Tak já tu jako ID SENIN též prispeju svým Troškou do mlýna, ať to tu není jen o velikosti prsou.
Před pár lety, když sem měla ambice se seznámit, sem šla na rande a typkem, který byl už od prvního pohledu divnej. Nicméně sem si říkala, že nebudu povrchní a dám mu šanci. Nejdřív sem z něj nemohla vymamit skoro žádný slovo, tak sem mlela píčoviny, aby to nebylo tak trapný. A potom se rozmluvil a bylo to asi ještě horší, než kdyby mlčel.
Začal vyprávět o tom, jak si roky skladoval mrtvá morčata v mrazáku a prevazel je v batohu různé po Praze a následovala historka, jak nějaký stroj urizl jeho kolegovi ruku a on pak v šoku chodil po práci a tahal tu ruku, co už visela jen na šlaše. To se neobešlo i bez názorné ukázky, jak to asi vypadalo. Další storka byla něco o obesenci. Proste hoch, co ma pro strach udelano a urizly ruky ani smrti se nezalekne.
Naše idylka pokračovala a najednou slyším silnou ránu a tristeni skla, prostě zvuky nehody. Tak tam automaticky jdu, kdyby bylo třeba pomoct, zavolat sanitku atd. On stojí na místě a pak z něho vypadne, ať na to seru, že se na to nebude koukat a že se o to určitě postará někdo jinej.
Tak sem tam stejně šla a on za mnou jako spráskanej pes. Nic moc se nastesti nestalo, ale to sme nemohli vědět.
Nicméně sem se pak vymluvila, že mi je zima a jela sem domu. Myslela sem, že mi potom už nenapíše, ale omyl. :")