• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SKATEMURAIminimalismus — mám málo věcí a je mi fajn
    CYLAH
    CYLAH --- ---
    THEON: V tom ti rozumím, mám to podobně :)

    K výrobě a minimalistickýmu životnímu stylu mě napadá taková úvaha. Přijde mi, že výroba nemusí být překážka, akorát si to u člověka, který žije minimalisticky, představuju tak, že jeho výroba bude pravděpodobně jednou z minima vybraných činností, kterým se doma (a nebo celkově v životě) věnuje. Představuju si, že se bude věnovat takové výrobě, která bude jeho život nejvíc naplňovat a další zájmy a koníčky si podle toho vyváží (zoptimalizuje-minimalizuje). Bude se snažit dosáhnout svých cílů maximálně efektivně s minimem použitých prostředků. Možná je tohle už moc extrémní příklad, ale snad z toho jde pochopit pointa.
    THEON
    THEON --- ---
    Jak řešíte minimalismus vy, co něco vyrábíte?
    Minimalismus se mi totiž hodně zamlouvá, ale pro práci (a vlastně i koníčky) potřebuju mít hromadu věcí, z nichž většinu po 99% času nevyužiju; ale v tom 1% se bez nich neobejdu. Spoléhat se na nějaké společné dílny a tak podobně úplně není možné, nebo minimálně moc praktické (vyměnit "bordel" doma za čas strávený logistikou a cestováním?)
    To je asi zatím největší překážka mému osobnímu domácímu minimalismu :)
    VOZKA
    VOZKA --- ---
    HELA: Tohle je přesně hlavní věc, kterou jsem si zatím z minimalismu odnesl já.

    HELA: Jo, u mě byla taky zpětně klíčová kolej :)). Stěhoval jsem se bez auta, jen vlakem s batohem, takže mi dělalo radost vozit si postupně z domova další věci, či je na místě pořizovat, a zabydlovat se. Za rok mě při stěhování na byt překvapilo, jaké množství věcí mám. A když jsem se pak po dalších pár letech stěhoval jinam, bylo to ještě s mezizastávkou u rodičů, tak jsem se prostě rozhodl, že u nich většinu drobnějších věcí nechám (zatím mi to prochází:)) a v novém bydlení se reorganizuju - to bylo super, protože jsem nemusel nic vyhazovat hned a trochu jsem to odložil. Jenže moje hlavní koníčky jsou počítače, hudba a šití, takže mám s generováním věcí také celkem problém :).

    RADYN: Tu honbu za kvalitou taky trochu pociťuju, ale rozhodl jsem se ji trochu korigovat. Koukal jsem se třeba po lahvích na pití a uvědomil jsem si že žádnou superfunkční outdoorovou nádobu která vydrží naprosto všechno a udrží nápoj teplý i studený do vychladnutí vesmíru nepotřebuju, a místo toho jsem si jako správnej design whore koupil tohle protože na nošení po městě to stačí, není to drahé a skvěle to vypadá.

    Podobně jsem se paralelně s tím začal víc zajímat o oblečení a sice jsem spoustu věcí vyházel, ale uvědomil jsem si že mi nevadí nakupovat levnější věci - musí mi padnout, musí fungovat s ostatními věcmi v šatníku, ale když se za pár let rozpadnout, tak to je bonus protože budu moct prozkoumávat styl dalším směrem.
    Ta honba za dokonalostí je i jeden z důvodů proč jsem se naučil šít - mám postavu jako reklama na koncentrák, takže jsem na sebe dost blbě sháněl třeba košile, tak jsem se je nejdřív naučil do jisté míry přešívat, a teď si je šiju sám. Problém ultimátního zavazadla řeším taky, a plánuju to taky zkusit vyřešit DIY metodou, protože jednak jako student s drahými koníčky nemám moc peněz a jednak je velká radost vytvořit si takhle funkční věc na míru sobě sám.
    HELA
    HELA --- ---
    SKATEMURAI: Pro mě je to fajn na prozkoumávání vztahu k věcem obecně. Tímto se omlouvám minimalistům, kterým se pletu do diskuze :)
    LYDI
    LYDI --- ---
    SKATEMURAI: (: aha
    HELA
    HELA --- ---
    SKATEMURAI: pro mě je to spíš inspirace, než abych se ho snažila dosáhnout. I když dotyčná kamarádka tvrdí, že minimalismus nemusí být o tom, mít co nejmíň věcí, ale mít právě tolik věcí, kolik potřebuju. (ne že bych to teda ještě měla zvládnuté i takhle:)
    HELA
    HELA --- ---
    Ale to se už od minimalismu vzdaluju, pokud se teda nepočítá, že popisuju jeho opak :) Mám kamarádku minimalistku a bavení se s ní mi přijde hrozně inspirující, protože pak víc přemýšlím nad svým vztahem k věcem, jeho původem, a možnými podobami... S čímž souvisí i přicházení na to, v čem se cítím dobře a v čem ne a proč.
    HELA
    HELA --- ---
    SKATEMURAI: přemýšlela jsem nad tím, že by třeba stačily plakáty, nebo barevná zeď... :) Ale u mě to není hlavně o vzhledu, ale zjistila jsem, že mojí kutivé duši různé ty maličkosti, co čas od času používám, citelně chybí, když je nemám po ruce. Fungovat dokážu i s málem... ale Doma je tam, kde jsou barvy na látku a odstřižky, a barvy na sklo a sklenice, a několik sad pastelek, a tempery a dráty a oblázky... a tak dál :) Abych, když třeba potřebuju pro někoho dárek, mohla jen sáhnout a vyrobit. A taky knihovna plná knih. Mám Kindle, ale stejně je mi líp mezi knihami, byť třeba z knihovny.
    LYDI
    LYDI --- ---
    SKATEMURAI: ze to nemusi byt uplne hezke, s malo vecma, s tim souhlasim. ale ze by vezeni?! to mi teda vubec nepripada. jak si "definujes" vezeni? mi pripada, cim mene mam, tim mene to musim resit. mene treba i musim resit, kde veci mam nebo co si vzit na sebe (to je pro tebe vezeni? ze kdyz mam jedne sandale, tak si nemuzu svobodne vybrat ktere si vezmu?)...
    HELA
    HELA --- ---
    VOZKA: Jo, přesně - čím míň peněz jsem měla, tím větší sklony jsem měla hromadit věci, protože jsem věděla, že když je budu potřebovat, nemůžu si je dovolit koupit. A moje nevlastní babička před časem probírala věci v domě a vyhazovala spoustu na dnešní dobu blbostí - ale jak za komunismu dost věcí nebylo k sehnání, tak třeba plastové sáčky od mlíka prý tehdy umývali a schovávali k dalšímu použití.

    Jinak teda minimalista nejsem, spíš hromadič - ale jednou za čas si něco přečtu o minimalismu a inspiruje mě to vždycky vyházet nějaké věci, které fakt nepotřebuju. A jak je to příjemné:)
    V průběhu času se to lepší, ale zjistila jsem, že minimalista ze mě i tak nebude - když mám kolem sebe málo věcí, necítím se "zabydleně" a vadí mi to. A taky mě rozčiluje, že nemůžu sáhnout a vytáhnout to, co zrovna potřebuju (šroubovák, svíčku, samolepící štítky, krabici, kousek drátu... asi s tím souvisí to, že jsem dost kutil a mám hromady výtvarných potřeb a materiálů) a místo toho to musím jít shánět do obchodu, a většinou trvá, než se dokopu... :)
    Ověřila jsem si to důkladně během života na koleji, kde věci postupně přibývaly, a čím víc jsem tam toho měla, tím "zabydlenějš" jsem se cítila... Taky jsem měsíc nebo dva žila prakticky jen s obsahem jednoho batohu a notebookem, ale šťastná jsem z toho nebyla, stále mi něco chybělo. Na dovolenou nebo výlet jsem schopná vyrazit s málo věcmi (když se donutím) a nevadí mi to, ale v běžném fungování mě to štve. Přála bych si jednou dosáhnout stadia, kdy toho nebudu potřebovat tolik, ale znám se :) Ale právě proto je minimalismus inspirující!
    ZRZKA
    ZRZKA --- ---
    GOLDENDELICIOUS: @myslím, že i holky můžou být minimalistky... Třeba když jedeš na rok cestovat s náhlém tak vlastně vše co potřebuješ mares do max 30kg, abys to unesla a pak když něco chceš, tak se ptala, dokážu to návrat do baglu...? :) a po roce takového života to v člověku asi něco nechá i když třeba úplně nechce:))
    MASOO
    MASOO --- ---
    VOZKA: s timhle se peru ja....chuda vylozene nejsem, ale bohata taky ne. Po rodicich mam sklony hromadit, k tomu pricti dobrovolnou skromnost a DIY a recyklaci.... Ziju v aute (karavanu, maringotce v minulosti, jeste predtim caste stehovani po podnajmech). Ale zaroven nechci plytvat.

    Takze na jednu stranu toho mam asi malo, 80% veci opravdu potrebuju (jsou v tom i nahradni dily k autu, sezonni veci, ktere nemam kde mit ulozene, protoze to konci tak, ze tu vec, kterou zrovna potrebujes, jako na potvoru urcite nemas tam, kde zrovna jsi;)), ale zaroven se do toho auta skoro nevejdu a furt citim, ze tam mam moc kramu.

    Posledni dobou to pomalu procistuju a je to fakt super pocit. Rikam si, myslet do foroty je jedna vec, ale zas na druhou stranu sama vim, ze vec, kerou potrebuju, ke me vcas prijde.

    Takze jednoznacne nehromadit, ale neplytvat.
    VOZKA
    VOZKA --- ---
    Já jsem si o tom před nedávnou dobou četl a přemýšlel a došel jsem k tomu, že to pro mě prostě není a že mám příliš mnoho věcí, které mi dělají radost. Pomohlo mi to ale uvědomit si, že mám taky hroznou spoustu píčovin, které mi ubírají energii jen tím že existují, něco jsem povyhazoval a určitě ještě dost povyhazuju. Není to ale uvědomění si že nepotřebuju věci, spíš uvědomění si, že chci celkově život víc organizovat (býval jsem dost bordelář, neměl jsem žádný pravidelný režim - s tím mám problém doteď - atp.) a tohle je jen jedna ze součástí.
    Taky jsem si díky tomu uvědomil že žeru minimalistickej design, kterej ale s minimalistickým životním stylem vůbec nijak souviset nemusí. :)

    A ještě jeden postřeh mi přišel zajímavej, nepamatuju si už kde jsem ho četl - žít minimalisticky s minimem věcí je luxus, člověk musí být do jisté míry zajištěný, aby se nemusel moc starat o to, jestli danou věc ještě někdy bude (on, jeho žena, jeho děti...) potřebovat a mohl si říct že když bude, tak si ji zase koupí. Chudý člověk v horším případě žije minimalisticky z donucení, v lepším případě musí neustále přemýšlet "co kdyby", je-li zodpovědný, což se s minimalismem vylučuje. To je taky věc, která mě přiměla se na minimalismus dívat z méně extrémního pohledu.

    A mimochodem, minimalismus v hudbě je taky supr:
    Six Marimbas - Steve Reich
    https://www.youtube.com/watch?v=RaYvMwQd3cs
    LEENA
    LEENA --- ---
    zas ale ten protiproud, jak rikas, byl vzdycky... spis ma asi clovek casteji tendenci hromadit, nez ubirat a ani si nemyslim, ze by jedno bylo lepsi/horsi, imho je leitmotivem i treba tech blogu v zahlavi rovnovaha, harmonie, souzneni (jakkoli barvotiskove to muze znit;)
    jak pises jablku, je to uchylka, u me taky, nekdo k tom holt tihne... pak jsou ale lidi, kterym to vlastni neni a rozhodnou se pro to nejakych eko/etika/lecba nakupovani/hromadeni/cviceni duvodu - docela obdivuhodny
    LEENA
    LEENA --- ---
    dobry tema! pro me byl par let zpatky objev techhle mnmlst projektu a blogu fakt radosti - konecne jsem si prestala pripadat v neporadku se svou potrebou zjednodusovat a zbavovat se veci, coz delam skutecne prubezne porad
    GOLDENDELICIOUS
    GOLDENDELICIOUS --- ---
    SKATEMURAI: Oblečení, které už nechci, pravidelně dávám pryč (do secondhandu, který z výdělku financuje charitu; pár věcí jsem dala známé nebo prodala). Mám i spoustu maličkostí, kterých bych se ráda zbavila, ale přijde mi líto je vyhodit a vím (tuším), že by je nikdo nechtěl.
    Navrhuje se zbavit 1 věci denně, je to lepší než zbavit se více věcí najdenou?
    GOLDENDELICIOUS
    GOLDENDELICIOUS --- ---
    Zbavování se zbytečných věcí mě láká, ale nevím, jestli bych se zvládla stát minimalistkou. V My stuff autor tvrdí, že ženy prý potřebují 2x více věcí než muži...
    GOLDENDELICIOUS
    GOLDENDELICIOUS --- ---
    Nedávno jsem viděla zajímavý dokument: http://www.csfd.cz/film/351808-my-veci/ http://mystuffmovie.com/
    Mladý muž odveze všechny věci ze svého bytu (nábytek, spotřebiče, oblečení, knihy...). Po dobu jednoho roku si nesmí koupit nic nového, ale každý den si může vzít jednu věc zpátky. Jako první věc si vezme kabát. Častokrát se mu stane, že několik dnů za sebou nic nepotřebuje (pak si ale vezme víc věcí najednou, aby se s tím nemusel tahat). Na konci tvrdí, že prvních 100 věcí bylo "potřebných" a dalších 100 věcí byl spíš "příjemný bonus".
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam