INUSHKA: Já teda jak víš nemám s tímhle zkušenosti, anžto jen jedno dítě...ale zamýšlím se, jak bych to asi tak dělala já, a napadá mě akorát to, co už asi děláš a co je známé... Tedy starší zapojovat do aktivit pro starší děti, a dávat jí najevo, že tohle miminko dělat nemůže. Určila bych taky velmi jasně, co je čí, tedy rozdělit nějak viditelně ty hračky, do krabic třeba, a hračky starší dát (dočasně) někam mimo dosah miminka. Dát starší výsadní právo se o své hračky dělit (či nedělit). A erární hračky, to může být problém, protože dokud nebylo miminko (nebo dokud nejevilo o hračky zájem), tak erární nebyly, že? Malvína to asi vnímá trochu jinak, že je prostě ten byt její, hračky její a najednou se tam ukázal vetřelec, kterého ona ještě neakceptovala, ale navíc vidí, že ty ho akceptuješ a určuješ, že věci, co byly pouze Malvíny, jsou teď i Joriky a to ona nejspíš nechápe.
Zkusila bych asi starší chvíli nadržovat, ujistit ji jakoby o jejím postavení a dát jí vidět jeho výhody (co může narozdíl od miminka). Jak píšeš, starší se snaží mít navrch, tak jí to nějak poskytnout v pozitivním smyslu, aby to nebylo v kompetici s mladší.
Ale třeba to už děláš...takže jen takové úvahy moje, nezasvěcené...
Když čtu tvůj poslední post, tak vidím, že toho hodně děláš, ale třeba to co píšeš že říká tvůj muž, tedy odeslat Malvínu pryč, když "zlobí", tak to bych vůbec nenavrhovala, to je prostě trest odnětí lásky (tvé pozornosti), ona to tak může chápat a tohle žárlivé chování by to imho spíš jen posílilo.
Neměj pocit, že selháváš (no to se řekne viď), kolik že je Malvíně? Jako vždycky to bude jen přechodné období, než začnou holky víc kooperovat, než Malvína pochopí, že mimino není jen obtížný domácí mazlíček atd. Vydrž, myslím, že to v rámci možností děláš dobře...