baliky se sladkostma se slovy jako v legraci, mama ti nic neda vid? neumim byt, kdyz nejsem ready asertivni, ale stejne jsem podle me fakt na oko pohode, kdyz vidim toho olmika na stole, ale asi je to stejne poznat, nebo ze by tchyne vazne tusila o co mi jde, ale ma naucenou celozivotni hru obeti, ja uz fakt nevim, co tem detem dat a maminky se bojim nebo abych neudelala chybu, radsi nebude hlidat..)) a ja si rikam, tak at se asi boji, tu hru s ni hrat nechci, ale je mi to desne neprijemny, vlastne poucovat a skolit staryho cloveka...nedovedu si predstavit ze bysme dal praktikovali u deti makrobiotiku...to by je nehlidal nikdo..) vysvetluju si to tim, ze oni to neresili, nebyla to ani potreba tolik resit, v jidle nebylo, nebo si t omozna maluju, tolik hnusu...vsichni v jednom proudu, my jim ted se svyma lepek ne, mliko ne, sladky ne...asi dost motame hlavu, ale neni to podle me nic, co by clovek nevstrebal...a darky? staci k svatku jeden???? jsne, ze staci, stacilo by, kdybys mu jen poprala, fakt mu toho nekupuj vic, jsou jeste z vanoc uplne rozjety, tak dostal 3...)))
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    NEMESISS: Já s rodičema narážím v jednom směru a to jsou "dárky dětem". Pokaždý je toho hafo (jako že nejradši taška), pokaždý jsou to z 99 % šunty a pokaždý pro mě není jednoduchý se toho zbavit (děti to nechtěj dát). Díky tomu sem omezila setkávání s dětma. Nemáte na to někdo nějakej ověřenej recept?
    Jako jo, věděj že mi to vadí, i sem jim (jinejma slovama, diplomaticky) řekla že čím míň toho přivezou, tím častějc se s dětma uviděj, ale asi si nemůžou pomoct.
    BEBERA
    BEBERA --- ---
    YEETKA: Já před lety půjčila tchýni knížku R&br, s tím, že tak dobře, komplexně a přesvědčivě, jak je to v knížce popsané, to sama nezformuluju. Je učitelka ve školce, tak jsem to podala tak, že bych ráda slyšela její názor, protože mě se ta knížka strašně líbí a v takové rovině bych k dítěti chtěla přistupovat. Poctivě ji přečetla a vrátila mi ji s tím, že by to stejně nefungovalo. Sebelepší argumenty prostě nefungují, pokud druhá strana není otevřená změně.

    Nutno tedy dodat, že ačkoliv s námi nesouhlasí, např. teď ve výběru školy pro syna, řekne to slušně a klidně, řekne mi proč si myslí, že ne a pak nás nechá. Moje máma dělá emocionální scény a výběr kvalitní (rozuměj hodně znalostí/hodně disciplíny) školy si vzala jako věc cti, že to dokáže prosadit...
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    TORUVIEL: ano, určitě, děti se tím od nás učí...
    Já jsem zase spíš takový buldozér, který se musí učit sebeovládání, asertivnímu jednání a volbě správných slov :) je sice přede mnou velký kus cesty, ale po malých kručcích se mi to daří...

    Jinak ještě mě napadlo, že se mi v mnoha případech osvědčily jasně formulované věty tipu:
    "Ano, máme na to jiný pohled. Je pro Tebe těžký respektovat můj přístup jako rodiče?"
    "Víš, jaký mám na to názor a jak to ne/chci dělat. Měla bych znovu začít obhajovat, proč to tak ne/chci?"
    akorát to musím říct v klidu, asertivně,no:)

    Ve valné většině případů protějšek bere zpátečku, jen třeba včera se mě prababička mého syna snažila přesvědčit, že čokoládu prostě potřebuje pro vývoj mozku :D

    Já mám naštěstí tchýni hodně daleko a je fakt, že při nějaký akci jako třeba společný hory by asi vznikaly obrovské třecí plochy.

    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    NEMESISS: Jojo, někdy nejde jinak, než je nechat, ať se urazí. Taky jsem zjistila. Já jsem od přírody totiž strašně ušlápnutá a lidi to často vycítí a o to víc se na mně vyřádí, jdou až na tu hranici, kam je nechám zajít. Vnímám to i jako věc, kterou mohu předat dceři, naučit se stát si za svým, a neomlouvat se za své postoje.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    INUSHKA: to je moc dobrý tip - uznávání nejen pocitů dítěte, ale i dalších...
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    YEETKA: obdobný věci řěšíme asi všichni. jen mě napadá, že já třeba úplně přestala řešit, zda se někdo cítí uražený, pokud zachovám asertivitu ve svým jednání, je to pak, imho, jejich problém. za poslední měsíc si třeba vybavuju 2 situace, v nichž se pravděpodobně 2 členové mojí rodiny asi dost urazili na základě mýho asertivního, dost jasně formulovanýho zásahu (dítě bylo u toho účastno v 1 případě). už jsme se k těm tématům pak nevraceli a musím teda říct, že mi přijde, že to pochopili a respektují..
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    INUSHKA: yop, na tohle mám, když jsem odpočatá a silná.. budu na to myslet i v situaci, kdy to tak úplně nebude.. tohle je totiž ta neasertivnější cesta..
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam