• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • Přišli jste skrz odkaz na příspěvek, který již neexistuje.

  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    GAISAKANORM-CORE VÝCHOVA - žádné teorie jsme nikdy nepotřebovali
    MALKE
    MALKE --- ---
    KOTENCE: tak to jsi nejen lepší matka, ale i řidič!
    MALKE
    MALKE --- ---
    KOTENCE: 1) tys to nezkoušela, co? já bych tě děsně ráda viděla, jak přirážíš k chodníku:-)
    2) děti nejsou blbé. vzhledem k tomu, že se doma nepočůrává, předpokládám, že ty situace rozlišuje. mám plenu, čůrám do ní. nemám plenu, otevřu si dveře na záchod. stejně jako ví, že s mým mobilem si hrát smí, s tátovým nikoliv. důvěřuju jeho inteligenci.
    LYDI
    LYDI --- ---
    ECLECTICA: neporizuju se. ani sem knizku nedocetla zatim, nekoukala na video na youtube atd. nejsem "profi" co se tyce NA. jinak .. jdu hodne podlu citu a vlastnich zkusenosti (zjisitim ze dite ji spis to co si vezme do ruky atd tak ji nebudu nutit do kase atd) ale jsou veci kde nejsem si jista nebo zjistim ze mi veci jak se to dela bezne nepripada tak dobre / "alternativni" pristupy mi pripada lepsi. treba u moc. hry sem na zacatku taky koukala co je to za blbost, ted se mi koncept moc libi ale zaroven ho uplne moc zatim nepraktikuju. jak vsude clovek si neco od nekoho bere a neco ne.... jinak se moc nezajimam o titulech (ani nekdo s titulem nemusi o tom moc vedet)..
    MALKE
    MALKE --- ---
    GAISAKA: Já jsem si hlavně doteď myslela, že vymezit se proti rodičům je normální součást odpoutávání se v pubertě. A že se to jaksi neztratí, ale přijde ono osvobozující poznání, že jsou to taky jenom lidi, tudíž dělají chyby (respektive to, co za chyby považuju/eme). Že tedy i já nevyhnutelně udělám chyby - buď stejné jako moji rodiče, nebo ve snaze vyhnout se tomu nějaké zcela nové, ale udělám.

    U nás jsou příklady o to půvabnější, že mám časově shodné srovnání s výchovou v rodině příbuzných - já jsem byla držená víc zkrátka (i když čím jsem byla starší, tím větší svoboda přicházela, a zůstávaly jen osamocené relikty, které jsou dnes součástí zlatého fondu rodinných historek - jako že jsem v patnácti sice mohla domů přijet posledním metrem, ale nesměla jsem v poledne na Václavák), oni měli dost volnou výchovu - a stěžovali jsme si všichni:c) (Oni, AFAIK, na to, že kvůli oné svobodě měli dojem, že rodiče moc nezajímají, když se jim všechno dovolí.)
    Když jsme se o tom bavily se sestrou, tak se pro změnu ukázalo, že ačkoliv máme stejné rodiče, tedy ve výchově relativně konzistentní, vadí nám úplně jiné věci, tzn. identická věc jí lezla na nervy, mně to bylo fuk, nebo jsem naopak byla ráda:c) Dětem se jeden zkrátka nezavděčí.
    GAISAKA
    GAISAKA --- ---
    Sorry, opět nebudu odpovídat na to, co zaznělo zde, ale na "negativně-výchozí klub o Aldort a spol. rodičovství. Narazil jsem na to v poště s jedním nejmenovaným ID, ale přečtete-li si to tam za poslední den, je tam tolik smutných lidských příběhů. Pomiňme teď, že smutnými se lidské příběhy stávají až voluntárně, z rozhodnutí jejich nositelů.. no přečtěte si to sami, nebudu to linkovat.
    Nuže ono nejmenované ID mi do pošty (vážně!) napsalo něco v tom smyslu, jakože nezná ve svém okolí nikoho, kdo by byl se svým dětstvím a výchovou rodičů spokojen a saturován, ba právě naopak. Asi je teď trendem, vyktimizovat nějak rodiče... ,)
    Já osobně si pamatuju jistě spoustu negativních příhod, vzorů atd. ze svého dětství, ale jinak máma byla super máma, ačkoliv musela být profesně pár dnů v týdnu pryč, aspoň z toho byly hokejový kartičky,), a otec byl sice přísnej a emocionálně daleko občas, ale jindy, když měl čas a náladu, to byl ten největší kámoš, a hlavně všechno věděl a všechno uměl (to jako bez keců i dneska, otec je stavař, postavil část D1, a ví opravdu snad všechno o té části fyzického světa, která kluky zajímá). Proto se dívám na alternativní rodiče trošku jinak teď - A ZÁSADNĚ NECHCI, ABY TO ZNĚLO PASIVNĚ-AGRESIVNĚ-LÍTOSTIVĚ. To ne. Berme to tak, dejme to do kontextu, pracujme s tím, mějme to na mysli, když s nima mluvíme.
    Ale, cut to the core, stejně jako to bez milosti od začátku dělají oni, vezměme si z toho ratio, a pokračujme v rozvíjení našeho (proti)názoru.
    GAISAKA
    GAISAKA --- ---
    Ještě než si podrobně pročtu posty za dnešek a nějak se vyjádřím - nestíhám, rád bych sem postnul jednu věc, vyvinutou zde na nyxu.
    Jedná se o jistou odpověď Keikinovi, na otázku, co mám(e) proti alternativě.
    Samozřejmě, po přečtení toho materiálu si IMHO každý musí položit otázku, do jaké míry je problém alternativa vs. normcore problémem kopirujícím "problém s Islámem/Romy/atd. . Všude jsou debilové, všude jsou normální lidi.
    Nicméně... zde to je:
    SČSF - Až moc alternativní medicína – Hitparáda top 10 z diskuzních fór
    http://www.scsf.cz/...nauzea/amam/230-az-moc-alternativni-medicina-hitparada-top-10-z-diskuznich-for
    MALKE
    MALKE --- ---
    KOTENCE: Ne, to věru nejsem. Zdá se mi, že nepochopení psaného textu je i tvůj problém, dovol tedy, abych zopakovala, co jsem říkala jinde: dítě (kterému čtyři roky nejsou ani smykem a plynně se též nevyjadřuje) zatím nebylo schopné pochopit rozdíl mezi plenou a jakýmkoliv jiným obalem (kalhoty). Proto na cesty dostává plenu. Má to dva důvody: nelze se spolehnout, že to nepustí rovnou. Důvod druhý - od chvíle, kdy zahlásí, do chvíle, kdy pustí, neuběhne ani deset vteřin. Je tedy poněkud problematické v daném čase například najít místo k zaparkování vozidla, zaparkovat, vyndat dítě z autosedačky, svlíknout ho (i z pleny) a nechat ho vykonat požadovanou činnost.

    Je tedy pro mě momentálně (zima, Kefalín, zima) přijatelnější nechat ho rozlišovat dva stavy: jsem nahý, tehdy chodím na záchod. Jsem venku, tedy mám plenku a čůrám do ní. Trénink kýženého stavu započne v příznivějším počasí, protože promočený kalhoty nejsou nic moc bezva ani na sedačce v autě, ani při převlíkání v +5/-5 stupních.

    Je již dostatečně srozumitelné, že se "čůrám" neozývá z gauče?
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    LYDI: prosím tě, a nevadí ti, že výchovu svého dítěte podřizuješ mustru nějaké ženské, která si svůj titul a specializaci napsychologii dětí vycucala z prstu?
    LYDI
    LYDI --- ---
    MALKE: hele ale podle me ani NA nedovoluje vse, rika, ze decko potrebuje vedeni atd. proste klasicky se rika, ze tam dite smi vse, co neni pravda. jako treba s tim obetovanim - ja fakt nevim, co je obetavejsi, kdyz clovek diteti meni plenu nebo od naroz. posadi na nocnik. me osobne, i kdyz je to take pracne, vic vyhovuje ten nocnik ale ja to za pracne (vetsinou) nepovazuju. nez normalni bych si spis rekla "linym" rodicem a proste bych rekla, ze se mi to celkem shodi s spoustu "alternative" pristupy. i kdyz proste hodne lidi to asi za "lenost" nepovazuje.. mozna i naopak... (ze nosim a nemam kocar atd)
    MALKE
    MALKE --- ---
    LYDI: Jojo, přesně na tohle reaguju. Musím říct, že "obětovaný rodič" mi přišel daleko výstižnější:c)

    My pochopitelně nevíme, jak moc je Marcusíčkova matka šťastná při přebalování, ale ono to skutečně ukazuje na ideologii "za textem". Pointy příběhu jsou dvě: nenechte se zviklat okolím (OK) a centrem všeho je dítě. V mém světě čtyřleté děti do plen dělat nebudou, neb jsou většinou plně schopny ovládat svěrače, a také nebudou vyhazovat odpadky z koše, protože je to baví jako mocenská hra. Chtějí-li hrát mocenskou hru, prosím: radostně hraju "jak dělá pejsek - mňau", "pověsíme se matce na nohy a sledujeme, jak se pokouší jít" nebo "jsme velicí dobyvatelé, stoupneme si na matku a prošlápneme jí hrudník" (tu jsem radostně hrála předevčírem naposled, shledávám ji nadále ohrožující, nějak mi chlapci ztěžkli nebo co) - pravda, aniž bych donedávna tušila o jejich terapeutické funkci, dělám to prostě proto, že to děti zjevně baví. Ale jsou věci, o nichž rozhoduju já, nikoliv dítě, a mezi ty patří, že dítě plynně vládnoucí mateřským jazykem si říká na záchod a odpadky patří do koše.

    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MALKE: mně to přijde dobré, prostě pastla svoje zkušenosti. Nikomu nic nenutí, je to inspirace. ďábel se skrývá v detailech. I to mazání másla nožem může být rituál s nejrůznějšími konotacemi.
    LYDI
    LYDI --- ---
    MALKE: to reagujes na to "obetavy rodic" ? tahle pasaz z NA mi taky dostala, ale taky podle me sou ti pleny jen hmm prostrednikem k jinemu tematu (pro me osobne pleny nejradsi uz zadne v roce a pul, uvidime jak se bude darit (: ) ... ale spis je to o tom, jak je vztah matka-dite a taky jake presne ma clovek k tomu pristup. proc by najednou ustupovala nejake tete ... na to podle me nic obetaveho neni. jestli to zatim tak delala a nejak ji to neva, proc by to mela menit kvuli tete... (ostatne, co je "obetavy" a jestli zadne "Obetavy" tak proc vubec byt rodicem..)
    MALKE
    MALKE --- ---
    KEIKIN: Přečetl, ale zjevně nepochopil.

    Ad činnost: nevím, jak Eclectice, mně to přišlo vtipné. Asi jako návod, jak mazat chleba máslem. Někdo maže intuitivně, někdo váhá, zda namazat máslem, nebo radši sádlem, či dokonce margarínem, tak si o tom něco přečte. Budiž. Ale vyprávět sáhodlouze na internetech, jak přesně mažu, protože musím zúročit to studium, to mi zkrátka přišlo žertovné.
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    KEIKIN: zajímalo by mě, jaké procento rodičů by nenapadlo dítě tu a tam do něčeho zapojit.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    ECLECTICA:
    MALKE:
    Tak ale tam jde hlavně o tu činnost ne o tom, jestli se něco plánuje či ne. Rozlišujte povahu a návyky rodičů. Tu samou činnost můžete dělat mlčky, bez přípravy nebo mluvit a připravovat se a kontrolovat. To je přece na každém dle jeho přirozené povahy. Hlavní je to, že dítě dělá podobnou činnost jako rodiče.
    MALKE: přečetl a co ?
    MALKE
    MALKE --- ---
    ECLECTICA: Taky jsem na to koukala. "Dělejte věci společně s dětma, berte ohled na jejich možnosti." Wow.
    ECLECTICA
    ECLECTICA --- ---
    Chápu, že si člověk přečte něco o názorech na výchovu, ale pokud se někdo chytne nějakého "systému" a úzkostlivě jej aplikuje na své dítě, považuju to za projev nedůvěry vůči vlastním instinktům a intuici.
    Ve vedlejší diskusi se např. objevil návod, jak postupovat kupříkladu při společném pečení. Možná jsem prostě jen velký flegmatik, ale neumím si představit, že bych proces učení, které s sebou podobné činnosti nesou, podrobně plánovala a neustále kontrolovala (dá se pak vůbec mluvit o výchově nevýchovou?). To, že dítěti vysvětlím, jak se dělá těsto, že se nakonec strčí do trouby, přiděluju mu drobné úkoly, považuju za něco naprosto přirozeného, co se obejde bez manuálu.
    MALKE
    MALKE --- ---
    KEIKIN: Prosím tě, přečti si můj předchozí příspěvek ještě jednou.
    KEIKIN
    KEIKIN --- ---
    MALKE: ? A zkoušeli jste mu nedávat plenu (v létě). Je jasné, že dítě pročurá/prokaká pár povlečení a oblečení. Ale dítě už je cca od 2, 2,5 let připraveno dát najevo (slovně) potřebu.
    MALKE
    MALKE --- ---
    KEIKIN: Nemám páru, to je moje nová nejoblíbenější pasáž z Naomi.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam