• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ONA_MAKARONAŠťastný rodič, šťastné dítě.
    Tato diskuze se zaobírá zejména tzv. Nevýchovou a učením Naomi Aldort. Jakou výchovu doma upřednostňujete a proč? Praktikujete ve své rodině tyto "alternativní" směry výchovy? Opravdu fungují? Otázky, rady a pomoc ohledně (ne)výchovy vítány.
    rozbalit záhlaví
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    TORUVIEL: Mně tenhle způsob komunikace připadá strašně nepřirozený. Generace našich rodičů na to není zvyklá už vůbec a obávám se, jak je znám, že většinu těch otázek by nebrali jako potvrzení svých pocitů, ale jako útok.
    NEMESISS
    NEMESISS --- ---
    TORUVIEL: mne to prijde jako vhodnej namet, ale proste (imho) to asi nebude fungovat u kazdyho. souhlasim s tim, ze obhajoba je pozvani do rozhodovaciho procesu. ale proste vim, ze nektery lidi jsou tak neodbytny, ze sami budou tu diskuzi vyvolavat, anebo se o to alespon pokouset (a nas pak bude stat nervy to, abychom nedopustili zapoceti one diskuze - nebo to ignorovat, reagovat mlcenim treba?to mi taky neprijde uplne ok ) a duvodu muze byt hodne - protoze nas nerespektuji, neuznavaji, maji pochybnosti, strach, poznamenani vlastni vychovou v urcity dobe atd. a to jim nedovoli nepokouset se znovu a znovu o ty debaty s timze tematem...
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    Když se tu řeší ta komunikace s generací našich rodičů...co myslíte? http://www.moudrakocka.cz/index.php/unschooling/23-unschooling-a-kritika-pribuznych-naomi-aldort
    Mám na mysli tu imitaci dialogu, to se ostatně dá použít v různých situacích...asi ne takhle hyper super sluníčkově (aspoň já bych toho nebyla schopna), ale nosná myšlenka je uznat zájem a pocity toho člověka, ale vůbec se jakoby nedotknout toho tématu, které on nadnáší. Řeší se tam jen ty pocity, to téma samo o sobě stojí netknuté, není obhajováno atd.
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    KOTENCE: jo, ten clanek je skvelej, uplne mi naskocila husi kuze. vypada to tak snadne. jak se jen preprogramovat? byt stale ve strehu je strasne vycerpavajici, a obzvlast kdyz se do toho zapoji moje neukocirovatelne emoce...
    MULTICAT
    MULTICAT --- ---
    Podle toho, co zde ctu, zjistuju, ze se fakt rouham, kdyz si stezuju :) Nasi jsou v davani veci zlaty - absolutne to respektujou, radi se se mnou, co by se hodilo, libilo. Jidlo take neresim, pac se stravujeme podobne.
    No, rodice muze (teda spis mama), to je presne to, co popisujete. Schvalila jsem ji na Vanoce jeden darek (syn mel 15 mesicu) a byla z toho hromada. Stejne si s hrackama skoro nehraje - nejstastnejsi je, kdyz muze trhat nejaky papiry (ted v tom jde fest), michat veci v mise nebo do neceho triskat. Tak jsem to sbalila, uklidila a schovam pro navstevy. Pojedu si ten model, ze synovy hracky jsou synovy, kdyz pujci, tak pujci, kdyz ne, tak ne. Tady mate, navstevo, erarni...
    Zatim to, zaplatbuh, nevnima, ale jsem zvedava, jak to pujde.
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    HUJERKA: a proč se ti to nelíbí? My taky vždycky dáváme dárky oběma. Jinak letos jsem dárky od tchánovců vyřešila tak, že jsem si vzala leták z jejich místního obchodu s hračkami a zakroužkovala i s čísly stránky, co mě pro děti potěší a byl pokoj a ještě si vylepšili u Tondy kredit.
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    SEVERINE: A na "spotřební hračky" by se navést nenechali? Malé vodovky, voskovky do vany, omalovánky, sešity se samolepkami nebo nějakými úkoly, nafukovací balonky... Prostě něco, co se po pár použitích vypotřebuje nebo zničí, aby se vám to doma nehromadilo.
    Já z dárkového megalomanství taky rostu. Tím, jak Malvína ještě nemá vlastní pokoj, se nám všechny hračky pořád válí v obýváku a začínají mě vytáčet. A ona si stejně hraje buď s legem nebo s kuchyňkou a na to ostatní si vzpomene tak jednou za týden max.
    K vánocům od nás dostala kuchyňku s nádobíčkem a filcové jídlo z IKEA. Babičky jsme informovaly, aby náhodou neměly stejný nápad. Ony ovšem obě cítily potřebu přidat k tomu svoje. Takže tchýně zakoupila košík s plastovým ovocem a zeleninou nereálných barev a nesmyslných proporcí a moje máma vyrobila hromadu háčkovaných potravin všeho druhu od ovoce přes pečivo až po vánoční cukroví. Je to sice krásné, ale je toho šíleně moc a máma se v tom zhlédla a háčkuje dál. Malvína je tím naprosto zahlcená, neorientuje se v tom, k vaření z toho používá dva tři kousky. A do kuchyňky se to všechno nevleze, takže se to pořád válí okolo a šlapeme po tom.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    YMLADRIS: ten clanek je super, dik. Skoda, ze se neumim tak vyjadrovat. Potrebuju ty modelovy rozhovory cist porad dokola, aby me neco rozumnyho napadlo, kdyz na to prijde.
    Muj muz nic cist nechce a pak si stezuje, ze mu nejde mluvit jinak, kdyz ho takhle vychovali, i kdyz treba s tim, co rika, vlastne vnitrne nesouhlasi.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    PAVLINKA: já jim právě nic neberu - maximálně, když se něco někde válí měsíce nepovšimnuto, tak to pošlu dál (a nejsem člověk, co se snadno zbavuje věcí, bohužel). ale spousta věcí je oblíbena a zavalujou náš byt :-/ právě mně jídlo přijde ještě dobrý - sní se to, nebo vyhodí a není to, ale ta hora plastu, která nás dobývá a je nanic, případně přeplněný šuplíky s oblečením, ze kterýho se kluci odmítaj vzdát čehokoli a pak se v tom nedá vyznat - to mě drtí.
    BILAKOBRA: sladká to teorie a děsná praxe. něco podobnýho jsem zkoušela nejdřív při návštěvách - zase 10 věcí navíc ("jé, promiň, já ti to zapomněla říct, ale vždyť je to maličkost, ne?") pak ještě asi 2x na vánoce. vzali jednu věc ze seznamu a deset dalších koupili. když sem se ptala, proč nevzali něco dalšího ze seznamu, tak my řekli, že si mysleli, že to kupovat nemaj. podle mě hloupý jenom hrajou a hlavně nemaj chuť spolupracovat, chtěj aby bylo za každou cenu po jejich. výsledek je, že už nemám chuť to zkoušet.
    TORUVIEL: jj, 1x za měsíc, to je tak akorát, vidím to podobně.
    HUJERKA: tam je hlavní debakl v tom množství. jeden dva děsný dárky - ok. ale deset za návštěvu?! jako proč? HUJERKA: koukám my si můžem podat ruce. jediný, co je trochu přesvědčilo (asi že mají oba ekonomku a čísla je oslovujou) bylo, když sem jim spočítala, kolik tím pádem dostane každý dítě za rok dárků, když při každejch narozeninách a svátku daj něco i dalším dvěma dětem a že oni mají doma každej na sebe 30 m2, kdežto my každej 12 m2.
    YMLADRIS: to je ispirativní, to s tou cizí kulturou! jenže když k nám chce cizí kultura jezdit každej tejden domů a tam se chovat jako doma (ačkoli jí nikdo nic takovýho nenabídnul, naopak), tak to nikdy nemůže fungovat :o) já jsem si řekla, že se budu chovat jako gentle man a vychází to - jen mám sílu k podobnýmu výkonu jen tak 1x-2x za měsíc, přičemž požadavek ze strany prarodičů je vždycky vyšší.
    INUSHKA: nj, jenže to by nikdy nesměli k nám, protože jedou v programu "chci vidět dětskou radost pokaždý a je mi fuk co tomu kdo říká"
    INUSHKA
    INUSHKA --- ---
    My tohle řešíme tak, že babičky na narozeniny nezveme k nám, ale slavíme u nich při nejbližší návštěvě. Babičky se můžou realizovat při přípravě dortu a nevhodné dárky zůstanou u nich, "aby si tu měla s čím hrát, až příště prijedeme".
    HUJERKA
    HUJERKA --- ---
    TORUVIEL: jo a ještě vzali dárek i malýmu bráškovi a stejně staré sestřenici, prostě když je oslava, tak aspoň malý dárek všem dětem, což se mi taky nelíbí a můj názor je jim ukradený
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KOTENCE: tak já je tam zatím nemám ani ty tři dny, vždycky v sobotu přes noc a v neděli zpátky, ale uvidíme, jak to budu řešit za ten týden. Hlavně Alenka se jim na to vyprdne, ona když nejí, tak nejí, ani to co má ráda.
    KOTENCE
    KOTENCE --- ---
    MARKYSHA: to u nas taky. Ale zatim tam byla maximalne tri dny. Jestli si ji vezmou treba na prazdniny na dyl, tak abych doma nachystala vetsi obleceni :-)
    Ale hlavne teda nechapu PROC! Sama celej zivot bojuje s jojo efektem a stejne to dite uci na sladkosti. Pritom ma i vyzivovyho poradce, tak snad uz neco o jidle vi...
    Ale uz se to tu tesilo mnohokrat, je to marny. (A ty bio susenky ze zdravy vyzivy jsou casto preslazeny uplne priserne)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    KOTENCE: jo mně se taky vrací od tchánovců přežraný, ale nějak si to korigují sami, Alenka pak týden nejí skoro nic a Tonda chce hory zeleniny.
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    HUJERKA: Jo, další roky (ten první rok, oslava prvních narozenin dcery, to bylo pro mě překvapení...) jsem se taky snažila domluvit, a je fakt, že se mi teda daří ji čím dál tím víc přesvědčit, ať nic nevozí (ale nic= vždycky něco, jen o trochu méně, než loni :-). Ale o minulých dceřiných narozeninách aspoň už nebyly chlebíčky a dort od tchýně :-) Pokrok... Ale musím jí to mnohokrát zdůrazňovat, že jsou zvaní, ať si nedělá starost a nic nepřipravuje a nevozí, že dort a občerstvení bude...atd.
    HUJERKA
    HUJERKA --- ---
    TORUVIEL: to jo, nechápu, já měla i snahu se domluvit třeba na půl, že já udělám dort, ona chlebíčky, když mají potřebu se zapojit a třeba mi i ulevit, ale na to mi tchýně odpoví "to se ještě domluvíme" a přinesou vše...
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YEETKA: nevim co ti odpovedet, protoze nevim, jakej mas zamer. Kdyz to vyhrotim, zda prednejsi je "pravda" nebo prednejsi jsou "vztahy". Pravda by bylo proste potvrzovat jeji pocity a rikat svuj nazor furt dokola (Rozumim, myslis ze skola neskodi. No ja myslim ze skodi. [dal nerozmazavat]) coz ale muze vest na rozkol cim dal vetsi ze (Ta snacha se mnou nekomunikuje furt se usmiva a ignoruje me!!!) nebo whatever.
    Pokud po nich nic nechces, muzes to tak delat, jako ze je na nich aby se prizpusobili. Jenze vetsina lidi po prarodicich neco chce, protoze nase kultura je nastavena divne (lidi v produtivnim veku maji hypoteky, dluhy, problemy, chodi do prace, ocenili by hlidani atd., .... zatimco duchodci, kteri by v jine kulture uz byli na vejminku a uz by nemeli moc vliv, tak ti maji majetky, baraky, zdroje... cili neni strategicke se chovat stylem PRAVDA, pokud by to nakonec poskodilo decka (babicka se urazi natolik ze uz je priste na hory nevezme a nezaplati jim to).

    Nebo jsou prednejsi "vztahy" - snazit se mit v ucte ze ona je jako by z jine kultury. Predstavit si, kdyz bys byla s detma na navsteve nekde total jinde v monglosku a tam se proste v jidle nerypaji. Jak bys to resila? Asi by ses predem s holkama snazila domluvit, babicce vadi rypani, muzem jim v tom nejak ulevit? (Asi ne, jsou fakt male, na nejakou empatii jeste kaslou.) Ale vyjadrovat ji pochopeni - ze tomu rozumis, ze je to pro ni dulezite. Ze to, ze holky nechavas rypat, nemyslis jako projev neucty k jejimu jidlu. Ze se s ni chces domluvit, co s tim: napr davat na talire fakt malo a at si holky pridavaji. Proste nejak jako by kooperovat, i kdyz fakticky to nic moc nezmeni. Mozna to nadnest jako tema: Babicko, premyslela jsem o tom rypani. Urcite holky nechci nutit nebo trestat, protoze vim, ze kazdy natlak vede jen k bojkotu. Ale rozumim, ze ti vadi, ze to stydne nebo se to vyhazuje. Jsem fakt stastna ze zijem v dobe kdy je dost jidla, za tveho mladi to muselo byt fakt tezke! Co s tim muzeme udelat? Mam holkam nakladat mene? Mam to po nich dojist? ... no a je nekolik moznych vyvoju situace a) tobe toto (budovani vztahu, prokazovani respektu, hledani pro ni pouzitelneho chovani) bude pripadat jako falesny, protoze je to jeji problem, jeji ego hra... a nebudes to schopna hrat uprimne tak aby ona z toho fakt brala, ze ti jde o jeji pocity. Tak to radsi zabal, nez to delat nejak na silu. Zalezi zda je fakt tak jina, ze ji fakt NECHAPES nebo ji v zasade chapes, akorat zpravidla nemas silu starat se o ni jak o dalsi decko (o jeji pocity).
    b) nebude to k nicemu, protoze ji nejde o konstruktivni reseni rypani jidla, ale o to, ze deti maji POSLOUCHAT a tvoje deti NEPOSLOUCHAJI, delaji si CO CHTEJI. Coz je proste spatne a nikdy to nebude akceptovano. Pak muzes vyse zminene nejak provadet (prokazovat ji uctu, potvrzovat jeji pocity...) ale bez nadeje ze se tim neco vyresi. Akorat tim holkam modelujes, ze i s nesouhlasim clovekem se da jednak nejak vstricne a hledat reseni. Snazit se pochopit jeho potreby. Zbytek je na nem.
    c) oceni to a vztah se zlepsi.

    Jeste muzes posilit prevenci: pochopit v cem tchyne vidi svou hodnotu. Co pro vas dela nebo co si myslis ze si ONA MYSLI ze je fakt dobry. Snazit se to pravidelne uprimne ocenit, ujistovat ji, ze jsi rada ze holky maji babicku. Opravdu byt rada, ze holky maji babicku. To muze pomoct az zazracne.

    Celkove je to ale spis beznadejny, zadny recept neexistuje a kdyz uz je ten konflikt kolem neceho, neni zadna rada co mas nebo nemas. To je desne individualni.

    Priklad od Aldort na tema stat si za svym nazorem a do boje se vubec nepoustet (to je z pozice kdy ona od prardiocu nic nepotrebuje a nechce): http://www.moudrakocka.cz/index.php/unschooling/23-unschooling-a-kritika-pribuznych-naomi-aldort
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    YMLADRIS: no přesně v tomto vzorci jede tchyně..."když my jsme přežili klasickou školu, přežijí to i děcka", "kdybych se takto v jídle rýpala já, už by mě táta vyhnal od stolu"..
    takže jak s tím pracovat? dalo by se v takovou chvíli na jejich zranění nějak upozornit? jako třeba "no, tak to jste měla těžké, ještě že tato generace už tohle prožívat nemusí".. není to moc?
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    YEETKA: hodne zdroju se shoduje v nazoru, ze to je tim, co sami (starsi generace) zazivali, kdyz byli uplne maly decka. Bud by si ted museli priznat ze jejich rodice jim tezce ublizili. To je slozite. Nebo jet dal tu predstavu, ze tak jak se to delalo, je ok, a je treba to tak delat dal.
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    tak vidím, že je to u mnohých hodně podobné.. čím to je, že ta starší generace má takový problém s egem/vlastní důležitostí a respektem ke svým dětem..
    TORUVIEL
    TORUVIEL --- ---
    HUJERKA: Nevim no, toto mě skutečně udivuje. Já byla naučena, že jsem-li někam pozvána, je slušný donést lahev vína/kytku/bonboniéru dle příležitosti. Donést si vlastní občerstvení, to je pro mě fakt moc... (kdyby šlo jen o nějakou drobnost, ale ne, ona doveze 3! pekáče chlebíčků, dort, buchtu, sladkosti, basu piv - pro synáčka,...). Když to udělala poprvé, sbírala jsem svou čelist ze země asi dost dlouho :-))
    HUJERKA
    HUJERKA --- ---
    TORUVIEL: No, trochu je útěcha, že to je častý jev :-) Já jsem při prvních narozeninách byla úplně rozsekaná, když taky byly dva dorty - můj a tchýnin, který nebyl vhodný pro roční dítě, ale stejně jí tam i tu svíčku zapíchnula a fotila ji s ním, ne s mým, se kterým jsem se dělala a mohla ho jíst...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam