• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    VIDLICKAO čem se vám naposledy zdálo?
    Klub o vašich snech

    Co se vám zdálo naposledy?
    O čem se vám zdá nejčastěji?
    Jaký byl váš nejhorší nebo nejlepší sen?
    ...
    rozbalit záhlaví
    ALEA
    ALEA --- ---
    ERRTU: já zas nemívam sny s vodou. Skoro všechny jsou ve městě, v budově, lokacích z Assassin's creed nebo z Counter-Strike... A to Counter-Strike nehraju :-D
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    ALEA: zavidim, ja mam vetsinou schopnost plachtit... ale tak deset cm nad zemi :D proste si lehnu na bricho na vduch, odrazim se a jedu :)
    ALEA
    ALEA --- ---
    ERRTU: já mám v každém snu schopnost létat. Bohužel musím chtít nebo si vzpomenout, že můžu... Takže mám spoustu snů, kdy nelétám, protože mě to prostě nenapadne.
    Ale co pamatuju, tak stačí chtít nebo si vzpomenout nebo se jen odrazit a můžu perfektně kontrolovat výšku, směr i rychlost :-)
    ALEA
    ALEA --- ---
    Byli jsme se spoustou lidí na "chalupě"... "Příbuzní" a "kamarádi", byla potřeba dělat spoustu věcí... Já zvládla opravit a vylepšit obří "vyhlídkovou" horskou dráhu a ještě natočit písničku, kde o sobě zpíval každý z přítomných (já ne, já to nahrávala)... Všichni byli v dobré náladě a já jsem z audio zařízení vyndala rovnou hotové cd a měla jsem z něj fakt radost.

    Ale pak kolem prošla mamka a chtěla ať v kuchyni dělám jídlo, můj přítel O. na zahradě dělá něco s jablky a obecně to začala víc organizovat. Já chtěla pomáhat O. protože měl od doktora zákaz tahat těžké věci.
    Člověk v kuchyni mě tam nechtěl a tvrdil, že tam jsou švábi a je jich hodně, nevím, jestli si to vymyslel nebo mluvil pravdu.
    Já odmítla být v místnosti s pravděpodobností výskytu toho hmyzu a mamka mě totálně vyřadila z dění jako neschopnou. Všichni mě pak ignorovali krom jednoho mimina a rotvajlera, co ho velmi jemně hlídal a bavil. Matka toho dítěte na něj neměla moc času, bylo to prý její 15. dítě...
    ELSINOR
    ELSINOR --- ---
    Captain Pike mi dal jako dárek Doctor Who hrníček. A pak se chtěl u mě na počítači přihlásit na svůj účet na csfd.cz. Odehrávalo se to ve světě jak z Dishonored.
    GRANTORINO
    GRANTORINO --- ---
    Zabila jsem někoho. Nevím koho, ale zakopala jsem ho na zahradě u Madietty. Ta o tom věděla. Vysázely jsme tam kytky, aby to vypadalo nenápadně. Začali vyšetřovat vraždu, ale nemohli najít mrtvolu, kopali vedle. Můj manžel byl policajt, ale nic jsem mu neřekla. Byla jsem mezi podezřelýma. Říkal mi "Terezo, co si zas udělala". Pak jsem se vrátila do Sovětského svazu a sprchovala se v podzemním úkrytu, nějak to souviselo, ale už nevím jak.... Pak jsem se probudila.

    (myslím, že se mi tam propsaly události z FFUK, hlavně dosud nevím, kdo od nás ze spolužáků odešel, tím si vysvětluju, že nevim totožnost, Rusko je jasný, způsob zabití netuším)
    MRDOOM
    MRDOOM --- ---
    Šel jsem se projít podél řeky, nedaleko města kde jsem vyrůstal, chtěl jsem si udělat kolečko a pak se vrátit za železničním mostem zpět do města, ale protože to bylo asi v létě a nějaká děcka si tam hrála ve vodě, tak jsem je v podstatě doprovázel. Jenže někde jsme nějak podivně sešli z mé původní trasy a za takovou zatáčkou se zas vrátili pátky k řece. Jenže tou cestou podél břehu jsem si všiml že se ve vodě na břehu válí nějací hadi, nebo gigantičtí červy. Jedna mladá holčina co šla se mnou se jich taky všimla a sama řekla “ju to jsou ale velcí hadi” a nebojácně se k nim přiblížila. Tak jsem si utrhnul kus delší větve, byla tvrdá a dlouhá ale ne moc těžká.
    V tu chvíli se ten shluk gigantických červů začal hýbat a jeden asi možná největší, dlouhý několik desítek metrů a s hlavou o průměru možná 40-60 cm s podivnými čelistmi bez zubů ale místo toho s takovými krátkými chapadly (něco podobného jako má Dr. Zoidberg jen dokola) se začal dívat na mě, a pomalu se přibližovat. Tak jsem ho po té hlavě praštil tím klackem co jsem měl v ruce. Ten se zlomil, tomu červu tu hlavu rozsekl a ve stejnou chvíli jsem postřehl jak mě za ruku pod levým ramenem něco tahá, (reálně to byl kocour který si přišel lehnout na můj bok jak to často dělá) podíval jsem se a viděl jak mám jednoho z těch menších červů o průměru asi 15cm za kousnutého do ruky, jenže byl jiný, jako kdyby měl místo některých těch chapadločelistí protézu nebo elektronicku náhradu. Pustil jsem ten klacek abych měl obě ruce volné a zkusil jsem pravou rukou jedno z těch chapadločelistí odchlípnout, jenomže v tu chvíli jsem ucítil obrovskou bolest a uviděl jsem jak se ten červ pod těmi chapadly zakousnul obrovskými zuby do mé ruky, což mě tou bolestí i probudilo a v šoku mi běžel strašně silně tep. Shodil jsem kocoura ze svého boku a uvědomil si, že ta bolest nebyli čelisti nějakého monstra, ale kocourovo drápy co mi ve svém raušispánku zaťal do ruky..
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Pracoval jsem pro nějakou supertajnou vládní agenturu á la Men in Black. Poslali mě pracovně do nějaké africké země (ale zároveň byla ve vysokých horách, trochu jako Nepál) a přijeli tam za mnou na návštěvu moji rodiče - takže jsem musel bojovat s mimozemšťany a zároveň plnit synovské povinnosti.
    Jeden kolega z jiného oddělení se pořád hádal s manželkou a bylo jasné, že rozvod je na spadnutí. Jeden večer k tomu skutečně došlo, a ona mi volala, aby si se mnou promluvila. Bohužel jsem neměl čas to zvednout, protože jsem zrovna řešil to, že prezident USA podal demisi a my musíme vyřešit, kdo tam nastoupí místo něj, protože viceprezident nebyl k nalezení. Když jsem se dostal k tomu jí zavolat zpátky, zjistil jsem, že ji posedla nějaká mimozemská entita a stal se z ní superzáporák.
    Musel jsem se opatrně vymluvit z diplomatické galavečeře, kde byli právě i moje rodiče, a vytratil jsem se prohledávat okolní hory, kde prováděla nějaké nepravosti. Podařilo se mi ji najít, ale než jsem s tím stačil něco udělat, vrhla se na ni jednotka místní policie s cílem ji zatknout, čímž mi ji vyplašila a zahnala. Byl jsem rozladěný, tak jsem se domů vracel trochu oklikou po hřebenech okolních hor - až jsem zjistil, že jsem omylem došel na vrchol sjezdovky a nebyla jiná cesta, než dolů po svahu, takže jsem musel po břiše sjet až k nejbližší lanovce.
    ZRUUD
    ZRUUD --- ---
    Na Jižňácích plácek s irskou hospodou, o kus dál skleněná rozhledna, dvě paní mě školí, že jim plaším zmije, když běhám z kopce, ještěrka ve výloze/akváriu se škrábe z kalné vody, za ocas ji drží nějaká prehistorická kolegyně.
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    ja si proste na ty konce sveta potrpim no...
    opet apokalypsa ale tentokrat... selektivni? do podvedomi se mi asi nejak propsalo aktualni divocejsi obdobi slunce takze zem zasahla brutalni slunecni boure. ozonova vrstva to ustala tak pul napul takze zhruba tretina planety vyhorela... ale tak zajimave vyberove. jel jsem ve snu domu od mamy, pulka dejvic byla spalena stylem ze kdyz nekdo drbnul do baraku, zhroutil se cely blok, vsechno z popela.
    na druhou stranu, ve strasnicich bylo jen trochu popela a uschle stromy.
    MRDOOM
    MRDOOM --- ---
    Nejhorší sen, jaký se vám může stát, je když se v něm stanete součásti konspirace Neexistence.
    Je to jako běžný den kohokoliv kdekoliv na světě, jenže všechno se začne nějak tak divně hroutit a vlastně cokoliv, jakákoliv interakce s EXISTENCÍ se vám jeví jako že to není pravda. Mě se teď zdálo že jsem nejdřív byl někde na nějaké pláži u které byl veliký plac s prostředími, jedno z nic mělo být moje pracoviště v komplexu nějaké velké místnosti. Někdo mě požádal, abych šel něco uklidit, že oni místo mě uklidí můj prostor, jenomže ten prostor který jsem měl já jít uklidit byl diametrálně odlišně veliký. Bylo mi řečeno že to musím udělat, tak jsem se ohradil a stál si za tím, že to dělat nebudu. Ten někdo na mě naléhal ale já se začal hádat že to dělat nebudu a dokonce takovou plachtou nebo obrovskou dekou jsem vyznačil kolik je moje pracoviště. Jenže to nestačilo, prostě pořád jsem to měl jít udělat.
    Tady to ale začalo, čím víc jsem se bránil že to dělat nebudu, tím víc na mě bylo doléháno, že prostě musím. Jako bych nikdy předtím na tom menším pracovišti nepracoval a prostě a jednoduše se smířil s tím že to neexistuje. Začal jsem se bránit, ohrazovat a ukazovat kde je moje místo, všem okolo jsem ukazoval tu plachtu která ležela přímo přede mnou a i tomu asi vedoucímu a i těm co měli jít místo mě a já místo nich.
    Šel jsem tedy pryč a zkoušel další lidi co se okolo pohybovali a informovat o tom, že je to hovadina, že jsem tam tou plachtou to místo vyznačil, ale ti lidé kteří když už tedy na mě zareagovali, protože většina jich dělala jako bych ani neexistoval, mi tvdili, že to není pravda, že tam žádná plachta, ani vyznačené místo, dokonce ani to místo s tou prací prostě není. Přitom jsme se na něj oba dívali, ale do očí mi tvrdili, že to neexistuje. Šel jsme tedy pryč, někam dolů na pláž abych se zkusil pobavit s někým dalším, ale prakticky všichni jen chodili okolo jako bych ani neexistoval a pokračovalo to stále silněji.
    S každou další interakcí jsem byl stále více přesvědčován, že nic okolo neexistuje, ani já a podobně. Tak mě napadlo jít zpátky do hotelu ve kterým jsem bydlel, tam to bylo mnohem víc strašidelné, protože lidi v podstatě jen chodili okolo mě, naráželi jako kdybych neexistoval a každý s kým jsem se pokusil promluvit mě utvrzoval v tom že nic z toho co vidím neexistuje, ani oni ani já. Snaha přesvědčit je o opaku, tedy o existenci byla marná a připadalo mi jako kdybych byl v hodně špatné TVshow.
    V tom hotelu to ale začalo být ještě víc divné, recepce se samovolně vzdálila do takové dálky, že bych k ní nikdy nedošel, rozběhl jsme se tedy ke schodům, byli to klasické stupnice z tlustých fošen přidělaných k železné konstrukci. Jedno nebo dvě patra jsem vyběhl normálně, jenže tady už to začalo být opravdu divné, lidé potkávajíce okolo mi samovolně tvrdili že tam nemůžu, protože to neexistuje, chtěl jsem do svého pokoje myslím ve 4 nebo 6 patře, ale již v druhém se všechno změnilo, schodiště se natahovalo do dálky a pak vracelo a já jsem šlapal jako kdyby do prázdna, protože místo dřevěné schodnice už zbyla jen tyč toho rámu, opatrně jsem stoupnul na jeden z nich, pak na druhý ale ten se, jakoby ulomil a já málem spadl na zem pod ním. Ustoupil jsem a rozběhl se mezi lidmi k nedalekým výtahům, ty se při tom jak jsem se k nim přibližoval vzdalovaly, schovávali a mizeli ve stěně jako když hodíte kámen do hustého bláta.
    Jenden ale byl otevřený, podařilo se mi vběhnout dovnitř, muž co v něm stál mi začal tvrdit, že to nemůžu, že s ním nikam nemůžu jet protože neexistuje a ten hořící panel s tlačítky taky není. Vyběhl jsem tedy z výtahu s popálenými zády, rychle bundu uhasil a všiml se, že jsem pořád v loby nebo nějakém patře s jinou recepcí a záchody.
    To už ale každý s kým jsem se potkal mě přesvědčoval, že já neexistuji ani nic co vidím, slyším nebo na co si sáhnu. Vběhl jsem na ty záchody, tam v rohu stála dívka, když mě viděla, spadla na zem jako když člověk omdlí, sesypala se ale pořád se dívala mým směrem, přiběhl jsem k ní a zjistil, že má zástavu srdce, okamžitě jsem jí dával první pomoc, ale ona jako kdyby nežila a přesto zároveň se na mě dívala jak jsem dělal co jsem dělal. Hlavou mi celou dobu prolétalo „No tak, co se to děje“ a slečna i když to nemohla slyšet mi odpověděla, že nic z toho co teď je, jednoduše neexistuje. Nic neexistuje, ani záchody, hotel, pracovní místo nebo třeba i ona ba ani já sám, ani její tělo na zemi ani to, že se jí pokouším resuscitovat, prostě nic..
    RAHUF
    RAHUF --- ---
    Byl jsem součástí nějakého pravěkého kmene, který byl ve vleklé válce se zlými duchy z lesa. Jediná obrana proti nim byla jakási modrá barva, kterou jsme roztírali na zem a duchové ji nemohli přejít - místo abychom stavěli domy, tak jsme na zem malovali obrysy místností z modré barvy, a uvnitř nich pak spali pod širákem.

    Jednou však přišla do lesa nová hrozba, a tak jsem byl kmenem vyslán, abych s duchy vyjednal příměří a spojenectví. Přišel jsem k jejich vůdci, poklekl před tím a předal mu dary a požádal ho o pomoc. To se mi nakonec povedlo, ale až napodruhé, protože napoprvé se starším něco na dohodě nelíbilo a poslali mě, abych to vyjednal znovu.
    DELIRIUM
    DELIRIUM --- ---
    Hledala sem hadr na podlahu a brečela u toho. WTF?
    SABRIEL13
    SABRIEL13 --- ---
    Seděla jsem s tátou a svými dvěma staršími sestrami (které reálně vůbec nemám) v našem domě na venkově, a on nám naprosto chladnokrevně a trochu samolibě vyprávěl, jak ve sklepě umučil a na kusy rozřezal nějaký holky z vesnice, a že to samý udělá nám a nemá smysl utíkat.

    Pak se mi povedlo ukrást svůj vlastní telefon (součástí byla minizápletka o tom, že on má shodou okolností naprosto stejnej model, a tak hrozilo, že vezmu špatnej mobil, což se nám stává dnes a denně, když se vidíme) a zatímco mě honil po poli se sekerou v ruce, zavolala jsem policii.

    Já chápu, že jsem vystresovaná místy až na půdu, ale takovouhle přímočarou noční můru jsem neměla ani nepamatuju. Fuj.
    ELSINOR
    ELSINOR --- ---
    Byla jsem na úplně neznámým místě. Vypadalo to jak nějaký město sestavený hlavně z podchodů, ve kterých byly domy, tržnice a tak. Potkala jsem Lucifera, kterej vypadal trochu jako ten ze Sabriny. Bavil se s hloučkem lidí a měl takovej šťiplavej tón. Když mě uviděl, byl najednou děsně laskavej. Potřebovala jsem přejít na jiný místo, tak mi nabídl, že mě doprovodí. Šla jsem se připravit na cestu k nějaké své škříni, která byla na první pohled plná pyžam a osušek. Tak jsem ji prohledávala, abych našla nějaký normální oblečení. Byly tam jen samý nevhodný věci, tak jsem se ze zoufalství probudila.
    HOWKING
    HOWKING --- ---
    Dnes fakt divný sen.
    Byl jsem nějaký agent a dostal jsem za úkol propašovat do něčího bytu fotografie nohou s nějakým mateřským znamínkem jednoznačného tvaru. Dostal jsem ty fotografie elektronicky. S obtížemi jsem se nepozorovaně dostal do toho bytu a pak zjistil, že v té záplavě fotek co v mobilu mám je nemohu najít. Věděl jsem jak vypadají, protože jsem se při přijetí na ně podíval, ale teď jsem je neviděl. Listoval jsem v tom zběsile tak dlouho až majitelé bytu přišli a přistihli mě. Kupodivu z toho žádný zmatek nebyl a abych aspoň částečně splnil úkol, tak jsem ty fotografie majitelce bytu popsal, ta se zarazila jako by věděla o co jde a na to se s ní její partner pohádal. Já stále hledal v tom mobilu, abych své tvrzení doložil. V podstatě větší polovinu toho snu jsem ve stresu listoval záplavou těch fotek v knihovně až jsem se probudil. První myšlenka, co mě napadla po probuzení byla:
    "ty kreténe, ty ses nepodíval do iMessage, ty sis to beztak do knihovny neuložil" :D
    HNILOB
    HNILOB --- ---
    Uz pred tremi mesici ale i tak.

    Jsem si ve snu povidal s holkou co se mi libi. Jak jsme si povidali, tak kazdych par minut jsme se k sobe priblizovali, az mi skoncila na kline a zacali se libat.
    Na sen jsem zapomnel (mezitim jsme se dali dohromady) a vcera za mnou prisla, sedla si mi na klin, zacali se libat. :)
    LOVE_DALI
    LOVE_DALI --- ---
    ERRTU: Takový procházní zdí nebo chození po zdech, stropě apod, je taky sranda.
    A co takhle usnout ve snu? :)
    ERRTU
    ERRTU --- ---
    ERRTU: nova featura! mam rpgckovej inventar ve forme hnedeho pytle ktery se mi vznasi za pravym ramenem a na povel se prede mnou rozbali a hezky obsah srovna polozku vedle polozky :D
    LOVE_DALI
    LOVE_DALI --- ---
    Už se mi nějakou dobu nestalo, abych byl ve snu překvapen.
    Přeci jenom léta praxe lucidního snění apod, udělala celkem svý.
    Ale abych dneska ve snu poslouchal celkem dlouhý dialog v Ukrajinštině, mě celkem překvapilo.
    Nevypadalo to, že by to bylo něco, co člověk loví z hlavy.
    Několik Ukrajinců se bavilo s kamarádem z dětství, kterej měl bejt jejich předák.
    Nevím, o čem se bavili. Jenom si pamatuju, jak se divili, že jim rozumí :D
    JONY
    JONY --- ---
    ...že jsem byl pozvaný na rande. A po probuzení prisla úleva, že to byl jen sen a nemusím...


    ...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam