• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    VIDLICKAO čem se vám naposledy zdálo?
    ALEA
    ALEA --- ---
    Jelo se na tábor do přírody. Většina lidí ale na místě začala brblat - byli jsme v chatkách v lese, bez sprch, v Anglii a část neuměla jazyk...
    Rozhodlo se, že pojedeme jinam, na velké dřevěné pirátské plachetnici... ale většina lidí se rozešla pryč, že už na to kašlou, že je to nebaví...
    Problém byl, že skoro všichni měli s sebou nějaké mazlíčky. A mimo pár vybraných tam většinu nechali bez dozoru a bylo zřejmé, že je tam prostě nechali a už nikdy se k nim nevrátí.

    Mě patřilo několik zlatooranžových rybiček, které z původní velikosti cca klauna očkatého dorostly do velikosti velryb (takže jsem je musela nechat v nádrži na místě, ale věděla jsem, že se o ně postarají lépe než já, měli tam mnoho podobných ryb, mořského koně - spíš kelpie, skutečně obojživelný kůň modravé barvy - a pár pošťuchujících se obřích olihní). Ale byla tam ještě celá místnost plná leguánů, hadů, koček, žab, štírů a bůhvíčeho ještě. Na většinu plazů tam byla zima... Psy si lidi brali s sebou ven a hráli s nimi ve skupince frisbee (vybavuju si Míšu a o kus dál D. ležel v houpací síti a podřimoval, ale ani jeden nechtěl jet dál). Ale o ostatní zvířata nebyl zájem a chtěli je tam nechat umřít.

    Já se rozhodla je zachránit. Pobíhala jsem tam a sbírala všechno, co jsem našla mimo těch opravdu jedovatých (to jsem věděla přesně, co je a co není jedovaté a co chce a nechce ublížit). Leguáni se tulili v kapse v mikině k teplu nebo mi běhali po rameni, pár hadů jsem měla v rukávech, na hlavě malou žábu a v náručí dvě koťata.
    Pamatuji si, že A. to nějak trefně komentoval (to že tam zůstávají) a jeho tříletý synek byl nadšený z pirátské lodi. Ale detaily bohužel mizí...
    ALEA
    ALEA --- ---
    Dostala se ke mně informace, že se všichni příbuzní máme dostavit na "naši chalupu", místo, kde jsem v dětství strávila hodně času s babičkou a sestrou. Prý se konečně objevil jeden ze dvou tajných sejfů, které "naše chalupa" skrývala.
    Cesta je dlouhá, ale vzala jsem s sebou pár kamarádů a pocitově to uběhlo velmi rychle. Většina příbuzných už tam byla. Procházeli se, diskutovali a bylo jich mnoho. Dům sám působil spíš jako palác - mnoho pater, různé ložnice, koupelny, veřejné toalety a půda, kam by se vešlo několik průměrných bytů.
    Hned na začátku jsem potkala strýce, který sejf našel. Prý toho vevnitř ve výsledku nebylo moc, malá hromádka zlata a šperků s perlami a hromada čerstvého lesního ovoce. Znovu ho zavřel a kdo chce, může ho zkusit najít. V tu chvíli jsem si vzpomněla. Tohle přece znám, tohle mi kdysi ukazovala babička! A znamená to, že i vím, kde je druhý sejf!
    Běžela jsem za sestrou, ale ta o ničem takovém prý nikdy neslyšela a nevěřila mi ani slovo. Tak jsem jí ukázala první trezor. Zvenku pod oknem na pánské toalety začíná řada ozdobných výstupkú, když se zatlačí na třetí zprava, odsune se kus zdi a objeví se trezor. Bez zamyšlení jsem zadala i kombinaci a uvnitř jsme našli hromadu ostružin, borůvek a malin. Byly skvělé, čerstvé a sladké.

    To ale znamená, že vím i o druhém sejfu...
    Sestra mi nevěřila, ale přidalo se ke mě pár kamarádů a příbuzných.
    Druhá cesta byla náročnější. Všechno působilo podvědomě ale jako místo, které navštívíte po velmi velmi dlouhé době. Všude rez, pavučiny a tma.

    Začínalo to skluzavkou... všimla jsem si, jak je zrezlá, zkřivená a má ostré hrany a raději skupinu odvedla okolo, kudy nás tehdy následovala babička...
    Pak temná díra o patro níž.
    A "pohádka o slepičce"...
    V jamce v zemi stála nehybně mladá slepice, několik velkých zlatých (nebo čokoládových, to nevím) mincí a malý diamant.
    Kamarádka S. prohlásila, že je to creepy i pro dospělého a jestli jsem tohle brala jako normální v dětství, tak dává smysl, proč se nikdy neusmívám. Chtěla jsem něco namítnout, ale tím jsem promeškala začátek "pohádky". Slepice se probrala, sezobla diamant a já ostatním řekla, že to je problém. "Bez červeného šátku není možné dojít dál. Musíte slípku uplatit nebo jí vzít, co se má."

    Prošla jsem kapsy... zápisník s tužkou, mobil... to na úplatek moc není.
    Kamarádka S. se začala měnit, hlavně zuby. Pokud něco neuděláme, bude z ní velký zlý vlk... já i ona jsme skočily po slepici, získaly diamant a.... příjemné to nezbylo, ale já stejně předpokládám, že kouzlem to kuře znovu ožije.

    Pak nastala další zkouška... pohádka... vypadalo to jak televizní soutěž. Moderátor oznámil, že bude mít otázku na přítomné muže a druhou na dívky. Já chtěla varovat ostatní, že je to past vedle pasti, že tam bude chyták... ale když jsem chtěla začít vysvětlovat, tak jsem se probudila.
    PANDA_JE_MRTVA
    PANDA_JE_MRTVA --- ---
    Stojím na palubě korábu, co pluje na moři. Každou chvíli má vyjít slunce a těch pár lidí, co tam je se mnou, upírá oči na východ. Jakmile se objeví první paprsky, uvědomím si, že je něco špatně. Slunce sice svítí, ale tak nějak černě. Vypadá to podobně jako při zatmění. V momentě, kdy je zhruba na palec nad horizontem se začne z moře zvedat obrovská vlna, takže co nevidět nás spláchne i s korábem. Měl bych si vyměnit boty, aby se mi líp chodilo na mokrý palubě, pomyslím si, když se podívám na sandále na nohou. Když mířím do podpalubí, narážím na lidi, kteří se hrnou ven, aby se podívali na ten spektákl. Sejdu schody a tam stojí zády otočené mladé děvče v bílé noční košili, tuším, že bych jí měl znát, je to něco jako druhá hlavní postava tohohle příběhu. Promluvím na ní, ona se otočí a já jí vidím do prázdných očních důlků, kde měly být oči, ale místo toho z nich vychází podobná temná záře jako ze slunce. Zakryju si oči, ona začne šíleně ječet a já padám do bezvědomí.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Zdálo se mi, že jsem postupně zjišťoval, že mě někdo pronásleduje. Šel jsem se poradit s jednou známou, kterou jsem už dlouho neviděl, jestli by nevěděla, co s tím. Neporadila mi, ale zjistil jsem, že má dítě, které se mi moc nezdálo zdravotně. Vzal jsem je oba za jednou známou doktorkou, která přišla o práci a od té doby se skrývala, a sešli jsme se u nás na zahradě v bunkru. Dítěti musela zavést gastrickou sondu, odsát otamtud nějaké kameny a zavést umělou výživu.
    Mezitím mojí lidé chytli několik lidí podezřelých z toho, že mě sledují. Chvíli jsme je postupně vyslýchali, až jsem zjistil, že mezi nimi jeden kamarád, kterého jsem už dlouho neviděl, a došlo mi, že to byl on. Vzali jsme ho na letiště a naložili do letadla, že ho cestou vyslechneme, ale ještě když jsme rolovali na runway na nás někdo zaútočil a zabil jak našeho podezřelého, tak pilota, a já jsem musel utéct.

    Konspirace se ještě dál rozvíjela ale než jsem odhalil, kdo za tím ve stojí, tak jsem se probudil.
    PSYCHO
    PSYCHO --- ---
    Podstatny je rict, ze za poslednich par dni jsem koukal na Man from the high castle, expanse a ricka a mortyho:

    Zeme je znicena, cesky narod pluje na lodi vesmirem, najde obyvazelnou planetu, kde nejdriv svede boj a Avengers, potom vyleti na balonech nad zemi, protoze zjisti, ze se blizi potopa. Az potopa zmizi, svede boj s vetrelcema z vesmiru, ktery ohrozujou planetu, ktera je ziva, a kterej prohrava. Vsechny zachrani Tonda Blanik (“Nejdriv lobby, potom hobby”), kterej privede Blanicky rytire.

    Vazne doufam, ze to bude mit druhej dil :))
    MANICCA
    MANICCA --- ---
    Zdalo se mi, ze me kamos vzal nekam (vnimala jsem to tak, ze to je nekde na konevce), kde nejaky jeho kamosi vybudovali neco na styl takovy extremni lezecky steny (spis na ferovku kolma, az do ostryho uhle zkosena skala, i s jeskynema atd.), ktera mela slouzit extremnim sportum. Bylo to obrovsky, asi jako fotbalovy hriste a nejaky lidi tam uz neco praktikovali. Vypadalo to tak, ze z ty jedny jeskyne se nekdo zritil jakoby zachycenej v nejaky svetly celte ktera mela rukavy, coz bylo jediny, co ho v ty celte drzelo a ta celta byla pridelana k ty jeskyni. Neco jako trochu vyhaluzenej bungee jumping s roblox kombinaci.. Prislo mi to tam fakt skvely a byla jsem rada, ze se kvuli tomu predelala cas ty ulice
    THE_HOG
    THE_HOG --- ---
    Bylo to zmatené. Měl jsem křídla a byl jsem modrý a napůl mě nebylo vidět. Zabil jsem (ukousal? - měl jsem obrovské čelisti napůl průsvitných zubů) spoustu lidí známých i neznámých. Bál jsem se, aby si to policie nespojila se mnou. Asi jsem dokázal žít relativně normální život za určitých podmínek. Vzbudil jsem se abych se napil, a těšil se že to bude pokračovat. Věděl jsem, že je to jen sen, fikce. Byla tam určitá neomezená moc. (btw byl jsem střízlivej, když jsem usínal :) )
    ALEA
    ALEA --- ---
    KBN: plachtění/skákání je super. Je to jedna z věcí, díky kterým mi dojde, že sním a pak se dá zůstat ve vzduchu neomezeně dlouho a měnit snová realita. Když mě naposled ve snu někdo naháněl, tak jsem nakonec skončila ve vzduchu těsně mimo jejich dosah a z hororu se to změnilo v klid a pohodu.
    KBN
    KBN --- ---
    Poslední dvě noci o nějaký bezruký zblázněný ženský, co mě pronásledovala někde uprostřed polí a sadů s děsným křikem a voláním na mě. Když jsem jí konečně utekl (pomocí dlouhých skoků, připomínající spíše plachtění nad zemí) do nejbližší vesnice, tak mě na začátku čekala jako plnohodnotná čarodějnice s koštětem a ruky měla. Jsem zvědavý, jestli se dnes objeví zase....

    Poznámka: to skákání se ve snech objevuje častěji, ale při lepších příležitostech
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Zdálo se mi, že spolu s několika kamarády jedeme nočním vlakem do Bratislavy.
    Vlak zevnitř vypadal trochu jako penzion, a jak se ukázalo, průvodčím/správcem je tam Ovčáček. Ten byl extrémně nedůtklivýa hrozně nelibě nesl, když někdo požádal někoho jiného, aby si přesedl, třeba aby mohla skupina sedět pohromadě.
    Podařilo se nám ukrást jeho záznamy a ukázalo se, že si na každého pasažéra vede rozsáhlou složku, ve kterém se na něj snaží naházet co nejvíce vesměs fiktivní špíny. Taky se všem snažil podstrčit smlouvu, která by po nich vyžadovala, aby pět let za minimální mzdu pracovali ve vlaku, pokud to Ovčáček uzná za vhodné.
    Změnili jsme část záznamů, abychom v nich naopak vypadali hrozně dobře, a když se nám povedlo Ovčáčka nevyhnutelně něčím naštvat, hrozně se divil, že se o nás v jeho záznamech píší hezké věci. Ještě jsme se ho zeptali, jestli má zapotřebí dělat po nocích průvodčího. Na to nám řekl, že se bojí, že Zeman brzo umře a on přijde o práci, a protože ho hrozně baví být na lidi zmrd, tady na ideální příležitost.
    VACA
    VACA --- ---
    VACA: Heh, a ted koukam do posty ze mi dnes psal kamarad, ze na epic store je zdarma hra “surviving mars”.. :D
    VACA
    VACA --- ---

    Zdalo se mi, ze jsme na exkurzi plovouci odpalovaci plosiny pro starship z dilny elona muska. Jedne ze sta, nebo snad dokonce stovek..
    Ne pristavaci, ale odpalovaci. Byla to vskutlu obrovska struktura s vysokou konstrukci, nebot i starship na boosteru je (bude) obrovsky.
    V jedne z prvnich mistnosti kterou jsme prochazeli bylo plno agregatu. Byly to velikanske motory na naftu nebo spis surovou ropu, natrene tmave hnedou az skoro cernou bsrvou. Ty mensi z nich byly velke jako dodavkovy automobil a mely 14valcu do v. To vim protoze jsem se na to ptal. Ostatni byly jsete o dost vetsi, nektere pistove, jine snad turbinove. Celkem jich tam bylo do triceti, v uzavrenem kovovem prostoru. To mi vnuklo otazku jake tam asi panuji podminky kdyz je to nastartovane. Pry nelidske, kdyz je plosina v provozu, tak je tam emormni hluk, vysoka teplota, a nedostatek kysliku. Ale nicemu to nevadi, cela ta vec je vysoce automatizovana, autonomni, a prakticky nevyzaduje zadnou lidskou posadku.
    V dalsi mistnostni bylo xy blize nespecifikovanych stroju stejne barevnosti, a mnoho potrubi. Taky tam byly palety s kartonovejma krabicema ve kterych bylo cosi, z ceho se dela palivo. Nevedel jsem jestli primo pro star ship. Byla to radioaktivni smes fazoli a blize nespecifikovaneho mleteho masa. Vypadalo to jako lunchmeat smichanej s fazolema, a bylo to v konzervach jako lunchmeat, jen to na sobe melo vyrazne zlute znacky radioaktivity. Jedna z konzerv byla otevrena, a jednoho clena exkurze nenapadlo nic lepsiho nez ze to ochutna. Chutna to pry jako syrove maso. Reagoval jsem na to: “ty jsi se zblaznil, to cejtis akorat svoje vnitrosti ze ted chutnaj jako syrove maso, okamzite to bez nekomu rict!”. On: “ne, to by byl prusvih” Ja: “prusvih bude akorat to az te to zabije, vzdyt je to radioaktivni palivo! Okamzite to bez nekomu rict!” Pak ho nekam odvezli a uz jsem ho nevidel.
    Exurze byla prerusena a my jsme postavali na venkovnim ochozu, okolo bylo more.
    Dal jsem se do reci s nejakou slecnou, ktera byla ohrome nadsena z toho jak je pro lidstvo dulezite ze poleti lide na mars. Pry “aspon tady po nas neco zbude, lidstvo bude zachovano” chvili jsem s ni polemizoval, ze mi prijde dulezitejsi zachovat lidstvo tady na zemi, a ne si jen tak odletet nekam na mars a zbytek nechat napospas osudu.
    V hlave se mi pritom vynorila konspiracni teorie, ze ty stovky starshipu jsou tu od toho, aby vyvolena elita odletela ze zeme na chvili nekam prezivat, zatimco zemi pohlti a vetsinu lidi vyhladi umele vyvolane prirodni katastrofy. Aby se potom mohli vratit a znovu zacit s “cistym” stitem a efektivni nadvladou nad zbytkem lidstva za pomoci technologie a dronu.
    To jsem te slecne ale nerikal.
    Ani nevim jak to cely dopadlo protoze to byl moment kdy jsem se vzbudil.

    - - -

    Nutno dodat ze to jinak neodrazi moje nazory nebo domenky, mozek si proste ve spanku obcas tvori zvlastni pribehy. :D
    ALEA
    ALEA --- ---
    mě se zdálo, že kamarádka z dětství měla dítě, o chvilku později už dvě (snová realita. nejdřív jedno cca 4 roky a pak najednou dvě, 7 a 3 roky nebo tak nějak). to starší najednou stálo přede mnou. mělo prázdný pohled do dáli, jako stroj, který ještě nezapojili, ale jinak mělo krásné tmavé oči (všichni v rodině té kamarádky mají zvláštní tmavé oči) a celkově jako ta kamarádka, jen tmavší vlasy.
    a pak mi ukázala otce a svého manžela a to byl ten nejošklivější a nejšpinavější Vietnamec, jakého jsem kdy viděla. vypadal jako velmi zanedbaný popelář. a já nevěděla, co říct... nevěděla jsem, jak začít rozhovor a jak zjistit, co je na něm, že ona, opravdu krásná a chytrá holka, si vybrala někoho takového... a současně jsem měla strach, že si jakýkoli dotaz vyloží špatně, protože už tak to musí mít fakt těžký v oblasti, odkud obě pocházíme... je to maloměsto a kdo se liší, ten má problém...
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Zdálo se mi, že bojuju s nějakými démony-mutanty a střílím po nich brokovnicí. V jeden moment jich už na mě bylo moc, a tak jsem začal utíkat - ukázalo se, že se to celé odehrává na nějaké vojenské základně u malého městečka v USA.

    Když jsem vběhl mezi domy, povedlo se mi démony, kteří mě pronásledovali, na chvíli setřást. Místní se začali svolávat do zbraně, aby se démonům-mutantům bránili, a jejich domobrana měla z nějakého důvodu červené uniformy střihem z Války o nezávislost. Využil jsem nastálého chaosu, abych se na chvíli schoval a rozmyslel si, co udělám dál, ale pak jsem zjistil, že po mně jde skupina důstojníků z onoho městečka, kteří ty mutanty chtěli zkoumat nebo nějak využít a já jsem jim pokazil plány.

    Bohužel už si nepamatuju, jak to dopadlo, což mě fakt mrzí.
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Zdálo se mi, že se v Praze do vody na koupalištích dostala nějaká bakterie, která způsobila, že lidi začali usychat, a čím víc pili, tím to bylo horší. Šli jsme se projít na koupaliště, a cestou jsme nejdřív viděli náklaďák plný vysušených těl - tehdy jsme ještě nevěděli o epidemii, takže jsme předpokládali, že někde objevili nějaký starý masový hrob. Pak jsme potkali bagr, jak další těla nakládá na náklaďák, a nakonec ještě stále živé nemocné - kterým schlo a odpadávalo maso, takže vypadaly jako mumie, včetně dětí, které nás prosily o vodu - kterou jsme jim ale nemohli dát, protože by to zhrošilo příznaky.
    Ale pak jsem v nějakém starožitnictví našel moc hezký vyřezávaný stolek za pakatel, takže to vlastně dopadlo dobře.

    (Ano, už mi z té mikrobiologie hrabe)
    NYX
    NYX --- ---
    Rozkoukal jsem strasne zajimavy film a ted nevim jak dopadne :-) Nastesti jsem uz zvladl zapomenout i o cem byl, tak se tim nemusim trapit :)
    ALEA
    ALEA --- ---
    Spěchala jsem do školy u mamky v bytě. Sestra seděla u snídaně, mamka se objevovala na různých místech a něco uklízela nebo jen procházela okolo.
    Před odchodem jsem se ještě vrátila pro učivo na občanku (měla jsem batoh, v něm vůbec nic a nijak mě to nepřekvapilo), přihodila pastelky a diář s nějakými texty ve finštině.
    pak jsem zašla ještě do svého pokoje a na posteli se válela moje kočka. začala jsem ji hladit a došlo mi, že vedle ní leží ještě jedna (měla jsem radost, před rokem nám utekla její identická sestra)... pak ještě jedna...
    když jsem se pořádně rozhlédla, tak na mojí posteli se válelo minimálně pět stejných černých koček s různými obojky a taky tam seděly čtyři děti - cca 4-8 let, kterým ty jednotlivé kočky patřily a moje mamka. Povídali jsme si o kočkách, pravděpodobně žádná kočka nebyla moje zatoulaná Yen, ale jinak fajn.

    (já i sestra už bydlíme jinde, v jiném městě, do školy už dávno nechodím a moje kočka - ani žádná jiná - na mou postel nesmí a nikdy nesměla. A u mamky třeba taky nikdy žádná kočka nebyla.)
    ALEA
    ALEA --- ---
    Celý sen měl takový zvláštní jakoby částečně prvorepublikový nádech, včetně oblečení a barev. Já byla chvílemi divák a chvílemi bohatý týpek, majitel řetězce něčeho, co asi měla být dobová varianta KFC. Všichni se na něj/mě dívali jako na strýčka Skrblíka... mimo manželky ho/mě všichni nesnášeli. a mě to bylo jedno, věděl jsem, že dělám to, co musím a lidi prostě závidí.

    V obrovském domě se sešla vybraná společnost. Scházeli jsme se v různých pokojích a probírali různé záležitosti. Já se necítil úplně dobře a šel si lehnout. Měla jsem divné sny - jela jsem s reálným tátou do autoopravny ve velmi špatné čtvrti.... probírala jsem z bandou kempařů plány do scionů... - a pak jsem jako divák komentovala, proč ta postava (já) leží v posteli v šatech a nějaký hlas jakoby vypravěče komentoval, že uvidím. že kdyby si nelehl v šatech, tak by se už obléct nestihl...
    Přiběhl doktor, mladá manželka mojí postavy seděla na posteli a plakala. Vypravěč se mi zasmál do ucha a prohodil, že ona vlastně nemá problém, ale měli by si všímat spíš jeho...
    Doktor poznal, že žena je v pořádku a přišel to říct mně. Já přikývl a potichu dodal "skvělé... ale já se necítím úplně dobře..."
    doktor si mě poslechl a zbledl. prý mi selhává plíce, srdce bije nepravidelně a další věci, kterými mě nechce stresovat. vzal gumové hadičky a vyrobil z nich... něco... vím, že jednu mi zapojil do ruky do přesně vedeného řezu jako transfuzi... zbytek mám pak trochu v mlze... nic nebolelo, všechno bylo v pohodě... manželka se na mou žádost ujala rozhodování. byla velmi milá, hodná ale umělá říct svůj názor. chodila za mnou a popisovala, co se děje. v novinách o mé indispozici psali jako o pojišťovacím podvodu jednoho z nejbohatších továrníků, ale žena donutila všechny noviny vytisknout omluvu, kde uvedli věci na pravou míru. a mě bylo lépe, byl jsem v pohodě a postupně jsem se z toho probudil... resp. probudila :-)

    zajímalo by mě, co bylo v té "transfuzi"... předtím byla ta postava soustředěná, klidná ale přesně věděla, co chce. potom... byla v pohodě... resp. cítil takovou až umělou euforii.
    NYX
    NYX --- ---
    Sli jsme do nejakeho asijskeho smoothie baru a zastavily nas dve starsi spanelky, ze potrebuji prelozit nejaky text. Na mobilu parily nejake old school rpg, plazily se kobkou a vyskocil na ne demon a spustil zed textu. Chvili jsem jim to nejak zkousel prelozit svou lamanou spanelstinou, ale pak mi doslo, ze to je jen sen, tak jsem si rekl kaslu na to a radeji se probudim. A probudil jsem se.
    ALEA
    ALEA --- ---
    Dnes se mi zdálo, že mám tygra. Byl to skutečně tygr tzn. měl černé a žluto-zlaté pruhy, srst měl neuvěřitelně hebkou (a hladit ji bylo velmi terapeutické). V tygrech se nevyznám, ale ve snu jsem věděla, že to je mladá samice, ještě ne úplně dospělá. Zvláštní byly hlavně její oči - byly hluboké jako sám vesmír, bylo v nich všechno. viděla jsem v nich, že mi rozumí a že tu vždycky bude pro mě...
    na krku měla obojek z měkké kůže. technicky to byl spíš náhrdelník na ozdobu, sebemenší škubnutí by to přetrhlo, ale mezi lidmi jsem ji občas "vedla" s rukou na obojku a lidem okolo tahle iluze stačila.

    sen nebyl akční. někam jsem šla, zařizovala nějaké nákupy v obchodě a tak nějak... tygr (byla to samice, ale byl to tygr... výraz tygřice k ní vůbec nesedí... k ní sedí jen tygr nebo kočka) se držela u mě nebo spala v dohledu, byla hmotná a úžasná. v její přítomnosti jsem cítila, že dokážu cokoli a že ona nedovolí, aby se mi děly špatné věci.
    bylo to zvláštní, dojem ze sna byl velmi uklidňující a pozitivní ale přitom trochu smutný...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam